Tento článek se snaží porovnat prognózy inflace a nezaměstnanosti (podle Ministerstva práce a sociálních věcí, tzv. „registrovaná nezaměstnanost“) pro rok 2009, které byly publikovány od konce roku 2008 do počátku roku 2010. Uvedené dvě makroekonomické proměnné byly zvoleny proto, že údaje o jejich vývoji jsou publikovány s měsíční frekvencí a jedná se o základní makroekonomické veličiny, tzn. jsou sledovány větším počtem institucí.
Zdrojem dat jsou (v době zveřejnění) volně dostupné publikace nacházející se internetových stránkách příslušných institucí. Těmi byly: Česká spořitelna (ČS), Československá obchodní banka (ČSOB), Raiffeisenbank (RB), (KB), (2,18 EUR, 0,65%) Bank Czech Republic (UCB), Ministerstvo financí ČR (MF) a Česká národní banka (ČNB). V případě ČS se vycházelo z publikace Ekonomika pod lupou nebo Macro Update, v případě ČSOB z Ekonomického měsíčníku nebo posledního dostupného Analytického týdeníku v měsíci, kdy nebyl dostupný Ekonomický měsíčník, v případě RB z publikace Market Monitor – měsíční přehled, u (3915 CZK, -1,88%) jednak z publikace Czech Economic Update a jednak z Ekonomických výhledů, v případě UCB z publikace Czech Economic Quarterly, dále v případě MF z Makroekonomické predikce a v případě ČNB ze Zpráv o inflaci.
Zmíněné prognózy se vztahují buď k průměru roku 2009 nebo k prosinci 2009. Horizont prognózy se tedy v průběhu roku 2009 zmenšoval. Proto lze očekávat, že se prognózy budou postupně blížit hodnotě, která se ve skutečnosti realizovala. Výskyt výrazných neočekávaných událostí může tento předpoklad narušit, a to samozřejmě více u hodnot pro konec roku než u hodnot průměrných.
Srovnávat prognózy jednotlivých institucí je vždy obtížné. Jednou z překážek pro takovou komparaci jsou např. odlišné předpoklady, na nichž je prognóza v době svého vzniku vystavěna. Jiným problémem je skutečnost, že prognózy jsou sestavovány v různých časových okamžicích, tzn. s různou znalostí reality. Tuto problematiku se následující grafy snaží alespoň zčásti překonat svou konstrukcí.
Konkrétní prognóza není totiž na osu x umístěna do měsíce svého vzniku. Její umístění odpovídá měsíci posledních známých hodnot dané veličiny v době sestavování prognózy. K tomu účelu se vycházelo z data uzávěrky, je-li v příslušné analyticko-prognostické publikaci uvedeno. Není-li datum uzávěrky uvedeno, vycházelo se z toho, že toto datum připadá na den předcházející dnu, kdy daný dokument vychází. Není-li znám ani tento den, má se za to, že datem zveřejnění byl první den měsíce, který je v publikaci uveden.
Tak např. jestliže publikace Ekonomické výhledy vyšla 24. 7. 2009, uzávěrka dat je předpokládána 23. 7. 2009. Vzhledem k tomu, že poslední známé informace např. o hodnotách inflace byly tehdy publikovány 9. 7. 2009, tj. údaje za červen 2009, je příslušná hodnota umístěna na ose x do června 2009. V uvedeném příkladu to je konkrétně 2,1 % v případě meziroční inflace v prosinci 2009 a 1,4 % v případě průměrné míry inflace za rok 2009.
Je samozřejmé, že v průběhu času jsou zveřejňovány jiné informace, které mohou usnadnit prognózu dané veličiny. Jinak řečeno, prognózy různých institucí reprezentované body umístěnými na ose x ve stejném měsíci byly sestaveny v různých časových okamžicích a tedy na základě odlišných dostupných souborů informací.
S tím, jak se zkracoval horizont prognózy, prognózy se víceméně realitě přibližovaly a to v případě inflace shora a v případě nezaměstnanosti zdola. To potvrdilo, že „obraz“ české ekonomiky se zejména na počátku roku 2009 v očích analytiků pod vlivem nových informací měnil. Byly zvyšovány prognózy nezaměstnanosti a snižovány prognózy inflace. Obojí ve správném směru. Následují grafy, které nejsou již dále komentovány.
Graf 1: Průměrná míra inflace v roce 2009 a její prognózy (%)
Graf 2: Meziroční inflace v prosinci 2009 a její prognózy (%)
Graf 3: Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009 a její prognózy (%)
Graf 4: Míra nezaměstnanosti v prosinci 2009 a její prognózy (%)
