Co mají společného vláda Číny, vláda Německa a republikáni? Všichni se snaží zastrašit Fed, aby upustil od svých snah vytvořit pracovní místa. A jejich motivace je velmi pochybná. Fed nedělá nic radikálního. Běžně v rámci monetární politiky kupuje vládní dluhopisy, nyní i dlouhodobé (nákup krátkodobých již nemá smysl, protože jejich výnosy se blíží nule). Inflace je nízká. Jádrová inflace leží na úrovni 0,6 %, což je nejméně v historii. Nezaměstnanost mezitím dosahuje téměř 10 % a dlouhodobá nezaměstnanost je horší než kdykoliv od dob Velké deprese.
Proč stojí Čína a Německo na válečné stezce proti Fedu, není záhadou. Obě země jsou zvyklé na obrovské obchodní přebytky. Léta to znamenalo, že my musíme mít deficity. Vedlejším efektem strategie Fedu je ale určité oslabení dolaru, které zvyšuje konkurenceschopnost amerického zboží. To Čína a Německo nechtějí. Bernanke a jeho tým se domnívali, že jen konají v duchu rad Miltona Friedmana, který Fed vinil z toho, že během Velké deprese nejednal razantněji. A který v roce 1998 vyzval Bank of Japan, aby na otevřeném trhu kupovala vládní dluhopisy.
Republikáni budou také vznášet protesty – od těch podivných až po ty nesmyslné. Jejich dopis Bernankemu nevysvětluje, proč se bát inflace v době, kdy je na rekordních minimech. Nyní se obávají slabého dolaru, ale kde byli, když během vlády Bushe dolar oslaboval daleko více? Proč nepsali podobné dopisy Alanu Greenspanovi? A někteří z nich požadují, aby Fed byl zbaven dvojího mandátu. Proč? Protože je nezaměstnanost tak vysoká?
Máme tu tedy osu deprese Čína, Německo, republikáni. Není pochyb, že některé z útoků na Bernankeho jsou motivovány srdečným intelektuálním přesvědčením. V jejich jádru však spočívá osobní zájem. Čína a Německo chtějí zachovat malou konkurenceschopnost USA. Republikáni chtějí slabou ekonomiku po dobu, kdy v bílém domě panuje demokrat.
Uvedené je výtahem z „Axis of Depression“ od Paula Krugmana.
(Zdroj: NYT)