Stocks online

NameBest
buy
Best
sell
Change
(%)
COLTCZ1,030.001,038.000.58sentiment_arrow
CSG357.80359.20-1.75sentiment_arrow
ČEZ1,273.001,274.000.32sentiment_arrow
Doosan486.50489.503.28sentiment_arrow
ERSTE2,485.002,490.001.10sentiment_arrow
Gevorkyan199.00200.000.00sentiment_arrow
KARO148.00149.00-0.67sentiment_arrow
Kofola522.00524.00-0.19sentiment_arrow
KB999.00999.500.71sentiment_arrow
MONETA192.60192.800.10sentiment_arrow
PM18,660.0018,700.000.11sentiment_arrow
Pilulka123.50125.000.81sentiment_arrow
Primoco800.00810.001.25sentiment_arrow
VIG1,472.001,477.002.58sentiment_arrow
09/06/2026 14:49:00

Indices online

FOREX ONLINE

Currency
pair
 Best
buy
Best
sell
Change
(%)
EUR/CZK24.153524.1857-0.14sentiment_arrow
EUR/HUF355.1788355.7240-0.14sentiment_arrow
EUR/PLN4.23354.2432-0.10sentiment_arrow
EUR/RON5.23285.2455-0.07sentiment_arrow
USD/CZK20.871020.8940-0.46sentiment_arrow
USD/HUF306.8900307.2900-0.47sentiment_arrow
USD/PLN3.65823.6657-0.43sentiment_arrow
USD/RON4.52114.5311-0.40sentiment_arrow
09/06/2026 14:53:58
Delayed data, Real-time data info

Detail - articles
Návrat k řecké drachmě – Rozetnutí gordického uzlu, nebo cesta do pekel?

Návrat k řecké drachmě – Rozetnutí gordického uzlu, nebo cesta do pekel?

02/11/2011 14:11, updated: 2.11. 17:05
Author: Martin Tesař

Aktualizováno

Desetileté manželství z rozumu, které Řecko uzavřelo s eurem, může podle posledního vývoje v zemi dospět k rozvodu. Konečný verdikt mohou již v prosinci vyslovit Řekové v referendu. Pokud zvítězí neochota podvolit se podmínkám mezinárodních věřitelů a národní hrdost, může to znamenat nejen konec dlouho stavěného plánu na řešení evropské dluhové krize, ale i tvrdý bankrot země. Centrem odborné diskuse se nyní opět stává možnost vystoupení Řecka z eurozóny a návrat k vlastní měně.
 
Na oficiálních místech je toto téma stále tabu. Výjimkou je snad jen projev řecké eurokomisařky Marie Damanaki, která již před půl rokem uvedla, že Řecko stojí před historickým rozhodnutím mezi setrváním v eurozóně, za cenu velmi tvrdých úspor, nebo návratem k řecké drachmě. Tento ojedinělý hlas však zapadl v mnohem četnějších ujištěních politických špiček, že Řecko rozhodně nehodlá eurozónu opouštět.

Scénář, který by podle většiny ekonomů nastal při exitu z eurozóny, by zcela jistě zahrnoval bankrot této země s dluhem 500 miliard dolarů, run na řecké banky, ostrou devalvaci staronové měny až o 50 procent a s tím spojený strmý nárůst inflace. Podle dřívější analýzy týdeníku Economist by pro zabránění finančnímu kolapsu musela být drachma zavedena naráz a plošně. Řecká centrální banka by musela velmi rychle do oběhu dostat značné množství nové hotovosti, dále stanovit úrokovou míru, inflační cíl, a hlavně oficiální směnný kurz vůči hlavním světovým měnám. Pak by podle ekonomů došlo k rychlému oslabování staronové řecké měny. Devalvace by ovšem znehodnotila úspory Řeků, a nešlo by tak vyloučit sociální bouře a vleklé soudní sporu. Mezinárodní věřitelé by navíc pravděpodobně do země v následujících letech nebyli ochotní investovat.

Řecká veřejnost se nastíněného vývoje bojí natolik, že se v posledním průzkumu řeckého deníku Kathimerini dvě třetiny řeckých přály zachování eura, zatímco jen necelých 30 procent bylo pro návrat k drachmě. Podle průzkumu jsou také dvě třetiny řeckých obyvatel prakticky smířeny s tím, že se jejich země nevyhne bankrotu navzdory sérii vládních opatření. Podobné mínění mají zřejmě i finanční trhy, když včera výnos dvouletého řeckého dluhopisu vylétl skoro o 7 procentních bodů až na rekordních 84,66 procenta. Výnos jednoletého dluhopisu se pak vyšplhal až na 206 procent.

Odborníci, podle nichž pozitiva vlastní měny převažují nad bolestivými následky, však nepřestávají existovat. „Názor, že by Řecko mělo vystoupit z eurozóny je rozšířenější, než byste si mysleli,“ říká řecký ekonom Costas Lapavitsas působící na University of London. Mimo hranice Řecka se k myšlence na řešení řecké krize skrze drachmu řadí známí ekonomové jako například Nouriel Roubini, Kenneth S. Rogoff a Martin Feldstein a pro se několikrát vyslovil i známý investor George Soros.

Přívrženci návratu Řecka k drachmě připomínají, že tvrdé škrty, k nimž mezinárodní investoři zemi dotlačili v posledních dvou letech, zemi dávají velmi dobré výchozí podmínky pro bankrot a nový začátek. Deník New York Times uvádí, že bez započtení nákladů na dluhovou službu země by mělo Řecko již v příštím roce dosáhnout přebytku rozpočtu ve výši 1,5 procenta (s úrokovými náklady -8 % HDP). Připouštějí sice, že by po ohlášení záměru nastala panika, ale na příkladu Argentiny, která po zrušení navázání kurzu na dolar v roce 2002 zaznamenala exportní boom, argumentují proti přehnaným obavám.

Za hlavní výhody většina ekonomů z „tábora pro drachmu“ považuje návrat k vlastní měnové politice, který by zemi svázané úspornými opasky fiskální politiky vrátil potřebnou flexibilitu. Dále potom - s ohledem na očekávanou významnou devalvaci staronové měny – vylepšení obchodní bilance díky omezení dovozu a zatraktivnění vývozu.

Řecký ekonom Theodore Mariolis ve své nedávné studii označil za hlavní problém dnešního Řecka ztrátu mezinárodní konkurenceschopnosti. Její propad od vstupu země do eurozóny odhaduje na 30 procent. Právě přijetí drachmy a následná devalvace o 50 procent by přitom podle ekonoma působícího na Panteion University v Athénách tuto díru zalátala.

„Hotel v Řecku je dvakrát dražší, než hotel v Turecku,“ říká další řecký ekonom Theodore Katsanevas bojující o návrat země k drachmě a volající po ještě tvrdších vládních škrtech, než od země žádá Evropa a Mezinárodní měnový fond. Drachmu přitom bere jako potřebnou živou vodu pro tuto ekonomiku u Středozemního moře. „Nyní jsme skoro mrtví a to, co potřebujeme, je vzkříšení,“ vyslovil se ekonom při nedávném vystoupení v jedné řecké televizi.

(Zdroj: New York Times, Kathimerini, Bloomberg, CNBC, Reuters, The Economist)


Your opinion
You can start the on-line discussion here. So far there has been no opinion added to the discussion. All users must be signed in (Přihlásit). If you do not have an account where you could sign in, please register zde.

CEEATX Austrian Traded Index
09/06/2026 14:49Budapest SE Index
09/06/2026 15:04CROBEX Index
09/06/2026 14:46DAX Index
09/06/2026 14:49Ljubljana Stock Exchange SBI TOP Index
09/06/2026 14:48OMX Copenhagen PI
09/06/2026 15:03OMX Tallinn GI
09/06/2026 15:00OMX Vilnius GI
09/06/2026 15:00PX Index
09/06/2026 15:04SAX Index
09/06/2026 11:03Warsaw SE WIG-20 Single Market Index
09/06/2026 14:49
Real-time indicationValueChange (%)
ASX All Ordinaries Index 8,824.80 -0.35sentiment_arrow
ATX Austrian Traded Index 6,071.94 1.10sentiment_arrow
CAC 40 Index 8,268.58 0.85sentiment_arrow
FTSE Eurotop 100 Index 4,806.24 0.34sentiment_arrow
Budapest SE Index 133,543.41 -0.12sentiment_arrow
CECE Index 3,954.40 0.93sentiment_arrow
DAX Index 24,730.25 0.46sentiment_arrow
S&P 500 indication 3,585.62 -1.51sentiment_arrow
PX Index 2,548.34 0.96sentiment_arrow
NASDAQ 100 Index 29,414.26 1.58sentiment_arrow
NASDAQ Composite Index 25,929.66 0.86sentiment_arrow
RTS Index 1,138.08 0.47sentiment_arrow
Shanghai SE Composite Index 4,010.03 1.28sentiment_arrow
FTSE MIB Index 51,146.44 1.87sentiment_arrow
Warsaw SE WIG-20 Single Market Index 3,652.28 0.65sentiment_arrow
Swiss Market Index 13,381.20 0.45sentiment_arrow
X-DAX Index PR 24,585.11 -0.06sentiment_arrow
Hang Seng Index 24,565.90 -0.37sentiment_arrow
Toronto SE 300 Composite Index 34,532.38 0.35sentiment_arrow
XETRA Tecdax Performance index 4,065.27 -0.05sentiment_arrow