Za poslední dva měsíce se výhled ekonomiky USA zlepšil, něco podobného se ale dělo i před rokem. Někteří analytici se domnívají, že v následujících 12 měsících přijde vlna defaultů, což je nepochybně přehnané, ale odmítnutí jednoho extrému neznamená potvrzení opačného. Mezinárodní investoři by měli sledovat fiskální trendy v USA.
Na federální úrovni by nyní kvůli kombinaci slabého trhu práce a velkého strukturálního deficitu měla být politika více stimulační, deficity by se ale měly mnohem výrazněji snížit za dva tři roky. Práci na snížení deficitů během následujících deseti let ale politici neodvedli, je přitom těžké si toto snížení představit bez dodatečného zdanění těch, kteří vydělávají méně než 250 000 dolarů ročně. A je velmi těžké si představit politický systém, který by tuto realitu plně pochopil, aniž by ho k tomu donutil trh dluhopisový.
Na úrovni jednotlivých států zůstávají příjmy 10 % pod úrovní před recesí, státy budou muset podniknout okamžité a bolestivé kroky ke snížení provozních deficitů i k uzavření mezery ve financování penzí, defaulty však nejsou pravděpodobné. Tyto kroky budou představovat brzdu růstu celé země, protože budou zvýšeny daně a omezeny výdaje. Porovnávání s jednotlivými zeměmi v Evropě ale není na místě, protože zadlužení států v USA se ani zdaleka neblíží zadlužení Řecka, podobně je mnohem nižší dluhová služba.
Na místě není ani porovnání s krizí na hypotečním trhu, protože tu neexistují neprůhledná investiční aktiva a státy nemohou jen tak vyhlásit bankrot, jak se někteří domnívají. V podstatě by před tímto krokem musely přestat platit svým zaměstnancům. Zbankrotovat ale mohou města a alespoň jedno velké to s poměrně vysokou pravděpodobností udělá. I pokud mu nepomůže daný stát, vliv takové události na celou ekonomiku by ale pravděpodobně byl omezený. Pokud nespustí další bankroty.
V USA tedy mohou tento rok probíhat na dluhopisovém trhu otřesy. Větší problém ale přijde po roce 2011, protože se jasně ukáže neudržitelnost fiskálního trendu na federální úrovni. Doufejme, že nebude potřeba krize na to, aby se obnovil udržitelný stav.
Autorem je Peter Orszag, který stojí v čele globálního bankovnictví v a dříve působil jako ředitel Office of Management and Budget.
(Zdroj: FT)