Pomalu se blíží období Chanuky a Vánoc (pro zjednodušení konec kalendářního roku). V investičním bankovnictví je blížící se roční období spojeno s bonusy. Tento rok, vedle každoroční nervozity, celou záležitost kazí ještě jedna mnohem významnější záležitost. Populistickým politikům se podařilo prosadit, že veskrze privátní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v privátní společnosti (bance) bude pěkně po komunisticku regulován. Prosazená regulace se netýká pouze bankovních institucí, které například přijaly státní pomoc, ale všech subjektů působících v sektoru finančních služeb. Není přece nic lepšího než pěkně ukázat na jednu skupinu a identifikovat je s příčinami finanční krize. Pak se samozřejmě jeví tento krok jako správný a zasahování do práva (takto vybraného) jednotlivce jako společensky akceptovatelné. Tak to alespoň začalo. S jistým časovým odstupem je velice zajímavé podívat se na první výsledky takovéto regulace.
-
Velké množství bank (finančních) institucí navýšilo úroveň fixních platů. Regulace bonusů totiž omezuje jejich výplatu násobkem právě fixní složky.
-
Proběhlo pár soudních sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli o právu na bonusy, ve kterých většinou došlo k mimosoudnímu vyrovnání.
-
Ne–nevýznamné množství vysoce kvalifikovaných investičních bankéřů změnilo adresu a odebrali se směrem k hedge fondům a podobným neregulovaným subjektům.
-
Navýšil se objem takzvaných garantovaných bonusů – tj. jednorázové odměny, jejíž výše není vůbec vztažena k výkonu jednotlivce. Zjistil to Institut of International Finance ve svém průzkumu.
Všechny tyto kroky jednoznačně směřují k eliminaci záměru potrestat zaměstnance bankovního sektoru za jejich „chamtivost“ – nejsou totiž o nic chamtivější než ostatní populace. Výsledkem je klasické nasycení vlka a ponechání života koze. Banky se ale stávají mnohem méně flexibilní a dochází tak k deformaci motivace zaměstnanců.
Takže bonusy (nebo něco na ten způsob) pro bankéře zase budou. Vzhledem k celosvětové ekonomické situaci celkově objem bonusů poklesne oproti roku 2010) a hlavně se nebude vyplácet každému. Samozřejmě a tak jako každý rok, odměny se odvíjejí od toho, jak se daří zaměstnavateli. Na jedné straně tedy jsou společnosti, kde se mohou zaměstnanci docela těšit na konec roku a na druhé straně banky, kde to tenhle rok nebude vůbec slavné.
Bankéřům z (24,86 GBp, 1,76%) (banky, která byla před třemi lety zachráněna vládou), zaměstnavatel nedá ani příspěvek na tradiční vánoční večírky a v (11,07 CHF, 0,73%) celkem dobře se vyvíjející hospodaření narušil svými neautorizovanými obchody jeden trader. Jeho ztráta přesahující 2 miliardy dolarů prakticky vymazala bonusy pro velkou část zaměstnanců .
Na druhé straně jsou tady banky jako například (17,02 USD, 2,47%), které budou alokovat celkem nadprůměrný (procentuální) podíl na svých výsledcích na odměny zaměstnanců. Celkově se investiční banky snaží i v i v období ekonomického poklesu finančně zajistit svoje zaměstnance (alespoň ty, kteří generují hodnotu pro svého zaměstnavatele), aby neměli důvod odejít ke konkurenci. Alespoň ty dobré banky to dělají.