Obdobně jako nyní podle obchodního zákoníku i po účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ) budou muset být obchodní podmínky buď připojeny k návrhu na uzavření smlouvy, nebo alespoň stranám prokazatelně jinak známy, má-li se jimi smlouva řídit. Výjimkou budou obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi, na které ve vztazích mezi podnikateli postačí odkázat. Případná odchylná ujednání obsažená přímo ve smlouvě budou mít logicky přednost.

Zákon se nově snaží výslovně řešit problém známý z mezinárodního práva obchodního – tzv. bitvu forem. K ní typicky dochází, pokud jedna strana – navrhovatel – předloží nabídku na uzavření smlouvy s odkazem na své obchodní podmínky, přičemž strana druhá návrh přijme, ale v přijetí odkáže naopak na své obchodní podmínky, které jsou s podmínkami navrhovatele v rozporu. Zatímco podle dnešní úpravy by takové přijetí bylo odmítnutím návrhu a novou nabídkou, podle NOZ bude smlouva přesto uzavřena v rozsahu, v jakém si obchodní podmínky nejsou v rozporu. Vzájemně si odporující ustanovení budou vyloučena a smlouva se jimi řídit nebude, přičemž na jejich místo nastoupí podpůrná ustanovení zákona. Tak tomu bude kupříkladu v případě, že pro určitou povinnost (například odstranit vady, splatit smluvní pokuty apod.) stanoví každé obchodní podmínky jinou lhůtu. Samotná povinnost by vyloučena být neměla, neboť ustanovení obchodních podmínek by měly zůstat platné v co nejširším rozsahu. Pro splatnost se však použije obecně upravená lhůta „bez zbytečného odkladu“ po vyzvání oprávněné strany.

Nová je rovněž úprava možnosti jednostranné změny obchodních podmínek, kterými se řídí již uzavřené smlouvy. Předpokladem je, že jde o smlouvy, které příslušná strana uzavírá pravidelně v běžném obchodním styku s větším počtem osob a které zavazují k opětovným plněním stejného druhu, ze kterých vyplývá rozumná potřeba jejich pozdější změny (např. některé pravidelně uzavírané úvěrové smlouvy). Zároveň musí být ujednáno, jak se změna druhé straně oznámí, a musí být této straně založeno právo změny odmítnout a závazek v příslušné výpovědní době vypovědět.

Překvapivá ujednání

Zásadní novinkou je pak úprava tzv. překvapivých ujednání. Podle NOZ totiž platí, že pokud strana nemohla rozumně očekávat některé ujednání obsažené v obchodních podmínkách, je toto ujednání vůči ní neúčinné, pokud jej výslovně (tedy například písemným prohlášením) nepřijala. Co je ještě rozumně očekávatelné bude muset v případech sporů určit soud, který bude přihlížet rovněž ke způsobu vyjádření ustanovení. Bude-li dané ustanovení podmínek pro průměrnou osobu příliš nesrozumitelné či příliš komplikované, je větší pravděpodobnost, že jej soud za překvapivé, a tudíž neúčinné shledá.