Česká ekonomika v závěru loňského roku přidala do kroku či spíše běhu. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 6,9 procenta. Zároveň byla revidována mírně vzhůru data za první tři čtvrtletí loňského roku. Rok 2007 si podle předběžného odhadu připíše u nejvýznamnější ekonomické statistiky +6,6 procenta.
Za růstem české ekonomiky stojí spotřeba domácností podpořená klesající nezaměstnaností, růstem mezd a rostoucím využíváním spotřebitelských úvěrů a kreditních karet. Solidní tempo si udržela také investiční aktivita, jak naznačují data o stavební výrobě a dovozu investičního zboží. V neposlední řadě pomohl české ekonomice vývoz rostoucí rychleji než dovoz.
V závěru loňského roku podpořily ekonomiku obavy ze zavedení poplatků ve zdravotnictví, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Zvýšená frekvence návštěv lékaře a předpisování léků před zavedením poplatků vedly ke zvýšení výdajů zdravotních pojišťoven. Podle odhadu ČSÚ právě tyto výdaje zrychlily tempo růstu ekonomiky o půl procentního bodu. Jinými slovy, nebýt strachu z poplatků ve zdravotnictví stoupl by výkon české ekonomiky o 6,4 procenta, což je přesto velmi solidní výsledek. Zvláště ve světle zvolna chřadnoucí ekonomiky eurozóny.
Podle včerejších údajů Eurostatu tempo růstu eurozóny ve 4. čtvrtletí zvolnilo na 2,3 procenta z předchozích 2,7 procenta. Německá ekonomika, hlavní cíl českého vývozu, dokonce zpomalila na 1,8 procenta. Údaje o zahraničním obchodu ČR ovšem ukazují, že se s tím firmy dosud dokázaly vypořádat. Dosud…
Současné běsnění koruny může ale exportu podrazit nohy. Kurz koruny se nyní od úrovně podložené růstem produktivity (a tomu odpovídajícímu sbližováním cenových hladin) odchyluje o 5 procent. Vývozu nepomůže ani vývoj poptávky v zahraničí. Eurozóna i středoevropské ekonomiky by letos měly růst pomaleji než loni. Mezi negativní faktory se zařadila také inflace. Kvůli jejímu zrychlení porostou pomaleji reálné příjmy domácností a následně i jejich útraty v obchodech. V letošním roce počítáme se zpomalením růstu české ekonomiky na 4,5 procenta.
Zajímavá situace se rozvinula v otázce úrokových sazeb. ČNB ve své poslední prognóze indikovala konec zvyšování sazeb a začátek jejich snižování na konci letošního roku. Jenže od té doby přišel nejprve lednový inflační šok a dnes výrazně lepší data o HDP. Peněžní trh uvedené prognóze ČNB příliš nevěřil a po dnešku bude věřit ještě méně. Sazby na peněžním trhu a sazby FRA počítají s ještě jedním zvýšením úrokových sazeb. Poslední neznámou v rovnici zůstává kurz koruny, který ovšem stále více ztrácí smysl pro realitu.