Stocks online

NameClose at
10/06/2026
Change
(%)
ČEZ1,254.00-1.42sentiment_arrow
COLTCZ997.00-3.20sentiment_arrow
CSG352.00-1.68sentiment_arrow
Doosan489.00-2.10sentiment_arrow
E4U334.000.00sentiment_arrow
ERSTE2,478.00-0.32sentiment_arrow
Gevorkyan198.00-0.50sentiment_arrow
KARO149.000.00sentiment_arrow
KB983.50-1.01sentiment_arrow
Kofola521.00-0.19sentiment_arrow
MONETA192.50-1.79sentiment_arrow
Photon7.24-0.55sentiment_arrow
Pilulka127.002.83sentiment_arrow
PM18,600.00-1.27sentiment_arrow
Primoco808.001.00sentiment_arrow
TMR372.000.00sentiment_arrow
VIG1,479.00-0.27sentiment_arrow
10/06/2026 16:25:01

Indices online

FOREX ONLINE

Currency
pair
 Best
buy
Best
sell
Change
(%)
EUR/CZK24.156024.19280.05sentiment_arrow
EUR/HUF356.1012356.64590.08sentiment_arrow
EUR/PLN4.24404.25370.14sentiment_arrow
EUR/RON5.23035.2431-0.01sentiment_arrow
USD/CZK20.907020.9340-0.10sentiment_arrow
USD/HUF308.1300308.5300-0.09sentiment_arrow
USD/PLN3.67333.68080.00sentiment_arrow
USD/RON4.52634.5363-0.17sentiment_arrow
10/06/2026 18:22:58
Delayed data, Real-time data info

Detail - articles
Proč dojde ke konfliktu mezi Amerikou a Čínou

Proč dojde ke konfliktu mezi Amerikou a Čínou

25/01/2010 18:16
Author: Redakce, Patria.cz

Konflikt Googlu s Čínou vypovídá o něčem mnohem významnějším než o osudu jedné mocné firmy. Rozhodnutí této společnosti o ukončení svého působení v Číně do doby, dokud tamní vláda nezmění svou politiku cenzury, ukazuje na čím dál napjatější vztahy mezi USA a Čínou.

Případ Googlu je velmi specifický z toho důvodu, že naznačuje, že předpoklady, na nichž se od Tiananmenského masakru z roku 1989 zakládá americký přístup k Číně, mohly být úplně špatné. Když se z Číny stala obří ekonomická velmoc, USA tento stav akceptovaly a dokonce vítaly, protože američtí zákonodárci přesvědčili sami sebe, že ekonomické otevření povede k politické liberalizaci Číny. Pokud se tento předpoklad změní, mohlo by také dojít ke změně americké politiky směrem k Číně. Vítaný růst obří asijské ekonomiky, která se také stává liberální demokracií je jedna věc. Podporování nárůstu leninské vlády jedné strany, která je pro USA jediným pravděpodobným rivalem na geopolitickém poli, je však něco jiného. Kombinace této ztráty iluzí s dvojcifernou nezaměstnaností v USA, která se obecně dává za vinu čínské manipulaci s měnovým kurzem, je základem odporu vůči Číně.

Bill Clinton i George W. Bush pevně věřili, že díky volnému obchodu a zvláště díky éře informací bude politická změna v Číně nevyhnutelná. Při své návštěvě Číny v roce 1998 Clinton prohlašoval: „V této celosvětové době informací, kdy ekonomický úspěch stojí na ideách, tvoří osobní svoboda podstatu velikosti každého národa.“ O rok později Bush uvedl: „Ekonomická nezávislost vytváří zvyky svobody. A zvyky svobody vytvářejí naděje na demokracii … Obchodujme svobodně s Číňany a čas stojí na naší straně.“

Tito dva prezidenti odráželi tradiční názory panující mezi nejvlivnějšími americkými učenci. Tom Friedman, dopisovatel pro New York Times a autor řady bestsellerů o globalizaci, jednou prohlásil: „Čína je na cestě ke svobodnému tisku. Globalizace ho tam dovede.“ Robert Wright, jeden z Clintonových nejoblíbenějších filozofů, tvrdil, že pokud by se Čína rozhodla blokovat volný přístup k internetu, „cenou by bylo žalostné ekonomické selhání“. Zatím se však fakta odmítají této teorii přizpůsobit. Čína pokračuje v cenzuře médií - je tudíž tvrdě odsouzena k „žalostnému ekonomickému selhání“. Namísto toho je tato země v současnosti druhou největší ekonomikou světa a největším exportérem; její zahraniční rezervy přesahují 2 000 miliard dolarů. Tento ekonomický růst ale nedoprovázejí politické změny očekávané Bushem a Clintonem. Jestli se něco děje, pak se zdá, že čínská vláda postupuje ještě represivněji. Liu Xiaobo, hlavní čínský disident, byl nedávno odsouzen k 11 letům vězení za svou angažovanost v Chartě 08, která prosazuje demokratické reformy.

Rozhodnutí Googlu postavit se čínské vládě je jedním z prvních signálů znechucení Američanů z jednání s čínským režimem. Největší tlaky však přijdou spíše ze strany politiků než od podnikatelů. Google je mimořádnou společností v mimořádně zpolitizovaném odvětví. Pokud se skutečně rozhodne odejít z Číny, zřejmě nedojde k tomu, že by jej následovaly další multinárodní firmy. Pro většinu velkých společností je čínský trh příliš velký na to, aby ho ignorovaly. Navzdory Googlu zřejmě americké firmy zůstanou těmi, kdo bude lobbovat za pokračující spolupráci s Čínou.

Opačné tlaky lze čekat ze strany aktivistů trhu práce, bezpečnostních jestřábů a politiků, zvláště v Kongresu. Obamova vláda svou politiku doposud pevně zakládala na předpokladech, které po generaci určovaly americký přístup k Číně. Nicméně po cenzuře čínskou televizí v Šanghaji a výtkách od zástupců Číny s méně významnou pozicí, kterých se prezident dočkal v Kodani, Barack Obama už možná k Pekingu necítí tak vřelé sympatie. Jedna z prvních známek toho, že Bílý dům svou politiku přitvrzuje, by mohla přijít v několika příštích měsících s oficiálním rozhodnutím nazývat Čínu „měnovým manipulátorem“.

A i když vláda sama žádný krok neučiní, hlasy, které požadují tvrdší postup k Číně, budou pravděpodobně v Kongresu hlasitější. Rozhodnutí Googlu upozornit na nebezpečí kybernetických útoků ze strany Číny podpoří rostoucí obavy ohledně americké bezpečnosti. Washingtonu dělá starosti rovněž rozvoj čínského raketového systému, který ohrožuje americkou námořní převahu v Pacifiku. Spor také vyvolaly prodeje amerických zbraní Taiwanu. A v USA se zdá, že protekcionismus se stává přijatelnou politikou, což by mělo Čínu znepokojovat.

Obchodní válka mezi Amerikou a Čínou je jen stěží vítaná. Mohla by svět uvrhnout zpět do recese a do mezinárodní politiky zavést nové nebezpečné tenze. Pokud k tomu dojde, na vině budou obě strany. USA byly téměř záměrně naivní, co se týče spojení mezi volným obchodem a demokracií. Číňané provokují s měnou a lidskými právy. Pokud chtějí předejít škodlivému konfliktu s Amerikou, bylo by zapotřebí politiku změnit.

Zdroj: FT


Your opinion
You can start the on-line discussion here. So far there has been no opinion added to the discussion. All users must be signed in (Přihlásit). If you do not have an account where you could sign in, please register zde.

CEEATX Austrian Traded Index
10/06/2026 17:50Budapest SE Index
10/06/2026 17:20CROBEX Index
10/06/2026 16:25DAX Index
10/06/2026 17:50Ljubljana Stock Exchange SBI TOP Index
10/06/2026 16:00OMX Copenhagen PI
10/06/2026 17:00OMX Tallinn GI
10/06/2026 15:05OMX Vilnius GI
10/06/2026 15:05PX Index
10/06/2026SAX Index
10/06/2026 17:00Warsaw SE WIG-20 Single Market Index
10/06/2026 17:15
Real-time indicationValueChange (%)
ASX All Ordinaries Index 8,857.00 0.36sentiment_arrow
ATX Austrian Traded Index 5,968.81 -0.66sentiment_arrow
CAC 40 Index 8,161.83 -0.51sentiment_arrow
FTSE Eurotop 100 Index 4,764.08 0.04sentiment_arrow
Budapest SE Index 132,231.01 -0.86sentiment_arrow
CECE Index 3,900.33 -1.02sentiment_arrow
DAX Index 24,195.31 -0.97sentiment_arrow
S&P 500 indication 3,585.62 -1.51sentiment_arrow
PX Index 2,521.15 -1.09sentiment_arrow
NASDAQ 100 Index 28,686.27 -1.37sentiment_arrow
NASDAQ Composite Index 25,337.15 -1.33sentiment_arrow
RTS Index 1,138.08 0.47sentiment_arrow
Shanghai SE Composite Index 3,993.23 -0.42sentiment_arrow
FTSE MIB Index 50,106.51 -0.31sentiment_arrow
Warsaw SE WIG-20 Single Market Index 3,602.10 -1.05sentiment_arrow
Swiss Market Index 13,463.33 0.80sentiment_arrow
X-DAX Index PR 24,169.54 -1.40sentiment_arrow
Hang Seng Index 24,407.96 -0.64sentiment_arrow
Toronto SE 300 Composite Index 34,317.23 -0.27sentiment_arrow
XETRA Tecdax Performance index 3,979.38 -0.66sentiment_arrow