Mnohé země, mezi které patří zejména Velká Británie a členské státy eurozóny, procházejí změnou, která zahrnuje mimo jiné snižování nákladu práce. Pokud mzdy klesají, může to mít dva důsledky: Buď ceny následují pohyb mezd a následně dochází ke zlepšení konkurenceschopnosti celé země. Takový vývoj je patrný například v Itálii a Irsku. Nebo jsou ceny neflexibilní a v důsledku poklesu mezd dochází ke zlepšení ziskovosti firem. Tento vývoj můžeme pozorovat ve Velké Británii, Španělsku, Řecku či Portugalsku.
Který z uvedených scénářů je výhodnější? V prvním případě můžeme čekat zlepšení zahraničního obchodu. Ve druhém se zlepšuje situace na nabídkové straně ekonomiky a schopnost firem investovat a vytvářet nová pracovní místa. Zhodnotit tyto dvě možnosti může pomoci pohled na země, kde v nedávné době došlo k výraznějšímu zpomalení růstu mzdových nákladů. Těmito zeměmi jsou Japonsko, Spojené státy a Německo.
Negativní tlak na mzdy přichází obvykle z následujících důvodů: Roste nezaměstnanost, nastává potřeba snížit domácí poptávku s cílem omezit dovozy a deficit běžného účtu (protože zahraniční investoři již nechtějí financovat danou zemi), nebo probíhá oddlužení firem, které znamená, že společnosti musí své investice financovat z vlastních zdrojů.
V Japonsku došlo ke zpomalení růstu mezd a následně ke zvýšení ziskovosti firem i zlepšení konkurenceschopnosti. Růst ziskovosti ovšem nevedl ke stimulaci investic a zaměstnanosti. Zlepšení konkurenceschopnosti ale vedlo minimálně až do roku 2008 k růstu exportů. Ve Spojených státech se tlak na mzdy projevil pouze zvýšením ziskovosti. Tento vývoj stimuloval investice a zaměstnanost v letech 2004 – 2008 a poté znovu po roce 2010. Nedostatečné zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti se naopak negativně projevilo na exportech. V Německu se reálné mzdy držely od roku 2001 na stabilní úrovni, což vedlo ke zvýšení ziskovosti korporátního sektoru a poté k vyšším investicím a tvorbě pracovních míst. Tento vývoj byl patrný zejména v letech 2004 a 2005. Došlo ale i ke zlepšení konkurenceschopnosti, což se jednoznačně projevilo na exportech.
Reálné mzdy v mnoha zemích eurozóny nyní klesají. Zkušenosti z Japonska, USA i Německa ukazují, že následné zvýšení ziskovosti korporátního sektoru (s výjimkou vyšší ziskovosti japonských firem) i vyšší cenová konkurenceschopnost mají pozitivní dopad na ekonomiku. Za optimální můžeme považovat částečně promítnutí klesajících mzdových nákladů do cen.
(Zdroj: Natixis)