Ve všech zemích OECD firmy nahromadily obrovské zásoby likvidních aktiv a hotovosti. Platí to zejména o těch největších společnostech. Umožnila jim to jejich ziskovost a nové půjčky. Co budou společnosti s hotovostí dělat?
Zaprvé mohou investovat do produktivního kapitálu. To však nefungovalo ani v době, kdy byl růst domácí ekonomiky vyšší; zahraniční investice přitom už nyní leží na vysoké úrovni. Firmy by také mohly použít hotovost na akvizice. V současné situaci, kdy se valuace na trhu nacházejí na nízké úrovni, by to byl logický krok. V roce 2011 byl zaznamenán nárůst fúzí a akvizic, avšak ve srovnání s vývojem v letech 2006 a 2007 zůstávají stále na nižší úrovni.
Nabízí se rovněž možnost, že firmy zvýší dividendy a odkupy akcií. V současné době je ale výplata dividend na vysoké úrovni, v USA a v Japonsku to platí i o odkupech. Eurozóna by jejich příklad mohla následovat. Nakonec existuje možnost, že společnosti budou hotovost dále držet v rozvaze. Při současných nízkých sazbách by to ovšem vedlo k poklesu návratnosti jejich vlastního jmění. Historický vývoj v Japonsku na druhou stranu ukazuje, že firmy skutečně mohou držet velkou zásobu likvidních aktiv po dlouhou dobu.
První graf ukazuje, jak ve Spojených státech a v eurozóně roste objem likvidních aktiv v rozvahách firem (jako podíl na HDP). Vyznačen je i vývoj v Japonsku, kde je relativní objem hotovosti dlouhodobě rostoucí a dosahuje mnohem vyšších hodnot než v USA a v Evropě.

Druhý graf porovnává výši čistých vyplácených dividend (opět jako podíl na HDP). V USA a v eurozóně jsou dividendy podle tohoto měřítka vyšší než v Japonsku.

Poslední graf popisuje vývoj nominálního objemu nově vydaných či odkoupených akcií (jako podíl na HDP) v USA, eurozóně a Japonsku. Zatímco ve Spojených státech a v Japonsku roste objem odkoupených akcií, v eurozóně tento vývoj nenastal.

(Zdroj: Natixis)