Po více jak třech měsících silného růstu cen akcií a komodit si investoři musí klást otázku, zda je tento růst nyní u konce nebo zda se jedná o teprve první fázi nového růstového trhu.
Existují dva tábory investorů a analytiků. První si myslí, že začal nový BULL trh, druhý tábor je zase přesvědčen o tom, že poklesy, které budou ještě silnější než ty dosavadní, budou v příštích měsících obnoveny a pokles bude pokračovat. Myslím si dnes, že pravdu mohou mít tak trochu obě skupiny. Zní to jako paradox, ale pokusím se to vysvětlit:
1. Možnost, že začal nový BULL trh – předchozí poklesy, které započaly v říjnu 2007, byly extrémně silné a trvaly 17 měsíců. Na trzích funguje něco jako zákon akce a reakce – silný pokles může vyvolat silnou protireakci, protože mnoho traderů a investorů vidí nízké ceny jako velkou příležitost. Tříměsíční růst není dostatečnou korekcí předchozích propadů. Spíše by celkový korekční růst co do délky a velikosti mohl připomínat skutečně nový BULL trh - s tím rozdílem, že nových maxim nebude dosaženo a jednoho dne bude obnoven dlouhodobý pokles. Předpokládám, že současný růst je zřejmě jen první růstovou vlnou. Po prvním růstu by měla přijít korekce a po ní ještě jedna růstová vlna předtím, než bude dlouhodobý pokles obnoven. Celkový růst by mohl při pohledu na týdenní cenové grafy opravdu připomínat nový růstový trh.
2. Poklesy trhů budou pokračovat - v některých svých předchozích článcích zveřejněných na serveru www.akcie.de a na svém blogu jsem uvedl mnoho důvodů, proč předpokládám z dlouhodobého hlediska pokračování poklesů. Jen zopakuji ty nejpodstatnější, z hlediska Elliotovy teorie vycházím z argumentace Roberta Prechtera:
-
V roce 2000 vyvrcholila pátá růstová vlna cyklu a supercyklu ve smyslu Elliotovy teorie. Vyvrcholil tak růst trhů, jehož počátek se klade do roku 1784. Poslední pátá růstová vlna supercyklu započala v roce 1932 a trvala tak bezmála 70 let, poslední cyklická vlna začala v roce 1982 a trvala 28 let. Index DJIA vzrostl od roku 1932 352krát, od roku 1982 do svého maxima v roce 2007 18,5krát (korekční vlna b převýšila ortodoxní TOP z roku 2000). V roce 2000 vyvrcholil dlouhodobý růst optimismu investorů, který se projevil dlouhodobým růstem trhů. Většina lidí měla na jaře roku 2000 pocit, že začala nová éra rozvoje lidstva, která bude znamenat, že akciové trhy již nebudou podléhat dlouhodobým poklesům. K této hromadné psychologii napomohla řada faktorů, mezi jinými víra v nekonečné možnosti internetu a také víra ve schopnost centrálních bank zamezit recesím. Avšak historie ukazuje, že euforie a optimismus doprovázející vznik cenových bublin jsou nakonec vždy vystřídány zklamáním investorů a pesimismem. Počínaje rokem 2000 tedy započal pokles v řádu supercyklu, délka takových poklesů se měří řádově v desetiletích.
-
Úvěrová bublina, která se naplno rozvíjela v posledních třiceti letech, v roce 2007 zřejmě definitivně splaskla. Ačkoliv by finanční elity rády naplno nastavily staré pořádky, domnívám se, že to není možné. Bude jim v tom bránit několik faktorů. Za prvé důvěra lidí v neustálý růst cen aktiv (akcií, komodit a nemovitostí) byla narušena. Mnoho lidí přišlo na mizinu, o své domy a úspory během poklesů cen v uplynulém období. Málokdo z těchto lidí se bude ochoten znovu zadlužovat tak, jak to činil před rokem 2007. Avšak bez nového růstu dluhu nemůže cenová bublina pokračovat v růstu. Za druhé banky a zřejmě i trhy s finančními deriváty budou sešněrovány novými přísnějšími pravidly, která budou bránit rozvoji podobných excesů. Na půjčky zřejmě již nikdy nedosáhnou lidé bez finanční minulosti a schopnosti splácet. Tyto faktory budou mít negativní vliv na schopnost lidí utrácet peníze za zboží a služby – tato schopnost je avšak klíčová pro tvorbu firemních zisků ve spotřební ekonomice.
-
Z historického hlediska při srovnání dnešní situace s předchozími cenovými dny trhů dnes nejsou akcie fundamentálně levné - ani z hlediska historického poměru výnosů z dividend k výnosům dluhopisovým a ani z hlediska Price to Book Ratio.
Celkově jsem tyto argumenty zpracoval v článku nazvaném „Proč nyní dlouhodobě neinvestuji do akcií“ z dubna 2009.
Nejprve se tedy podívejme na stav trhu z dlouhodobějšího hlediska na příkladu indexu S&P 500 a měsíčních cen. Ve svých předcházejících rozborech jsem dost často srovnával současný vývoj s vývojem na podzim 2001, kdy také probíhala BEAR market RALLY. Dnes je nutné říci, že současný vývoj se od této rally přece jen liší. Je daleko silnější. To se odráží na hodnotách mých oscilátorů. Tyto moje oscilátory velmi dobře zobrazují stupeň optimismu nebo pesimismu investorů, ostatně jak také vyplynulo z jejich srovnání se skutečnými sentiment indikátory. Tato srovnání a bližší popisy těchto oscilátorů jsou umístěny na stránkách www.akcie.de (sekce vzdělávání). Stav optimismu měřený mými oscilátory by dnes spíše odpovídal úrovni po několika měsících průběhu růstové vlny ode dna trhu v říjnu 2002. Proto se domnívám, že současná růstová vlna, která koriguje předchozí propad, může být ještě dosti dlouhá a silná.
Obrázek 1
Pokusil jsem se o další srovnání s vývojem v minulosti. Současný vývoj by mohl odpovídat vývoji v sedmdesátých letech minulého století – viz další obrázek. Do obrázku jsem zakreslil dvě svislice, které by mohly odpovídat dnešnímu vývoji – v těchto místech se zhruba dnes nacházejí moje oscilátory – situace odpovídá dnešku i tím, že se jedná o dlouhodobý poklesový trh. Pokud by tomu tak skutečně bylo, pak by nás čekalo ještě relativně dlouhé období korekčního růstu.
Obrázek 2
Pro další srovnání měsíčních cen jsem použil akciový index Nasdaq 100 a index japonského trhu Nikkei 225. Japonský trh je od roku 1989 v dlouhodobém poklesu a dnes se stále nachází 76 % pod cenovým vrcholem z prosince 1989. Vývoj indexu Nasdaq 100 od 30.9.2002 by mohl připomínat vývoj indexu Nikkei po prvních velkých cenových propadech let 1990 až 1992. Poté Nikkei také relativně rostl až do poloviny roku 1996, podobně jako Nasdaq 100 rostl do října 2007. V červnu 1996 Nikkei obnovil pokles (analogie s poklesem akciových indexů od října 2007 do března 2009). Od podzimu 1998 index Nikkei začal růst, tento růst by mohl odpovídat současnému růstu akciových trhů. Tento růst trval 17 měsíců a cenové maximum z června 1996 nebylo překonáno.
Obrázek 3: Nasdaq 100 a Nikkei 225, měsíční ceny
Z grafů měsíčních cen tedy můžeme učinit závěr, že současný cenový růst nejspíše není u konce. Avšak pro posouzení toho, jak by mohl vypadat další vývoj konkrétněji, musíme přejít k týdenním cenám. Srovnal jsem opět různá období vývoje z historie se současným vývojem. Použil jsem k tomu nejvýznamnější „bear market rallies“ resp. i některé růsty cen, které proběhly buď jako počátky nových BULL období nebo růsty po významných poklesech během růstových trhů.
Další obrázek ukazuje srovnání současného vývoje s vývojem v roce 2003. Umístil jsem do opět jedné osy obě dna trhu – v březnu 2009 i v březnu 2003. Všimněte si zejména indikátoru VVO - stupeň akumulace akcií v současné době vůbec zatím nevypovídá o distribuci. Když jsem prozkoumal všechny významné vrcholy trhů během BEAR market rallies v období od roku 1932, zjistil jsem, že k obnovení výrazných poklesů trhů pravidelně dochází teprve v okamžiku, kdy VVO vytvoří výrazné negativní divergence – podobně jako v únoru 2004.
Obrázek 4: Srovnání DJIA v r. 2003 a 2009
Obrázek 5: Období po dnu trhu v červenci 1932 – zde se nejedná o příklad BEAR market rally, protože červenec 1932 byl dlouhodobým dnem trhu. Avšak cenový vývoj po červenci 1932 by se mohl od toho současného lišit pouze tím, že růst probíhal v pěti růstových vlnách, kdežto korekce (bear market rallies) probíhají ve třech vlnách. Po vyvrcholení trhu v únoru 1934 následovalo období poklesu trvající 31 týdnů, které již nedosáhlo dna z července 1932. Tak tedy růst v období 7/1932 – 7/1933 (do vrcholu druhé růstové vlny) trval 53 týdnů. Na obrázku vidíme, že po prvním růstu trhů, který trval 8 měsíců, následovalo dlouhé korekční období (7 měsíců) a po něm další růst. U následujícího cenového vrcholu v červenci 1933 však hodnota objemového oscilátoru již nepřevýšila hodnotu ze září 1932.
Obrázek 6: Srovnání BEAR market RALLY z r. 1938 s rokem 2009 – Poklesový trh začal v březnu 1937 a trval až do dubna 1942, tedy 62 měsíců. Celé poklesové období mělo charakter A-B-C poklesu, tedy první výrazná poklesová vlna proběhla v období 3/1937-3/1938, růstová vlna začala v dubnu 1938 a skončila v září 1939, druhá poklesová C vlna proběhla v období 5/1939-4/1942, ceny dospěly k novým minimům. Růst trhů od dubna 1938 do září 1939 měl také charakter A-B-C korekce, kdy cenový vrchol ze září 1939 již nepřekonal vrchol z listopadu 1938 (velmi těsně). Z vývoje v roce 1938-1939 vidíme, že proběhly dvě výraznější korekce růstu během RALLY, z nichž první trvala cca 8 týdnů a ta druhá 21 týdnů. Teprve po těchto korekcích bylo dosaženo konce růstu a obnovil se dlouhodobý pokles. V současnosti žádná korekce takového rozsahu ještě neproběhla. Avšak v době, kdy byl obnoven pokles trhů, byly na VVO oscilátoru patrné výrazné negativní divergence. Ty dnes ještě vůbec neexistují.
Ukáži ještě další obrázky, již bez dlouhých komentářů, princip je avšak stále stejný – růst po výraznějších a delších poklesech trhů trval pokaždé více jak rok a pokles byl obnoven teprve poté, co se vytvořily výrazné negativní divergence na objemovém VVO oscilátoru.
Obrázek 7: Srovnání vývoje v letech 1974-2009
Obrázek 8: Srovnání vývoje v letech 1978 a 2009
Obrázek 9: Srovnání vývoje v roce 1983 a 2009
Obrázek 10: Srovnání vývoje v letech 2003 a 2009
I kdyby další růst nebyl zase až tak silný, jako v předchozích příkladech a připomínal skutečně BEAR market RALLY v roce 2001, pak by nás stejně nyní mělo čekat jedno poklesové období a jedno kratší růstové. Na dalším obrázku je srovnání obou těchto období růstu – současného a růstu v roce 2001 a na jaře 2002. Pokud by se měl zhruba opakovat vývoj v roce 2002, pak by nás nyní čekalo cca 5 týdnů poklesu a poté by následovalo cca 6 týdnů růstu. Pak by přišel definitivní pokles k novým minimům trhu.
Avšak všimněte si již nyní jednoho podstatného rozdílu ve stupni akumulace akcií investory – nyní je hodnota objemového oscilátoru VVO na úrovni cca 30, při prvním vrcholu trhu v lednu 2002 byla na úrovni 12. To je velký rozdíl. Z toho usuzuji, že další růstové kolo by mělo být silnější a delší, než v roce 2002.
Obrázek 11:
Závěr: Po zvážení uvedených příkladů a srovnání se současným vývojem jsem dospěl k závěru, že současný růst bude nejspíše pokračovat. Před případným obnovením dlouhodobých poklesů by měla proběhnout jedna výrazná poklesová perioda trvající několik týdnů a poté by měla následovat druhá růstová vlna. Teprve poté bude situace na trzích odpovídat podmínkám, za kterých byl v minulosti obnoven pokles trhů. Podobné srovnání s minulým vývojem lze určitě učinit, protože ačkoliv se může lišit společenská situace a okolnosti, za kterých vývoj probíhá, to nejpodstatnější se v zásadě nemění – a to je lidská psychika. Na trzích obchodují lidé a jejich agregátní psychický stav rozhoduje o tom, jak se trhy budou vyvíjet.