Stocks online

NameBest
buy
Best
sell
Change
(%)
COLTCZ--0.00sentiment_arrow
CSG--0.00sentiment_arrow
ČEZ--0.00sentiment_arrow
Doosan--0.00sentiment_arrow
ERSTE--0.00sentiment_arrow
Gevorkyan--0.00sentiment_arrow
KARO--0.00sentiment_arrow
Kofola--0.00sentiment_arrow
KB--0.00sentiment_arrow
MONETA--0.00sentiment_arrow
PM--0.00sentiment_arrow
Pilulka--0.00sentiment_arrow
Primoco--0.00sentiment_arrow
VIG--0.00sentiment_arrow
12/06/2026 17:00:03

Indices online

FOREX ONLINE

Currency
pair
 Best
buy
Best
sell
Change
(%)
EUR/CZK24.111024.1680-0.08sentiment_arrow
EUR/HUF351.5498352.0763-0.09sentiment_arrow
EUR/PLN4.24244.2485-0.05sentiment_arrow
EUR/RON5.23005.2371-0.09sentiment_arrow
USD/CZK20.846420.8932-0.02sentiment_arrow
USD/HUF303.9500304.3700-0.03sentiment_arrow
USD/PLN3.66803.67280.01sentiment_arrow
USD/RON4.52194.5275-0.03sentiment_arrow
13/06/2026 08:33:09
Delayed data, Real-time data info

Detail - articles
Nečas: Škrty v rozpočtu sníží růst ekonomiky o 0,6 - 0,7 %, k plánu MF snížit slevu u daně z příjmu má výhrady

Nečas: Škrty v rozpočtu sníží růst ekonomiky o 0,6 - 0,7 %, k plánu MF snížit slevu u daně z příjmu má výhrady

23/08/2010 08:35
Author: ČTK

Plošné škrty v rozpočtu na příští rok sníží růst ekonomiky o 0,6 až 0,7 procentního bodu. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize to řekl premiér Petr Nečas. Škrty jsou ale podle něj nutné, protože ve střednědobém horizontu několika let by dluhy táhly ekonomiku dolů. Zvyšování přímých daní v době počínajícího ekonomického růstu označil za "vraždu" ekonomiky. Premiér dále uvedl, že má výhrady k plánu ministerstva financí na získání peněz na budoucí protipovodňová opatření a na odstraňování škod po záplavách snížením slev u daně z příjmu fyzických osob.

Škrty podle Nečase podvážou ekonomický růst o několik desetin procenta v krátkodobém horizontu. "Kdybychom tyto kroky (úspory) neudělali, tak už ve střednědobém horizontu ty deficity (hospodaření státu) nás začnou stahovat dolů a začnou utlumovat ekonomický růst," uvedl.

Česká národní banka v srpnové prognóze odhadla růst tuzemské ekonomiky pro příští rok na 1,8 procenta. Ministerstvo financí v roce 2011 počítá s růstem HDP o 2,3 procenta. Podle Evropské komise hospodářství České republiky příští rok poroste o 2,4 procenta.

Nečas uvedl, že plánované škrty současné vlády jsou zahraničními analytiky i Evropskou komisí hodnoceny kladně, a postavil se proti růstu přímých daní. "V době počátku ekonomického růstu to nejhorší, co by se mohlo udělat, je zvýšit přímé daně, daně z příjmu, protože to by podvázalo ekonomický růst ne pouze na jeden rozpočtový rok, ale na několik let dopředu," řekl. Poukázal také na razantní úspory v jiných evropských státech. "My se nemůžeme tvářit, že nás se to netýká, když se to týká i bohatého a ekonomicky silného Německa, které také musí dělat tyto škrty," uvedl.

Vláda v polovině srpna schválila návrh ministerstva financí na limity státního rozpočtu na příští rok s deficitem 135 miliard . Rozpočtový cíl pro deficit veřejných financí v roce 2011 tak činí 4,6 procenta HDP. Hluboké reformy na výdajové straně rozpočtu, tedy reformy penzijního, zdravotního či sociálního systému, budou podle Nečase obsaženy až v rozpočtu na rok 2012 a další roky. MF připraví návrh rozpočtu na rok 2011 pro jednání vlády do 31. srpna 2010.

Vláda podle dřívějších informací plánuje snížit objem mezd ve státních organizacích o desetinu, výjimkou budou platy učitelů. Kabinet také sníží celkový objem zbylých provozních výdajů o desetinu. Platy poslanců a ústavních činitelů by měly klesnout o pět procent. Krátit se budou i některé sociální dávky, omezí se podpora stavebního spoření.

Sněmovna by měla projednávat návrh státního rozpočtu pro rok 2011 v prvním čtení v říjnu. V prvním čtení poslanci rozhodnou o základních parametrech hospodářského plánu, tedy příjmech, výdajích, schodku a o způsobu jeho vypořádání. Konečné schvalování rozpočtu je plánováno na prosincovou schůzi dolní komory.

Premiér Petr Nečas dále uvedl, že má výhrady k plánu ministerstva financí na získání peněz na budoucí protipovodňová opatření a na odstraňování škod po záplavách snížením slev u daně z příjmu fyzických osob, radši by byl pro získání peněz k tomuto účelu spíše z nepřímých daní či úsporami.

"Budeme o tom diskutovat, mám k tomu ale celou řadu výhrad," řekl Nečas s poukazem na předvolební slib nezvyšovat přímé daně. Upozornil na to, že v návrhu MF nejde o protipovodňový fond, ale o zvláštní položku ve státních finančních aktivech v podobě rezervy povodňové solidarity. Její naplňování může být i jiné než cestou snížení odpočitatelné položky u daně z příjmu fyzických osob, dodal.

Ministr financí Miroslav Kalousek chce od roku 2011 snížit dvě slevy u daně z příjmů fyzických osob, čímž má získat státní rozpočet více než pět miliard korun. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě by kleslo o 240 korun ročně, o stokorunu měsíčně chce Kalousek snížit také základní slevu na každého poplatníka. Vybrané peníze by směřovaly do zvláštní položky v rozpočtu, ze které by byly hrazeny náklady na protipovodňová opatření a na odstraňování škod po záplavách.

Kalouska Nečasova včerejší vyjádření rozladila. "Ten návrh jsem tam vkládal já po dohodě s premiérem. Pokud pan premiér změnil názor, já ho nezměnil. Nechci zvedat sazbu u přímých daní, nicméně stokoruna slevy na dani mi připadá jako velmi únosná," řekl České televizi. Stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek naopak včerejší Nečasova slova přivítal.

Kalousek v návrhu uznává, že jde nad rámec škrtů dohodnutých v koaliční smlouvě. Cíl však podle něj odpovídá vládnímu záměru, tedy snížení schodku veřejných rozpočtů. Základní sleva na každého poplatníka, kterou může využít každý, kdo má zdanitelné příjmy, by se podle návrhu ministerstva financí snížila z 24.800 korun ročně na 23.600 korun.


Your opinion
You can start the on-line discussion here. So far there has been no opinion added to the discussion. All users must be signed in (Přihlásit). If you do not have an account where you could sign in, please register zde.

CEEATX Austrian Traded Index
12/06/2026Budapest SE Index
12/06/2026Bucharest SE BET Index
12/06/2026CROBEX Index
12/06/2026DAX Index
12/06/2026Ljubljana Stock Exchange SBI TOP Index
12/06/2026NASDAQ OMX Riga
12/06/2026OMX Copenhagen PI
12/06/2026OMX Tallinn GI
12/06/2026OMX Vilnius GI
12/06/2026PFTS Index
12/06/2026PX Index
12/06/2026SAX Index
12/06/2026Warsaw SE WIG-20 Single Market Index
12/06/2026
Real-time indicationValueChange (%)
ASX All Ordinaries Index 9,006.10 1.92sentiment_arrow
ATX Austrian Traded Index 6,258.71 3.06sentiment_arrow
CAC 40 Index 8,350.87 1.83sentiment_arrow
FTSE Eurotop 100 Index 4,879.95 1.79sentiment_arrow
Budapest SE Index 135,724.68 1.64sentiment_arrow
CECE Index 4,039.40 2.81sentiment_arrow
DAX Index 24,635.30 1.76sentiment_arrow
S&P 500 indication 3,585.62 -1.51sentiment_arrow
PX Index 2,562.11 1.29sentiment_arrow
NASDAQ 100 Index 29,635.95 0.64sentiment_arrow
NASDAQ Composite Index 25,888.84 0.31sentiment_arrow
RTS Index 1,138.08 0.47sentiment_arrow
Shanghai SE Composite Index 4,031.51 1.12sentiment_arrow
FTSE MIB Index 51,455.45 1.88sentiment_arrow
Warsaw SE WIG-20 Single Market Index 3,713.88 1.69sentiment_arrow
Swiss Market Index 13,708.02 1.32sentiment_arrow
X-DAX Index PR 24,669.71 0.17sentiment_arrow
Hang Seng Index 24,718.10 1.93sentiment_arrow
Toronto SE 300 Composite Index 34,931.87 0.75sentiment_arrow
XETRA Tecdax Performance index 3,979.50 1.32sentiment_arrow