Poslední naděje na dohodu řeckých politických stran na vytvoření nové vlády padly a země dva týdny po posledních parlamentních volbách míří k dalším. Po dnešním setkání řeckých politických špiček s prezidentem to uvedl bývalý premiér a vůdce řeckých socialistů Evangelos Venizelos. Mluvčí řecké prezidentské kanceláře Costas Bitsios následně tuto informaci potvrdil a dodal, že na zítřejším jednání dojde k vytvoření přechodné vlády, která dovede zemi k dalším volbám.
„Země po několika dnech za nepříznivých podmínek opět míří k volbám,“ uvedl dnes kolem třetí hodiny odpolední předseda socialistů ze strany PASOK Evangelos Venizelos. „Řecký lid nám sdělil, že nechce další volby, ale koaliční vládu a setrvání Řecka v eurozóně," dodal s tím, že doufá, že výsledek dalších voleb zemi posune „k něčemu lepšímu, a ne horšímu“.
Podle řecké ústavy je nutné vládu vytvořit do deseti dnů od vyhlášení výsledků voleb. To znamená, že Řekové musejí nalézt koalici do čtvrteční půlnoci. Pokud by to nedokázali, musel by prezident vyhlásit nové volby. Podle řeckého deníku To Vima se odhaduje, že další volby budou konat 10. června.
Neúspěch řecké politické scény v sestavení vládního kabinetu se bezprostředně odrazil v poklesu trhů. Evropská měna propadá na čerstvé 4měsíční minimum pod úroveň 1,28 k dolaru až na 1,2772 USD/EUR. Koruna prohloubila ztráty vůči euru a ve volatilním obchodování se dostala na 4měsíční minimum 25,649 CZK/EUR, pokles však následně koriguje k 25,58 CZK/EUR. Evropské akciové trhy po dopoledním růstu zamířily zpět do červeného – britský, francouzský i německý index odepisují aktuálně vůči pondělnímu závěru zhruba procento. Stejný pokles vykazuje souhrnný index FTSEurofirst 300, který stanovuje nové letošní minimum 993,05 bodů. Pražská burza reaguje ještě výrazněji, když index PX ztrácí dokonce 1,9 procenta. Původně růstové indikace zvrátily také indexy na Wall Street a těsně před otevřením trhu zamířily futures do ztrát. Ty však netrvaly dlouho a úvod amerického obchodování je mírně růstový.
Vývoj kurzu eurodolaru (online)
Parlamentní volby konané v Řecku v neděli 6. května skončily nominální výhrou ale de facto zásadní prohrou dosud vládních a proevropsky orientovaných stran Nová demokracie a PASOK. Ty v předchozích volbách v roce 2009 získaly dohromady přes tři čtvrtiny všech hlasů, nyní méně jak třetinovou podporu. S bonifikací 50 křesel pro vítěze voleb ND zůstaly se 149 křesly v 300členném parlamentu za šancí na vytvoření společné vlády s nadpoloviční podporou. Ve volbách zásadně získala ultralevice SYRIZA, odmítající jakékoli dohody s EU a MMF. Skočila druhá, jen těsně za vedoucí Novou demokracií. Do parlamentu se dostali vůbec poprvé také neonacisté.
Lídři vedoucích tří stran, Nové demokracie Antonis Samaras, SYRIZY Alexis Tsipras a následně také PASOK Evangelos Venizelos, postupně nedokázali získat napříč sedmi do parlamentu z voleb vstupujícími stranami podporu pro vládu. Před krachem jednání se o nalezení shody pokusil ještě samotný prezident země Karolos Papulias snahou dojednat vládu národní jednoty složenou z nestranických odborníků, ale za kterou budou stát všechny tři hlavní strany. I tato možnost padla.
Zřejmou variantou jsou tak předčasné volby, které by se podle prvních odhadů mohly konat již po polovině června. V nich dle průzkumů dále posílí a zřejmě zvítězí proti MMF a EU naladěná ultralevicová SYRIZA. Lídr Tsipras odmítá spolupracovat s ND i PASOK, viní je z ignorování výsledků voleb a Řecko chce zbavit závazků, vyplývajících z dohod s EU a MMF s tím, že za nimi stojí již „nekredibilní menšina, která neobhájila svou podporu od voličů ve volbách“.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC,ekathimerini,To Vima)