Dluhopisy se dostávají na trh v emisích na tzv. primárním trhu.
Účastníci primárních emisí jsou standardně největší bankovní i nebankovní obchodníci, kteří zde nakupují též pro svoje klienty. V České republice je primární trh státních i podnikových dluhopisů relativně rozvinutý. Státní dluhopisy se na primárním trhu prodávají formou americké výnosové aukce, tj. jsou uspokojovány objednávky účastníků aukce od nejnižšího požadovaného výnosu do splatnosti.
Ministerstvo financí vydává vždy s měsíčním předstihem nový emisní kalendář státních dluhopisů na následující čtvrtletí. V současnosti se pořádá jedna aukce za měsíc. Průběžně jsou vydávány emise se splatnostmi tři, pět, deset a patnáct let. Každý dluhopis je několikrát "dovydán" a celkový emitovaný koncový objem jednotlivých dluhopisů není předem určený.
Objemy do jednotlivých aukcí se liší, Ministerstvo je po dohodě s ČNB oznamuje v emisním kalendáři. Již vydané emise se v průběhu svého života obchodují na sekundárním trhu. Nejlikvidnější jsou nejdelší emise, které jsou vzhledem ke své větší rizikovosti nejvíce volatilní a tedy i nejzajímavější pro obchodníky. Z pohledu velkého investora je při obchodování s dluhopisy nejvýhodnější využít služeb některého tvůrce trhu. V současnosti je to 10 obchodníků, převážně domácí banky nebo pobočky zahraničních bank. Standardní objemy obchodů jsou minimálně 10 milionů CZK v nominální hodnotě a jejich násobky. Objemy, které nejsou násobkem tohoto objemu, jsou již málo likvidní a na mezibankovním trhu se v podstatě neobchodují.
Obchodování s HZL není moc aktivní. Většinou se o obchodování na sekundárním trhu starají banky spřízněné s daným hypotečním ústavem (např. u Českomoravské hypoteční banky se jedná o ČSOB), které nabízejí obchodování prostřednictvím svých poboček. Na mezibankovním trhu se obchodování s HZL také uskutečňuje, objemy jsou však malé.