Investment recommendation

    more...

    Company results - CZ

      more...

      Company results - World

        more...

        IPO, M&A

          more...

          Weekly overview

            more...
             

            Detail - interview
            Rozhovor nejen o problémech eura a jeho budoucnosti s „panem Euro“ Oldřichem Dědkem

            Rozhovor nejen o problémech eura a jeho budoucnosti s „panem Euro“ Oldřichem Dědkem

            31/08/2011 15:30
            Author: Redakce

            Otázka vstupu České republiky do Evropské měnové unie ve světle dopadů světové finanční krize a pokračující dluhové peripetie některých zemí eurozóny pozbyla prioritního postavení a téměř zmizela z centra aktuálních politických i ekonomických debat. Zatímco na Slovensku lidé společnou evropskou měnou platí již déle než dva a půl roku, česká koruna teprve čeká na alespoň přibližný termín, kdy ji má euro vystřídat.

            Nehledě na fakt, že ČR aktuálně nesplňuje požadavky maastrichtských kritérií, tedy nutnou podmínku ke kvalifikaci pro vstup do EMU, je Praha v otázce načasování vstupu země do eurozóny velmi opatrná a uskutečnění kroku v současnosti navíc chybí podpora veřejnosti. Podle červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se proti přijetí eura staví 68 procent českých občanů, zatímco pro vstup do eurozóny se vyslovila jen pětina lidí a deset procent jich nemá na věc jasný názor. Historické srovnání výsledků šetření navíc dokládá, že Češi přijetí eura podporují stále méně.

            Co stojí za klesající přízní Čechů k evropské měně? Jak moc je debata o stanovení data vstupu ČR do eurozóny aktuální? Co by krok znamenal z pohledu politických závazků Česka k udržení stability eura? Jaké potenciální důsledky může mít současná dluhová krize v eurozóně pro společnou měnu? Je rozpad eurozóny reálnou možností vyústění této krize? O těchto a dalších otázkách můžete diskutovat dnes od 14:00 do 15:00 hodin přímo s „panem Euro“, národním koordinátorem pro zavedení eura Oldřichem Dědkem! Otázky můžete klást již nyní po přihlášení kliknutím na zelené tlačítko a vyplněním formuláře.

            Dědek

            Doc. Ing. Oldřich Dědek, CSc (nar. 1953) je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze. Absolvoval zahraniční stáže a studijní pobyty ve Velké Británii (London School of Economics, University of Warwick) a v USA (Mezinárodní měnový fond, Federal Reserve Bank of Kansas City). V letech 1999 až 2005 byl viceguvernérem České národní banky. V roce 2006 působil jako poradce ministra financí České republiky a jako vedoucí české delegace ve Výboru pro hospodářskou politiku. Od 28. března 2007 působí ve funkci národního koordinátora zavedení eura, stojí v čele Národní koordinační skupiny a sleduje činnost pracovních skupin připravujících zavedení eura v České republice. Jako uznávaný ekonom přednáší na Institutu ekonomických studií FSV UK.


            The interview has been closed
            Refresh interview
            • Question (kačkař, 15:03) -
              Vážený pane docente, dovolím si navázat na otázku 11:26 a odpověď 14:19 ke Slovensku atd. Po odloučení ČR a SR se SKK znehodnotila proti CZK. Přijetím EUR na SK například pro českého turistu země jako celek výrazně zdražila. Jakou váhu vy osobně přikládáte otázce zdražování, či chceme-li "zaokrouhlování" při přechodu na pevnější měnu z měny měkčí (samozřejmě rozdíl není tak markantní, jako byl například u Itálie) a co byste v tomto směru očekával v ČR?
            • Answer (Oldřich Dědek, 15:25) -
              Slovensko je země, která přijetím praktických opatření dokázala téměř vymýtit tzv. vnímanou inflaci. Možná pro českého turistu se Slovensko zdražilo, což ale znamená, že pro Slováky jsou české země naopak levnější. To ale nemá nic společného se zavedením eura na Slovensku, které slovenskou inflaci prakticky neovlivnilo. Slovenská zkušenost bude určitě využita v naší komunikační kampani, která také bude muset rozptýlit obavy našich občanů, že se eurem přichází jenom zdražování.
            • ---
            • Question (Aless, 14:24) -
              Dobrý den pane docente, jaký máte názor na postoj Finska a potažmo dalších zemí, které po Řecku za poskytnutí další finanční injekce požadují hmotné záruky? Jak vidíte budoucnost zemí jako jsou Španělsko či Portugalsko, které mají také problémy se svými dluhy a ratingové agentury a potažmo investoři už jim také příliš nevěří? Děkuji za odpověď.
            • Answer (Oldřich Dědek, 15:10) -
              Postoj Finska bych hodnotil jako klasickou ukázku toho, co ekonomická teorie nazývá černým pasažérem. Černý pasažér totiž vydělává na svém chování do doby, kdy ostatní se jako černí pasažéři nechovají. Pokud by ale každý chtěl získat stejné výhody, tak již jednou uzavřená dohoda zkolabuje, obnoví se nestabilita, na které prodělají všichni, včetně těch černých pasažérů. Je proto důležité, aby členské země při řešení krize zachovávaly jednotný přístup a vyvarovaly se jednostranných kroků. Součástí české mytologie je legenda o prutech Svatoplukových. Myslím, že odkaz tohoto našeho kulturního dědictví má co říci i k současným problémům eurozóny.
            • ---
            • Question (Douchová, 13:47) -
              Dobrý den, jaké je podle Vás nejvhodnější řešení současné dluhové krize v Evropě vzhledem ke stabilitě eura? Je možné, aby se země jako Řecko vrátilo ke své vlastní měně? Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
            • Answer (Oldřich Dědek, 15:00) -
              Na způsob řešení dluhové krize zaznívá velký počet silných slov. Někdo rád ukazuje prstem a říká „ty do eurozóny patříš a ty zase nikoliv“, jiný zase fantazíruje o nějakém tygřím skoku ve fiskální integraci. Já osobně jsem přesvědčen, že není jiná cesta z krize než ta, která byla nastoupena. To znamená, že a) země zasažené krizí musí předně projít bolestivou restrukturalizací, aby obnovily svoji konkurenceschopnost a fiskální rovnováhu, b) finanční pomoc EU zemí eurozóny je nezbytná, aby zasažené země vůbec dostaly prostor a čas k ozdravným krokům, c) země eurozóny musí obnovit úctu k přijatým pravidlům fiskální obezřetnosti, která jsou zapsána v Paktu stability a růstu. Překvapivě hodně a rychle bylo v uvedeném směru vykonáno, nyní bude záležet, aby se věci nevrátily do původních vyježděných kolejí.
            • ---
            • Question (pajk, 13:30) -
              Souhlasíte se mnou, že není otázka zda-li eurozóna v současné podobě zanikne, ale kdy? Nebo si myslíte, že je schopna v současné podobě dospět k fiskální unii?
            • Answer (Oldřich Dědek, 14:57) -
              Od nejvyšších představitelů zemí EU, zejména pak Německa a Francie, zaznělo již tolik silných prohlášení, že euro padnout nedáme, až mne překvapuje, že spekulace o rozpadu eurozóny jsou stále v módě. V pozadí za těmito prohlášeními vidím velké výhody, které společná měna přináší pro společný trh a tedy i vysoká rizika pro tento trh, kdy se eurozóna rozpadla. Současné krizové momenty budou určitě tlačit na větší integraci. Kam až ji dotlačí, to dnes nedovede nikdo přesně říci. S fiskální unií je to podobné jako s politickou unií – každý za tímto pojmem může vidět různé věci. Určitě si nemyslím, že nás v dohledné době čeká nějaký evropský ministr financí, který bude zasílat instrukce národním ministrům, co mají dělat. Integrační kroky budou spíše dílčí. Proto je nutné, aby euro nespoléhalo na to, že se někdy v budoucnosti tyto vize naplní, ale aby bylo schopno prokázat životaschopnost v současné podobě, kdy kompetence ve fiskální oblasti leží na úrovni národních vlád.
            • ---
            • Question (TomTom, 12:18) -
              Zdravím Vás. Je euro dostatečně stabilní měnou (jak tvrdí představitelé EU) na to, aby si zasloužilo být druhou největší světovou rezervní měnou?? A jak vidíte budoucnost amerického dolaru?
            • Answer (Oldřich Dědek, 14:52) -
              O stabilitě eura hodně vypovídá jeho hodnota na devizových trzích. Dnešní kurz je asi 1,45, tedy více než 40 % nad paritou vůči dolaru. Jsou toto hodnoty, které by naznačovaly, že nás čeká rozpad eurozóny? Eurozóna také vychází v řadě srovnání lépe než americká ekonomika. Má vcelku vyrovnaný běžný účet platební bilance a jako jediná, ve srovnání s USA a Japonskem, podniká reálné kroky k nápravě dluhové krize. Myslím si proto, že euro neztratí svoji pozici druhé největší světové rezervní měny. Výhledově ale ani neočekávám nějaký frontální útok na dolar jako největší světovou měnu. Setrvačnost finančních trhů je v tomto ohledu velmi vysoká.
            • ---
            • Question (pulec, 12:11) -
              Myslíte si, že je pro Řecko dnes ještě reálnou možností z EMU vystoupit bez bankrotu a zavést vlastní měnu? Když dluhy v EUR mu samozřejmě zůstanou. Předem děkuji za odpověď.
            • Answer (Oldřich Dědek, 14:49) -
              Řecko prochází obtížným restrukturalizačním programem pod kuratelou Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a ECB. Je to bolestivý program, který ale alespoň dává nějakou naději, že se problémy dají řešit. Klasický bankrot by byl nákladný nejen pro Řecko, ale nedělejme si iluze, že by se zprostředkovaně nedotkl také české ekonomiky. Nebezpečný je efekt nákazy, který by mohl rozkolísat stabilitu celé Evropské unie, zejména dnes, kdy se spekuluje, zda nejsme na začátku nějaké další světové recese. Teoreticky by Řecko mohlo vystoupit z eurozóny bez otřesů tehdy, kdyby na to dostalo další velkou zahraniční pomoc. O tom ale asi nikdo není ochoten uvažovat.
            • ---
            • Question (Denny Petio, 11:50) -
              Dobrý den, troufnete si odhadnout rok, kdy nakonec ČR skutečně euro přijme? :)
            • Answer (Oldřich Dědek, 14:44) -
              V této chvíli jsou úvahy o termínu zavedení eura čirou spekulací. A já se nepovažuji za dobrého spekulanta. Česká vláda se rozhodla pro pragmatické stanovisko, že tuto otázku lze seriózně diskutovat tehdy, až euro obnoví svoji důvěryhodnost a až bude jistota, že úspěšně probíhá konsolidace veřejných financí. O splnění první podmínky nemám pochybnosti, kdy se tak stane, to ale nedokážu zodpovědně prohlásit.
            • ---
            • Question (Majka, 11:47) -
              Mám trošku otázku mimo hlavní téma: V poslední době se hovoří o tom, že finanční gramotnost v ČR není zdaleka dobrá. Co soudíte, jako vyučující na jedné z vysokých škol, o úrovni výuky a kvalitě výzkumu na ekonomických oborech českých unverzit? Těším se na odpověď a zdravím!
            • Answer (Oldřich Dědek, 14:40) -
              Na mém Institutu ekonomických studií UK si myslím, že finanční gramotnost je velmi vysoká. Svědčí o tom diplomové i bakalářské práce, které jsou téměř jako standard psány anglicky a také překvapují schopností proniknout do náročného analytického instrumentaria. Na jiných vysokých školách poměry tolik neznám, nicméně oceňuji výzkum, který zde probíhá. Při vzdělávání české společnosti ve finanční gramotnosti nás určitě čeká spousta práce.
            • ---
            • Question (MSA, 11:46) -
              Dobrý den, pane docente, chtěl bych se zeptat, zda a za jakých podmínek je možné pro současné země EMU z této unie vystoupit a vrátit se k samostatné vlastní měně? Může to například současnému Řecku pomoci?
            • Answer (Oldřich Dědek, 14:33) -
              Stojí určitě za pozornost, že žádná problémová země neuvažuje o vystoupení z eurozóny. Včetně Řecka. A má pro to velmi dobré důvody. Nová řecká drachma by dramaticky znehodnotila, což by jenom zvýšilo reálné zahraniční zadlužení této země. Zkolaboval by řecký bankovní sektor, který drží dluhopisy řecké vlády, která by bez zahraniční pomoci nemohla zasáhnout. Řecká centrální banka by byla nucena chrlit peníze, což by zcela jistě vyvolalo hyperinflaci, která by znehodnotila úspory řeckých obyvatel. A právě kvůli tomuto riziku by asi nastal úprk úspor do zahraničí, což by byl poslední hřebík do rakve. Z mých osobních rozhovorů s ekonomy ze zemí, které trápí dluhová krize, si dělám závěr, že uvažují následujícím způsobem: „Naše problémy jsou velké, ale bez eura by byly mnohonásobně větší“.
            • ---
            • Question (Jakub, 11:34) -
              Dobrý den, pokud pomineme nynejší problémy eurozóny, zajímalo by mě, pokud bychom euro nakonec přijali, jak by se dále projevoval konvergenční proces, který ještě není u konce? Vždyť nyní přece cílujeme inflaci na 2 % a konvergence probíhá měnovým kanálem přes posilující korunu. Jak bude probíhat poté, když tento kanál ztratíme? Předem děkuji za odpověď
            • Answer (Oldřich Dědek, 14:27) -
              Je pravda, že konvergenční proces není zcela u konce, ale také není pravda, že je zcela na začátku. Česká ekonomika již dosáhla poměrně výrazných výsledků. Odtud lze vyvozovat, že zbytek cenového dohánění skrze vyšší inflaci by se odehrával pozvolna, rozložen by byl do delšího časového horizontu. Jsme obchodně vysoce otevřená ekonomika, takže si nemůžeme dovolit mít nějakou vyšší inflaci oproti zahraniční konkurenci. To také představuje důležitou pojistku proti obavám, že se nemožnost cenového dohánění skrze posilování kurzu projeví v řádově vyšší inflaci.
            • ---
            • Question (socan, 11:26) -
              Dobrý den, o € se mluví poslední dobou výhradně ve spojitosti s Řeckem. Ale jsou zde i dvě postkomunistické země, Slovinsko a Slovensko. Určitě jejich vývoj bedlivě sledujete. Jak se díváte na jejich zkušenost?
            • Answer (Oldřich Dědek, 14:19) -
              Zkušenosti ze Slovinska a Slovenska, ale i Malty Kypru, jednoznačně ukazují, že běžní občané nemají s používáním eura žádné problémy. Euro se v nových zemích rychle zabydlelo a z mých osobních rozhovorů vyciťuji, že nějaká nostalgie po staré národní měně se nekoná. Slovensko je pro nás obzvláště důležitý příklad, protože s touto zemí máme mnoho společného. Jsem přesvědčen, že v uvedeném směru naši občané určitě nebudou jiní.
            • ---
            • Question (Koutný, 11:22) -
              Dobrý den, co z titulu své funkce říkáte na dnešní výrok prezidenta Klause, že by chtěl pro ČR trvalou výjimku z povinnosti zavést euro?
            • Answer (Oldřich Dědek, 14:13) -
              Závazek zavést v naší zemi euro je důsledkem elementárního principu, že země, která přistupuje do Evropské unie, si nemůže vybírat z evropské legislativy jenom to, co se jí líbí, ale musí ji přijmout komplexně. V době vstupu ČR do EU již Maastrichtská smlouva byla součástí evropského práva, takže platilo „ber nebo nech ležet“. Nejsem si jist, zda by česká vláda chtěla vyslat signál, že má s dodržováním uvedeného principu určité problémy. Navíc po čistě technické stránce je výjimka zbytečná, neboť existují bezproblémové postupy jak euro nezavést. Pokud o euro není zájem, stačí jednoduše nepodat přihlášku do kurzového mechanismu ERM II. Zkrátka diskuse kolem vyjednávání výjimky je výsostně politická, jejíž pro a proti si musí vláda vyhodnotit.
            • ---
            • Question (Vesman, 11:06) -
              Dobrý den, zajímalo by mě, zda by ponechání si české koruny znamenalo ekonomické riziko a brzdu hospodářského vývoje v případě, že by i všechny, nebo alespoň většina postkomunistických zemí evropskou měnu přijala. Většina Skandinávie a Švýcarsko to zvládají, má na to i Česká republika? Děkuji za odpověď.
            • Answer (Oldřich Dědek, 14:08) -
              Pokud by se z České republiky stalo jakési Lesotho, ostrůvek obklopený eurovým mořem, české podniky by se dostaly do zjevné konkurenční nevýhody. A je otázka zda toto je rozumná volba pro českou ekonomiku, jejíž prosperita závisí na její schopnosti exportovat. O zavedení eura mají také eminentní zájem mnozí zahraniční investoři, a to nejen z eurozóny. Bez eura by se tak naše ekonomika mohla stát méně atraktivní pro přímé zahraniční investice.
            • ---
            • Question (Tujtek, 09:17) -
              Zdravím Vás. Jak se díváte na otázku "finanční solidarity" v rámci EMU? Do jaké míry je např. pro Německo stále výhodné půjčovat Řecku a dalším? Lze si v dnešních podmínkách představit, že by Německo vystoupilo z eurozóny a nechalo zbylé země "napospas" tvrdé realitě...? Díky za názor
            • Answer (Oldřich Dědek, 14:04) -
              Německo je vysoce exportně orientovaná ekonomika, která pro svoji prosperitu potřebuje stabilní a otevřenou Evropu. A právě proto, že tomu tak vždy nebylo, bylo Německo ochotno vzdát se marky výměnou za možnost exportovat do zbytku Evropy své pojetí obezřetné hospodářské politiky. O tyto výhody by zhroucením eurozóny přišlo. Přímo na očích má příklad Švýcarska, jehož měna během krize zhodnotila o 20 %. Bez eurozóny by ke slovu patrně přišly obchodní i kapitálové restrikce, stejně jako tomu bývalo v minulosti, když se do problémů dostávaly platební bilance. Finanční solidarita v eurozóně nejsou ani žádné milodary, nýbrž relativně výhodně úročené půjčky, poskytované za velmi přísných podmínek.
            • ---
            • Question (alios, 09:11) -
              Dobrý den, mohl byste prosím shrnout hlavní výhody a nevýhody případného vstupu ČR do eurozóny v budoucnu (za předpokladu, že na to budeme ekonomicky i politicky připraveni).. díky za odpověď. Tereza P.
            • Answer (Oldřich Dědek, 14:00) -
              Česká ekonomika je obchodně i kapitálově vysoce otevřená. Z toho vyplývá, že největší přínos ze zavedení eura budou mít exportující podniky a nepřímo i jejich dodavatelé, kteří již dnes mohou poměrně přesně vyčíslit, o kolik peněz přicházejí kvůli kurzovým rizikům. Jako občan jsem si výhody eura uvědomil v nedávné době, kdy jsem obdržel menší refundaci v eurech od Evropské komise a banka si strhla 100 Kč jako manipulační poplatek. Na sporožiru mne transakce v domácí měně vyjde na několik málo korun. Mezi hlavními nevýhodami se uvádí ztráta samostatné měnové politiky. Otázka ale stojí spíše tak, jak hodně si česká měnová politika může dovolit být samostatná.
            Refresh interview
            Offline rozhovory

            Online rozhovory

            Your opinion
            You can start the on-line discussion here. So far there has been no opinion added to the discussion. All users must be signed in (Přihlásit). If you do not have an account where you could sign in, please register zde.

            Most popular news

              ZALOHA

              Facebook Twitter RSS Youtube RSS

              Your online discussion

              Most discussed news of the day

              Most popular news

                Analyses online  
                 Name of analysis