Rostoucí čínský hlad po rybách, zejména vzácnějších a dražších druhů, spolu s celosvětovým poklesem úlovků a několika vlnami epidemií vyhnal ceny na nové rekordy.
Široce sledovaný globální index cen ryb sestavovaný Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO), který sleduje volně žijící druhy i sádkovou populaci, v květnu vystoupal na historické maximum. Meziročně vzrostl o 15 % a překonal dosavadní rekord z poloviny roku 2011.
„V nadcházejících měsících budou omezení na straně nabídky významných druhů tlačit na další růst světových cen ryb,“ uvádí se ve zprávě FAO.
Změny jídelníčku stovek milionů Číňanů už měly dalekosáhlý dopad na poptávku po mléce, obilninách či krmných směsích pro dobytek. Nyní by postupný přechod k masité stravě nejlidnatější země světa měl postihnout i trh s rybami, na kterém se letos pravděpodobně protočí 130 mld. USD.
Čína je největším producentem sádkových sladkovodních ryb druhu tilapia, avšak zvyšuje dovoz dalších typů – lososa, ústřice či mečouna. Konzumace mušlí a ústřic v zemi podle FAO roste 20% tempem. Obchodníci s kvalitní produkcí se začínají více orientovat na nastupující velmoc a odklánějí dodávky jinam. Ceny ústřic za poslední tři roky vzrostly na dvojnásobek a letos by měly dále stoupat. Dodávky z Francie, jednoho z hlavních producentů, jsou postiženy rozšířením viru, který zdecimoval mladé mlže.
Francouzský chov ústřic v posledních letech zasáhly epidemie opakovaně. V roce 2008 přišla největší krize za 30 let. Předtím trh s ústřicemi zasáhla osudová rána v 70. letech, kdy vyhynuly původní evropské ústřice, někdy také přezdívané jako portugalské ústřice. Poté téměř všechny farmy v Evropě začaly chovat tichomořské ústřice pocházející z Japonska či Britské Kolumbie. Ústřice jsou velmi citlivé na změny ekosystému a obtížně se zbavují škodlivin. Jejich chov je navíc pracný, trvá celé tři roky, než dorostou a mohou se prodávat. Těžký zásah odvětví způsobila také ropná havárie vrtu Macondo v Mexickém zálivu.
Za potíže chovatelů ústřic by mohlo být částečně odpovědné i moře, jehož teplota stoupá kvůli celosvětovým změnám klimatu. Mladé ústřice prý mohou být v teplé vodě oslabeny a přibývá mikroskopického planktonu, jímž se mlži živí a mohou se jím překrmit k smrti. Na úhynu by se mohlo podílet i chemické znečištění.
K růstu spotřeby ryb podle FAO také přispívá urbanizace a nástup éry supermarketů v rozvíjejících se ekonomikách. Experti vyjmenovávají například rozšiřování zmražených hotových jídel či snadno připravitelných vykostěných filetů.
Tlak na ceny v sádkovém byznysu vyvíjí i zdražování vstupů, zejména krmiv. Může za to prudké omezení dostupnosti ančoviček, z nichž se krmné směsi připravují.
Ceny tuňáka, který patří mezi nejpoptávanější druhy, v loňském roce vzrostly o 12 %, hlavně kvůli rostoucí spotřebě sushi a sashimi a také konzervovaných variant a klesajícím úlovkům. Dalším rapidně zdražujícím druhem jsou krevety, jejichž cena loni vzrostla o 22 %. Nabídku postihla epidemie v jihovýchodní Asii a také pokles úlovků volně žijících živočichů. Losos zdražil o 27 %, avšak zůstává pod historickými maximy.
Poslední prognóza FAO počítá s tím, že rostoucí poptávka po potravinách zvýší v příštím desetiletí globální ceny o 10 až 40 %. Růst produkce potravin v posledních deseti letech zpomalil, přestože vyšší příjmy v rozvojových zemích vedly k nárůstu spotřeby. "Sledujeme zpomalení růstu produkce a produktivity, a to je znepokojivé," tvrdí ekonom FAO Merritt Cluff.
Podle OECD by měly ceny masa růst rychleji a ceny obilí pomaleji. Vyšší ceny potravin budou mít větší dopad na rozvojové země, kde rodiny vydávají za potraviny až 60 % svých příjmů. Investice do zemědělství v posledních desetiletích přitom klesají kvůli dlouhodobému snižování cen komodit. Ceny komodit sice od roku 2008 rostou, avšak investice do produkce tomu neodpovídají. Průměrný roční růst produkce by měl v období 2013 až 2022 zpomalit na 1,5 procenta z 2,1 procenta v předchozím desetiletí. Spotřeba potravin v rozvojovém světě za poslední desetiletí vzrostla o 30 procent.
(Zdroje: FT, Reuters, ČTK)