V posledních dvou týdnech bylo nemálo prostoru věnováno více či méně objektivním názorům na to, co způsobilo extrémní rozkolísanost a dramatické poklesy téměř všech hlavních akciových trhů. Za viníka byly označeny neschopné vlády, centrální banky, ratingové agentury, superrychlé obchodní systémy, Čína…de facto kdokoliv, kdo byl zrovna po ruce. Jak se však ve světle těchto událostí chovali investoři v segmentu podílových fondů?
Americké podílové fondy zaznamenaly za měsíc červenec čisté odkupy (tj. objem vybraných prostředků převážil nad objemem vložených prostředků) ve výši 22,9 miliardy dolarů. To je nejvíce od října roku 2008, kdy čisté odkupy dosáhly 27,9 miliardy. Vzhledem k vývoji akciových trhů v první polovině měsíce srpna lze dovozovat, že údaje za 08/2011 budou velmi podobné, ne-li horší. Je důvodem pro tyto výsledky jenom snaha ochránit své investice, nebo jde o něco více?
Jedním z nezpochybnitelných faktů je, že investoři se v poslední době stali vůči riziku mnohem citlivějšími. Pro porovnání se opět podívejme na rok 2008. Tehdy sice akciové a dluhopisové fondy také zaznamenaly masivní odkupy, 131 miliard dolarů však "přiteklo" do fondů peněžního trhu. Nic takového se letos nestalo, právě naopak - fondy peněžního trhu přišly za červen a červenec o 150 miliard dolarů. Prodlužující se debata o navýšení dluhového stropu a s tím spojená nejistota byla nejspíše jedním z důvodů, proč investoři likvidovali i tyto relativně bezpečné investice a získané prostředky umísťovali na klasické spořící účty.
Druhým faktem je, že investoři využívají korekce trhu k navýšení svých pozic mnohem méně, než v minulých letech. Současně se zvyšuje jejich nervozita a "výdrž" během poklesu indexů je mnohem slabší. Často citovaným důvodem je v tomto ohledu demografie. První "baby boomers" se ve Spojených státech dožili věku 60 let v roce 2006. Možná je to náhoda, ale v posledních sedmi měsících toho roku investoři vybrali 2,7 miliardy dolarů z akciových fondů navzdory tomu, že index S&P mířil k ročnímu výnosu téměř +16%. To samé se dělo v roce 2007, kdy v období květen-říjen investoři vybrali 26 miliard dolarů z akciových fondů - v tom samém období však index S&P posílil o 12%.
Třetím faktem je, že poslední tři roky byly pro psychickou výdrž investorů více než "zátěžovým testem". Finanční krize roku 2008-2009, "flash-crash" ze 6. května 2010 a nyní snížení ratingu Spojených států ze strany ratingové agentury Standard & Poor's nepochybně otřásly důvěrou investorů ve status quo. Mnoho z nich navíc vnímá vývoj posledních třech let jinak, než předchozí korekce či medvědí trhy. Ty byly z jejich pohledu více cyklické a navíc také o poznání koncentrovanější (např. technologická bublina konce 20. století fakticky zasáhla jenom relativně malý výsek ekonomiky).
Sečteno a podtrženo, nepříznivý demografický vývoj a otřesená důvěra investorů v základní pilíře ekonomiky nejsou zrovna příznivý mix pro dlouhodobější růst trhů. Na druhou stranu je však také pravda, že současná valuace akcií není nezajímavá a pro středně- až dlouhodobého investora nabízí atraktivní nákupní ceny. Makroekonomické údaje však i nadále přichází spíše na spodní hraně odhadů a je proto více než pragmatické uvažovat o tom, zda nerevidovat střednědobé odhady průměrného růstu akciových trhů - směrem dolů, samozřejmě...