Aktualizováno Tempo poklesu české ekonomiky v prvních třech měsících roku nebylo tak výrazné, jak by očekávala Česká národní banka, celkový obrázek ale stále kazí údaje o vývoji cenové hladiny, kde absentují jakékoli inflační tlaky. Tento fakt zůstává pro guvernéra ČNB Miroslava Singera hlavním důvodem k obavám.
Základní makro-ukazatele podle Singera ukazují, že se české hospodářství dostává z nejhoršího. Ačkoli centrální banka očekávala relativně špatný údaj o vývoji hrubého domácího produktu, nemění se jím situace, „v níž si stojíme“. HDP v prvním čtvrtletí klesl o 1,1 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím, resp. 2,2 procenta v meziročním srovnání.
Hlavní rizika jsou podle Singera nadále protiinflační. „Údaje o HDP nejsou ve skutečnosti tak strašné, ale vývoj cenové hladiny nenese absolutně žádná inflační rizika, naopak je pro nás negativním překvapením a pro mě zůstává hlavním zdrojem obav,“ řekl guvernér ČNB.
V květnu se tempo růstu spotřebitelských cen snížilo na 1,3 procenta a bylo nejnižší za tři roky. Ve srovnání s dubnem spotřebitelské ceny klesly o 0,2 procenta. Měnověpolitická inflace, tj. tempo růstu cen očištěné o primární dopady nepřímých daní, v květnu rovněž znatelně zpomalila, a to na úroveň 0,6 procenta, přičemž se tak nacházela pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. V porovnání s prognózou centrální banky byla celková meziroční inflace v květnu o 0,3 procentního bodu nižší, což ČNB zdůvodnila především nečekaným zlevněním telekomunikačních služeb i pohonných hmot. "Zveřejněná data představují protiinflační riziko vůči stávající prognóze ČNB," uvedl ředitel sekce měnové statistiky ČNB Tomáš Holub. Podle prognózy ČNB se celková inflace letos bude pohybovat mírně pod inflačním dvouprocentním cílem.
Komentář guvernéra ČNB k inflačnímu vývoji by mohl posílit očekávání zásahu centrální banky na devizovém trhu, který ČNB již několik měsíců zvažuje. Koruna je nyní hlavním nástrojem měnové politiky ČNB, která v listopadu snížila klíčovou sazbu na technické dno 0,05 procenta. Devizové intervence označil guvernér Miroslav Singer za nejpravděpodobnější již na konci září loňského roku a následně naznačil, že by se tak mohlo stát v druhém pololetí letošního roku. Únorový obrat v rétorice ale očekávání intervencí zchladil a jednotliví členové bankovní rady následně ve svých vyjádřeních podmínili takový zásah ČNB na trhu deflačními tlaky v české ekonomice.
Člen bankovní rady ČNB Kamil Janáček ve čtvrtek uvedl, že tuzemská ekonomika má už nejhorší za sebou a zotavovat by se měla začít ve druhém pololetí. Očekávání devizových intervencí zchladil slovy, že současný kurz koruny v rozmezí 25,60 ač 26,00 k euru považuje za uspokojivý a že protiinflační rizika, ačkoli jsou „mírně v převaze, nejsou tak veliká, aby mě nutila jednat“. Janáček podotkl, že měnová politika by měla zůstat v příštích kvartálech expanzivní.
(Zdroj: Bloomberg, ČNB, čtk)