Řecko dostane druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur, rozhodli po mnohahodinovém jednání v noci na dnešek ministři financí zemí eurozóny. Stejný verdikt v minulých týdnech opakovaně odkládali kvůli nejistotě kolem řeckých reforem a obavám z udržitelnosti řeckých dluhů. Bez nových peněz by Řecku sužovanému obrovskými dluhy hrozil neřízený bankrot. Euro se k americkému dolaru posunulo až na 1,3292 USD/EUR, aktuálně obchoduje zpět u 1,3250 dolaru k euru.
S pomocí balíku úvěrů by se měl snížit řecký dluh do roku 2020 na 120,5 procenta HDP z nynějších zhruba 160 procent. Euro v reakci na zprávy z Bruselu posílilo.
Dohoda povede k velmi výraznému snížení řeckého dluhu, řekl dnes nad ránem šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker. Dodal také, že by to mělo zajistit setrvání Řecka v eurozóně. Celková poskytnutá nebo doposud přislíbená pomoc Řecku, Irsku a Portugalsku tímto krokem narůstá na 386 miliard eur. Cílem před jednáním bylo dosáhnout stavu, že se v roce 2020 bude dluh pohybovat kolem 120 procent HDP země. Jenže analýza, o níž se podle zpráv různých médií živě debatovalo, ukázala, že by se to s pomocí dosavadních plánů nepodařilo. Dluh by se podle ní snížil jen asi na 129 procent HDP, ovšem to v lepším případě. Za určitých okolností by se prý mohl v daném roce pohybovat až u 160 procent HDP. Proto bylo třeba přijít s dalšími nástroji jak tento rozdíl překlenout. Které to jsou?
Privátní sféra nakonec odepíše až 53,5 procenta nominální hodnoty dluhů, tedy řádově 75 % faktické hodnoty, v rámci výměny dluhopisů. Původně se předpokládalo odepsání zhruba 50 procent nominální hodnoty, což by znamenalo, že by se seškrtalo kolem 70 procent z faktické hodnoty dluhopisů. Soukromí investoři přistoupili také na jiné než původně očekávané úroky z nových třicetiletých dluhopisů, které v rámci dohodnuté výměny dostanou. Nové dluhopisy by po první dva roky měly nést kupón 2 %, následně kupón 4 %. IIF uvedla, že dohoda s privátnímí věřiteli ukrojí z řeckého dluhu 107 miliard eur, což představuje zhruba polovinu hrubého domácího produktu země za rok 2011.
Veřejný sektor se víc zapojí tím, že se sníží úroky za bilaterální půjčky, které mu poskytly státy eurozóny. Evropská centrální banka se zase vzdá zisku, který by měla mít z řeckých dluhopisů. ECB za jejich nákup utratila 38 miliard eur a nyní mají hodnotu kolem 50 miliard eur. Tento krok by měl přispět ke snížení dluhů o zhruba 5,5 procentního bodu. Ministři financí potvrdili, že ECB poskytne standardním mechanismem výnosy z nákupu řeckých dluhopisů národním centrálním bankám a na národní úrovni zdroje budou moci využít vlády jako součást finanční pomoci Řecku.
Aby byl celý plán životaschopný, bylo třeba zmírnit podmínky i Řecku. Eurozóna sníží úrok, který Řecko musí platit za první záchranný úvěr, na 1,5 procentního bodu nad tržními sazbami. V současné době úrok činí od dvou do tří procentních bodů. Úprava zajistí, že se Řecku sníží dluh a zároveň se sníží také potřeba nových záchranných půjček. Šéf ECB Mario Draghi výsledek nočního jednání uvítal. "Je to velmi dobrá dohoda," podotkl. Italský premiér Mario Monti, jehož země je ohrožena šířením dluhové nákazy z Řecka, prohlásil, že jde o dobrý výsledek pro Řecko, trhy i eurozónu.
Část členů Eurogroup si na jednání vymohla, že Řecko bude pod trvalým dohledem mise ohledně plnění obou stran rozpočtu a vládních výdajů. Bude založen zvláštní účet, který zajistí, že Řecko bude udržováno v solventním stavu. Teprve po jeho řádném plnění bude možné zdroje použít na další účely v rámci rozpočtu. "Zástupci Evropské komise budou v Řecku trvale přítomni tak, aby napomohli zlepšení funkčnosti řecké státní správy," stojí také v prohlášení Eurogroup. "Podcenili jsme rizika plynoucí ze slabé administrativní kapacity a také slabé politické jednoty," uvedl eurokomisař při měnové záležitosti Olli Rehn.
Otázkou řešení menší části řeckého dluhu zůstává, jak se k zatím nerealizovaným ztrátám postaví soukromí věřitelé stojící mimo IIF, zejména hedgeové fondy. Ty se zřejmě budou snažit takto vysoké (dojednané) ztráty odvrátit buď cestou vlastní dohody s řeckou vládou, nebo aktivaci plnění ze zajišťovacích kontaktů CDS. Je ale otázkou, jestli na tu může dojít. „Událost spouštějící plnění může být odvrácena, pokud věřitelé dosáhnou dobrovolné dohody či takové, která není závazná pro všechny věřitele, zatímco jednotný postup znamenající ztráty pro všechny investory (Collective Action Clause) by zřejmě byl spouštěčem plnění z kontaktů CDS, stojí zhruba v pravidlech International Swaps & Derivatives Association. Řecká vláda v dokumentu připustila právě snahu prosadit takovouto klauzuli, byť s cílem případného vynucení plnění v rámci PSI. Faktem je, že CDS kryjí čistých 3,2 mld. USD řeckého dluhu, tedy méně jak 1 procento.
Řecká vláda zřejmě v nejbližší době předloží parlamentu ke schválení návrh zákona, který donutí k výměně dluhopisů i ty věřitele, kteří s výměnou nebudou souhlasit. "Řecká vláda nyní parlamentu předloží návrh zákona, který, bude-li schválen, zavede klauzuli o společném postupu. Ta se bude vztahovat i na dluhopisy Řecké republiky, které se řídí řeckým právem, jak vymezuje Rada ministrů," stojí ve sdělení tamního ministerstva financí.
Podoba tohoto zákona může být citlivá právě směrem k trhu s CDS. Část záchranného plánu, označovaná jako PSI (Private Sector Initiative) je součástí komplexního plánu pomoci Řecku. Dopady na trhu CDS by mohla mít právě snaha Řeků o prosazení klauzule CAC (Collective Action Clause). Řecko nicméně uvádí, že zákon chce použít jen pro prosazení transakce PSI, jestliže bude nutné zajistit si účast alespoň na takové úrovni, se kterou bylo 26. října 2011 počítáno na summitu eurozóny.
Šéf Eurogroup Jean-Claude Juncker kromě pomoci Řecku očekává, že Summit plánovaný na 1. a 2. března dosáhne zásadního posílení záchranné sítě eurozóny. Má dojít na navýšení dostupných zdrojů záchranného fondu. Nynější součet EFSF a ESM, který se má rozběhnout v polovině roku 2012, činí 500 plus 250 mld. EUR.
Řecko, kterému se už na jaře 2010 mezinárodní partneři rozhodli dát první záchranný balík v hodnotě 110 miliard eur, kromě masivních dluhů sužuje i výrazný propad hospodářství a rozsáhlé protesty proti škrtům a reformám. Atény 20. března musí splatit 14,5 miliardy eur dluhů. Pokud by tak neučily, hrozilo by uvržení země do chaosu s těžko předvídatelnými dopady nejen na Řecko, ale i na evropskou ekonomiku.
Řecký ministr financí už před jednáním řekl, že věří, že eurozóna přijme rozhodnutí, které ukončí dlouhé období nejistoty. Je ale otázkou, zda záchranný balík nakonec zafunguje tak, jak evropští politici doufají. Někteří ekonomové jsou přesvědčeni, že si Evropa opět jen koupila další čas, avšak řešení ani toto rozhodnutí nepřinese.
(Zdroj: Bloomberg, AP, čtk)