Stocks online

NameClose at
09/06/2026
Change
(%)
ČEZ1,272.000.24sentiment_arrow
COLTCZ1,030.00-0.19sentiment_arrow
CSG358.00-2.08sentiment_arrow
Doosan499.505.83sentiment_arrow
E4U334.002.45sentiment_arrow
ERSTE2,486.000.93sentiment_arrow
Gevorkyan199.000.00sentiment_arrow
KARO149.000.00sentiment_arrow
KB993.500.15sentiment_arrow
Kofola522.00-0.19sentiment_arrow
MONETA196.001.87sentiment_arrow
Photon7.280.00sentiment_arrow
Pilulka123.50-0.40sentiment_arrow
PM18,840.000.86sentiment_arrow
Primoco800.000.00sentiment_arrow
TMR372.000.00sentiment_arrow
VIG1,483.003.34sentiment_arrow
09/06/2026 17:00:03

Indices online

FOREX ONLINE

Currency
pair
 Best
buy
Best
sell
Change
(%)
EUR/CZK24.137924.1793-0.01sentiment_arrow
EUR/HUF355.4221355.9663-0.11sentiment_arrow
EUR/PLN4.24044.25010.06sentiment_arrow
EUR/RON5.23215.24490.02sentiment_arrow
USD/CZK20.901020.9320-0.11sentiment_arrow
USD/HUF307.7600308.1600-0.21sentiment_arrow
USD/PLN3.67183.6793-0.04sentiment_arrow
USD/RON4.53054.5405-0.08sentiment_arrow
10/06/2026 06:06:38
Delayed data, Real-time data info

Detail - articles
Povodně, rozpočet a daně

Povodně, rozpočet a daně

11/08/2010 16:01
Author: David Marek

Českou republiku letos postihly již tři povodně. Poslední minulý víkend smetla sever Čech a zanechala vysoké škody. Dosavadní odhady škod na Liberecku mluví zhruba o 5 miliardách korun, přičemž zhruba polovina škod vznikla na veřejném majetku. O pěti miliardách se mluvilo také v souvislosti s květnovými záplavami na Moravě a ve Slezsku, kde lze očekávat podobný podíl škod na veřejném majetku. Jak tyto škody pokrýt?

Ve státním rozpočtu je podle ustanovení zákona č. 128/2000 Sb. vytvářena vládní rozpočtová rezerva v minimální výši 0,3 procenta z celkových rozpočtovaných výdajů. Letošní rozpočet počítá s výdaji 1 185 miliard korun a vládní rozpočtová rezerva činí 3,654 miliardy korun. Na pokrytí všech škod by tedy letošní rezerva stačit nemusela.

Patrně proto se objevil návrh na změnu daně z příjmu fyzických osob snižující základní slevu na dani o 100 korun měsíčně. Dosud byly přímé daně pro vládní koalici tabu, povodně tuto hráz prolomily. Nicméně řešení by mělo být raději systémové a dlouhodobé místo narychlo vymyšlené stokorunové daně povodňové solidarity.

Na prvním místě by měla být otázka, zda je vládní rozpočtová rezerva dostatečná, a pokud nikoli, o kolik by se měla zvýšit. Druhým krokem by mělo být nalezení způsobu financování této rezervy. Bude se škrtat někde jinde v rozpočtu nebo zvyšovat daně, případně které? A to vše by mělo být zasazeno do celkového rámce hospodářské politiky.

Konkrétně by navrhované stokorunové snížení slevy na dani mělo zvýšit celkové inkaso daně z příjmu fyzických osob zhruba o 4,7 miliardy korun (podle našeho vlastního modelu daňového systému), z toho do státního rozpočtu by mělo směřovat asi 3,1 miliardy korun. Pokud by vše směřovalo do vládní rozpočtové rezervy, zvýšilo by jí to na 6,7 miliardy korun, tj. 0,5-0,6 procenta celkových rozpočtových výdajů.

Tlak na snižování výdajů bude enormní i bez zvýšení vládní rozpočtové rezervy. Nezbytný rozsah rozpočtové konsolidace nabádá k úvaze, zda by zátěž alespoň částečně neměly nést také daně. Například majetkové, spotřební daně či sblížení sazeb DPH nabízí prostor ke zvýšení rozpočtových příjmů. Pokud bychom chtěli zvýšit příjmy veřejného sektoru o 5-10 miliard, můžeme například zvýšit sníženou DPH o 1 procentní bod (výnos: 7,5 mld. Kč) nebo daň z příjmu právnických osob o 1 procentní bod (výnos: 7 mld. Kč). Pokud bychom chtěli použít daň z příjmu fyzických osob, lze použít navrhované snížení slevy na dani o 100 korun, ekvivalentním krokem z pohledu daňového inkasa je zvýšení sazby daně o 0,3 procentního bodu.

Rozdíl v obou řešeních prostřednictvím daně z příjmu fyzických osob je ovšem ve změně progrese daňového systému. Je něco jiného, když zaplatí o sto korun na daních více člověk s měsíčním příjmem 15 tisíc nebo 150 tisíc korun. Předtím, než se sáhne na tuto daň, měla by mít vláda jasno ve dvou otázkách: kolik chce z této daně získat a jaká progrese odpovídá její představě o „společenské spravedlnosti“ s přihlédnutím k distorzím, které daňový systém v ekonomice vytváří.


Your opinion
You can start the on-line discussion here. So far there has been no opinion added to the discussion. All users must be signed in (Přihlásit). If you do not have an account where you could sign in, please register zde.

CEEATX Austrian Traded Index
09/06/2026 17:50Budapest SE Index
09/06/2026 17:20CROBEX Index
09/06/2026 16:25DAX Index
09/06/2026Ljubljana Stock Exchange SBI TOP Index
09/06/2026 16:00OMX Copenhagen PI
09/06/2026OMX Tallinn GI
09/06/2026OMX Vilnius GI
09/06/2026PX Index
09/06/2026SAX Index
09/06/2026Warsaw SE WIG-20 Single Market Index
09/06/2026
Real-time indicationValueChange (%)
ASX All Ordinaries Index 8,818.90 -0.07sentiment_arrow
ATX Austrian Traded Index 6,008.65 0.05sentiment_arrow
CAC 40 Index 8,203.43 0.05sentiment_arrow
FTSE Eurotop 100 Index 4,768.53 -0.44sentiment_arrow
Budapest SE Index 133,372.63 -0.25sentiment_arrow
CECE Index 3,940.60 0.58sentiment_arrow
DAX Index 24,433.06 -0.74sentiment_arrow
S&P 500 indication 3,585.62 -1.51sentiment_arrow
PX Index 2,548.87 0.98sentiment_arrow
NASDAQ 100 Index 29,084.50 -1.12sentiment_arrow
NASDAQ Composite Index 25,678.82 -0.97sentiment_arrow
RTS Index 1,138.08 0.47sentiment_arrow
Shanghai SE Composite Index 3,986.66 -0.58sentiment_arrow
FTSE MIB Index 50,275.09 0.13sentiment_arrow
Warsaw SE WIG-20 Single Market Index 3,640.31 0.32sentiment_arrow
Swiss Market Index 13,356.31 0.27sentiment_arrow
X-DAX Index PR 24,512.54 -0.35sentiment_arrow
Hang Seng Index 24,294.47 -1.10sentiment_arrow
Toronto SE 300 Composite Index 34,410.59 -0.20sentiment_arrow
XETRA Tecdax Performance index 4,005.67 -1.52sentiment_arrow