Nová pravidla Basel III posílí finanční systém a výrazně sníží riziko další bankovní krize a s ní spojených ztrát ve výstupu ekonomik. Výměnou za to si reforma vyžádá během přechodné přibližně čtyř a půlleté periody ztrátu přibližně 0,04 % HDP ročně. K takovému závěru dochází analýza basilejského výboru, která má být odpovědí na mnohem negativnější odhady analytických týmů , či . „Ekonomické přínosy jsou nesporné a značné, ale musí být porovnány s rozborem nákladů. Přínosem nových pravidel nebude jen dlouhodobě silnější bankovní systém, ale také vyšší důvěra v jeho stabilitu,“ uvedl šéf basilejského výboru v prohlášení. Termínem pro nastavení pravidel, která budou po bankách požadovat objemové i kvalitativní navýšení kapitálu a likviditního polštáře. "Analýza basilejského výboru ukazuje, že makroekonomické náklady implementace přísnějších standardů jsou dobře řiditelné," uvedl šéf Financial Stabiity Board Mario Draghi.
Podle dat agentury Bloomberg banky celosvětově od počátku úvěrové krize v roce 2007 odepsaly aktiva za 1,8 bilionu amerických dolarů. odhaduje potřebu navýšení kapitálu bankovním sektorem kvůli adaptaci na nová pravidla na nejméně 375 miliard dolarů.
Studie vydaná v červnu americkým Institute of International Finance dochází k závěru, že přechod finančních institucí na nová pravidla ukrojí do roku 2015 z růstu ekonomik USA, eurozóny a Japonska 3,1 procenta, což povede ke ztrátě 9,7 milionu pracovních míst. Institut zastřešuje přes 400 finančních společností ve více než 70 zemích.
Ústupky z původní představy a tvrdosti nových pravidel basilejský výbor představil v červenci. Basilejská komise pro bankovní dohled s jejich pomocí chce získat souhlasná stanoviska bankovních sektorů napříč světem, které dosud proti nové regulaci brojily. Nová regulace by měla vejít v platnost až v roce 2018, podle rok staré dohody skupiny G20 měl přitom začít platit již od konce roku 2012 (více také ZDE).
Z regionálních bank se proti avizovanému nastavení Basel III opakovaně ohrazuje například šéf Group Andreas Treichl. „Nepromítá se do nich odlišnost modelů investičních a komerčních bank a minimální požadavek kapitálové přiměřenosti je stejný pro oba,“ uvedl například Treichl a dále poukazuje na to, že dle jeho názoru retailové banky, které působí ve střední a východní Evropě, byly díky regulatorním požadavkům na kapitál výrazně znevýhodněny a že o problému neprobíhá diskuse (více ZDE).
Výtky proti unáhlenému „sešívání“ nových pravidel opakovaně vyslovili také guvernér ČNB Miroslav Singer, víceguvernér Mojmír Hampl, ale i hlasy z ministerstva financí, viz například ZDE, ZDE či ZDE.
(Zdroj: Bloomberg)