Mario Draghi, který stojí v čele ECB, v rozhovoru pro WSJ varoval, že před úspornými kroky v zemích eurozóny není úniku. Tradiční evropský sociální model, který klade důraz na štědrou záchrannou sociální síť a jistotu zaměstnání, považuje za zastaralý. Ukazuje to například vývoj ve Španělsku, kde nezaměstnanost mezi mladými dosahuje 50 %. Žádná rychlá řešení problémů eurozóny neexistují, spoléhat se na bohatou Čínu je nerealistické. K potřebným strukturálním změnám na trhu práce a v dalších oblastech donutí jednotlivé země „opakující se ekonomické šoky“.
V Evropě sílí debata o tom, zda další utahování je tím správným krokem pro země, které již nyní čelí hlubokému propadu ekonomiky. Podle posledních předpovědí EU pak riziko recese hrozí celé eurozóně. Mario Draghi se svými poznámkami řadí do skupiny tvrdých zastánců úspor, podobně jako Angela Merkelová a další představitelé Německa. Největším rizikem podle něho zůstává i přes nově schválenou pomoc stále Řecko a „jen těžko lze říci, zda je krize zažehnána“.
Utahování spolu se strukturálními změnami představují podle Draghiho jedinou možnost, jak dosáhnout oživení ekonomiky. V krátkém období sice snížení vládních výdajů aktivitu poškodí, tento negativní efekt ale může být vyvážen strukturálními reformami. Někteří ekonomové ovšem poukazují na to, že zvýšení efektivity na trhu práce a ve vládním sektoru poškodí krátkodobý růst bez ohledu na to, jaký bude jejich dlouhodobý přínos. Podle bývalého ekonoma MMF Simona Johnsona se tak šéf ECB jen snaží nabarvit své sdělení na růžovo. „Je lepší hovořit o strukturálních reformách, než říci, že vás čeká hrozných deset let,“ uvedl ekonom.
Draghi se domnívá, že po slabém čtvrtém čtvrtletí minulého roku se dnes ekonomika eurozóny stabilizuje, vlády pokročily ve snižování deficitů a zvýšily konkurenceschopnost svých ekonomik. Stabilizovaly se i banky a pozitivní vývoj můžeme sledovat i na dluhopisových trzích. Analytici se sice domnívají, že Portugalsko půjde stejnou cestou jako Řecko, podle Draghiho ale tato země další záchranný balíček potřebovat nebude. Odmítá i to, že by eurozóna nebyla schopna řešit svou dluhovou krizi. Nedávná dohoda o závazných limitech deficitů je podle něho „významným politickým úspěchem“ a „prvním krokem“ směrem k fiskální unii.
(Zdroj: WSJ)