Index cen průmyslových výrobců se v prosinci zvýšil o jedno procento. Meziroční inflace v těchto cenách zrychlila z 2,7 na 3,6 procenta. Klíčovou roli opět hrály ceny potravin a ropy. Příčiny inflace jsou sice mimo měnové politiky, nicméně obavy z přenosu nákladové šoku napříč cenami ostatních výrobků a služeb a hrozba vlivu na inflační očekávání mohou uspíšit okamžik prvního zvýšení úrokových sazeb v tomto cyklu.
Inflačnímu vývoji nyní dominují dva faktory. Prvním z nich jsou ceny nerostných surovin, přičemž nejvíce je to vidět na cenách ropy, vzhledem k vysoké závislosti na této surovině. Ceny ropy minulý měsíc překročily hranici 90 dolarů za barel, zároveň mírně oslabil kurz koruny a výsledkem je skok cen rafinérské produkce a koksu o 9,3 procenta. Ve srovnání s předchozím rokem vyskočily již o 30,9 procenta. Prozatím se drahé pohonné hmoty výrazně nepromítly do cen dopravy, lze ovšem očekávat že k tomu v nejbližších měsících dojde.
Druhým ohniskem inflace jsou v současnosti ceny potravin. V rámci indexu cen průmyslových výrobců se ceny potravinářské produkce minulý měsíc zvýšily o 0,6 procenta meziměsíčně, resp. 1,8 procenta meziročně. V rámci spotřebitelských cen ale již potravinová inflace dosáhla 5,6 procenta. Bohužel není všemu konec. Ceny zemědělských výrobců nadále velmi rychle stoupají (v prosinci o 1,4 procenta meziměsíčně, resp. 23,6 procenta meziročně) a mohou se v dalších měsících prolínat skrze další cenové indexy.
Je zřejmé, že inflaci táhnou vzhůru nákladové faktory, zatímco domácí poptávka zůstává utlumená a netlačí na růst cen. Svědčí o tom například deflace v cenách tržních služeb a cenách stavebních prací. Ačkoli příčiny současné inflace leží mimo dosah nástrojů měnové politiky, mohou obavy ze sekundárních dopadů a případného vlivu na inflační očekávání urychlit začátek zpřísňování měnové politiky v ČR. První zvýšení úrokových sazeb by mohlo přijít již v polovině letošního roku.