Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Zákony|Firmy
Jak na kolaudaci: Co hrozí při užívání stavby v rozporu se zákonem?

Jak na kolaudaci: Co hrozí při užívání stavby v rozporu se zákonem?

16.04.2015
V první části miniseriálu o kolaudacích jsme se zaměřili na praktický proces kolaudace, který v mnoha případech nemusí být snadnou záležitostí. Nabízí se proto otázka, co se stane, pokud se stavba využívá v rozporu se zákonem. Je důvod mít obavy?

Za užívání stavby bez povinného oznámení lze fyzické osobě uložit pokutu do dvou set tisíc korun. V případě provedení stavby bez stavebního povolení nebo za užívání stavby bez kolaudačního rozhodnutí (kolaudačního souhlasu) tam, kde to zákon vyžaduje, se pokuta může vyšplhat až na milión Kč. Splnění zákonných ustanovení by si přitom měli ohlídat nejen vlastníci, ale například i nájemci v bytových domech. Jelikož ke spáchání tohoto přestupku není nutný úmysl, odpovídá i ten, kdo o chybějícím stavebním povolení nevěděl, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl. Nadějí pro provinilce může být časové omezení. Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok, přičemž v této lhůtě musí být řízení o něm pravomocně skončeno. Správní orgán k tomuto přihlédne z úřední povinnosti a po uplynutí lhůty případné řízení zastaví.

V případě právnické osoby je dobré vědět, že za delikt neodpovídá, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, aby mu zabránila. Také v jejím případě dojde po jednom roce poté, co se úřad o porušení dozvěděl, k zániku odpovědnosti. Na rozdíl od fyzických osob je ale postačující, aby v této lhůtě správní orgán řízení zahájil. Každopádně musí k zahájení dojít nejpozději do tří let ode dne, kdy se právnická osoba porušení dopustila.

Správní řád, který se podpůrně použije i v případě stavebního řízení, umožňuje v přezkumném řízení za jistých okolností zrušit stavební povolení i poté, co nabylo právní moci. Může se tak stát, že stavba je na základě takovéhoto povolení již postavena, a po zrušení příslušného povolení tedy půjde o neoprávněnou stavbu. V takovém případě stavební úřad zahájí opakované stavební řízení, což je v podstatě obdoba klasického stavebního řízení. Pokud nebude stavba povolena, úřad rozhodne o jejím odstranění. Dle dosavadní judikatury, byť kritizované odbornou veřejností, tomuto postupu nezabrání ani to, že vlastník učinil potřebné kroky a stavbu již užívá.

Stojí za zmínku, že od roku 2014 je možné pronajmout prostor k bydlení i tehdy, když k tomu není způsobilý. Každopádně musí být byt způsobilý k nastěhování a obývání, čistý a obecně alespoň v dobrém stavu. S nájemcem je také nutné ujednat další postup úprav a vypořádání nákladů. V řízení týkajícím se užívání nebo změny užívání prostor pak může být stavebníkem přímo nájemce, když prokáže, že je ke změně oprávněn, typicky díky souhlasu pronajímatele jako vlastníka. Nový občanský zákoník je postaven na nezávislosti práva veřejného a soukromého. Je tedy možné pronajmout prostor k bydlení i tehdy, když je například zkolaudován jako ateliér. Na platnost nájemní smlouvy tato skutečnost nemá vliv. To ovšem nijak nezbavuje pronajímatele a nájemce odpovědnosti za užívání prostor v rozporu s vymezeným účelem dle stavebních (veřejnoprávních) předpisů.

Sankce za neuchování dokladů

Vlastník stavby má povinnost uchovávat dokumentaci související se stavbou po celou dobu jejího trvání. Za porušení této povinnosti zákon nestanovuje žádnou přímou sankci, nicméně pokud potřebné podklady nejsou k dispozici (například se ztratily, zničily nebo je původní vlastník nepředal novému), vyzve stavební úřad vlastníka k jejich pořízení. V některých případech bude místo zařízení kompletních podkladů stačit tzv. pasport, tedy zjednodušená dokumentace. Stavební úřady zpravidla před zasláním formální výzvy vlastníka kontaktují, nicméně tuto povinnost jim zákon neukládá.

V souvislosti s dokumentací týkající se užívání stavby je aktuální také otázka tzv. energetických štítků. U výstavby platí, že prokázat splnění zákonných ukazatelů je stavebník povinen již při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby. V případě kolaudace mu takováto povinnost nově nevzniká, a to ani tehdy, když byla stavba povolena za staré úpravy, kdy se energetické štítky nevyžadovaly. Jiná bude situace, pokud se vlastník rozhodne stavbu nebo její část prodat, pronajmout nebo renovovat.

Pokud budova štítek nemá, bude se vlastník muset obrátit na energetického specialistu a nechat štítek zpracovat.

Předchozí článek o kolaudaci jste si mohli přečíst zde:  http://www.patria.cz/pravo/2884144/jak-na-kolaudaci-krok-za-krokem-a-prakticky.html


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Zdroje