Nové a nové daně, vyšší daně, rostoucí regulace trhu práce, nedůvěra ve vlády a odvod financí v jejich prospěch. Nová panevropská studie univerzit ukazuje, jak v Evropě narůstá černý trh do miliard eur. Živí prý pracovní sílu šesti Českých republik a na jihu představuje až třetinu ekonomik.
Na růst černého trhu v Evropě se podívala studie britského think tanku Institute of Economic Affairs (IEA) se zapojením řady evropských univerzit. Evropská stínová ekonomika podle studie zaměstnává zhruba 30 milionů lidí v rámci zemí Evropské unie a na jihu – tedy v Itálii, Španělsku či Řecku, generuje pětinu národního příjmu a mezi 20 až 30 procenty objemu HDP. U severských zemí to prý je 14 %, Velká Británie je studií „vykreslována“ s pouze 10 %.
Podle šéfů studie, kterými byli profesor ekonomie rakouské Keplerovy univerzity Friedrich Schneider a profesor Univerzity v Sheffieldu ve Velké Británii Colin Williams za rozpukem černého trhu stojí zejména růst daní a ztráta důvěry ve stát. „Vysoké úrovně vládních výdajů na straně jedné a zatěžování stále vyššími daněmi na straně druhé přiměly jak jednolivce tak firmy k ilegálnímu zaměstnávání. Rozvířily nebezpečnou spirálu,“ uvádějí Schneider a Williams. Dodávají, že s tím, jak roste zapojení do stínové ekonomiky, klesá výběr daní, což vede k dalšímu tlaku ze strany státu a dalšímu růstu černého trhu. Co s tím, je nasnadě. „Kombinace snížení daní, důsledného výběru daní, podpory podnikání a tím útlumu černého trhu,“ říkají autoři.
Stínová ekonomika dle nich začíná u drobností, jako jsou hlídání a výpomoc v rodinách či drobné služby, pokračuje údržbou a stavebními pracemi od drobnějších až po velké a nekonče rozsáhlými černými trhy alkoholu, cigaret či paliv, říká za IEA Philip Booth. „I ve Švýcarsku, na které je pohlíženo téměř jako na křišťálově čistou ekonomiku, je podíl té černé kolem 8 procent národního příjmu,“ uvedl. Samostatná dánská studie pak například uvedla, že zhruba polovina Dánů si na některé činnosti objednává neoficiální práci, opět zejména ve stavebnictví a také polovina ze zaměstnanců v zemi má se zaměstnáváním v šedé či černé ekonomice zkušenosti.
Autoři studie přiznávají, že je velmi složité dobrat se mozaiky dat, které obraz černého trhu složí, ten je tak nejspíše ještě (mnohem?) rozsáhlejší. 10 % britského HDP je zhruba 150 miliard liber a dle autorů studie dostatečně dobrým důvodem „něco dělat“. Zejména zjednodušit legální zaměstnání a snížit zdanění práce. „To jsou vedoucí motory černého pracovního trhu,“ opakuje Booth.
Varování v Evropské unii stále více narůstá například směrem ke Francii. Bez zajímavosti není nedávná statistika, podle které přes 8 tisíc francouzských domácností loni na daních kvůli výjimečné milionářské majetkové dani zaplatilo více než 100 % svých příjmů. Hollandeova vláda se přesto nevzdává myšlenky dalšího významného zdanění jejich příjmů.
Zůstaneme-li na domácím trhu, varovná čísla o rozsahu černé distribuce přinášejí o cigaretovém trhu ČR či u paliv . Finanční ředitelka ČR Stanislava Juríková v nedávném online rozhovoru na Patria.cz uvedla, že nezákonný obchod v rámci EU narostl u cigaret loni na více než 11 % celkového trhu. „To představuje pro členské státy daňové ztráty cca 12,5 miliardy eur. V ČR se objem nelegálního obchodu pohybuje pod touto hodnotou. To mimo jiné přičítáme postupnému a předvídatelnému zvyšování spotřebních daní a důsledné činnosti celní správy v posledních letech,“ uvedla Juríková. Pokud jde o charakter černého trhu, převažují podle ní značkové cigarety pašované ze států mimo EU. Za hlavní faktor růstu nelegálního obchodu označila právě tempo a míru růstu spotřebních daní.
O obrovském nárůstu šedé zóny v České republice v posledních devíti měsících v tomto týdnu promluvil také šéf Świtajewski. "V této oblasti velmi úzce spolupracujeme s finanční správou a snažíme se společně bojovat proti daňovým podvodům," řekl. Ocenil, že poslanci v květnu schválili zákon, který zpřísňuje podmínky pro obchodování s pohonnými hmotami a zavádí pro obchodníky nové povinnosti, včetně složení kauce 20 mil. Kč. Proti tomu ale logicky vystupují menší hráči na trhu. Świtajewski tvrdí, že opatření pomůže státu zlepšit výběr DPH i čeká kladný dopad na hospodaření v řádu desítek až stovek milionů korun.
(Zdroj: Institute of Economic Affairs, CNBC, ČR, Unipetrol)