Aktualizováno Řecko pravděpodobně opustí eurozónu počátkem roku 2013. Taková je alespoň nejnovější prognóza vývoje ve světovém hospodářství od hlavního ekonoma americké banky Willema Buitera. Nová prognóza počítá také s tím, že ve třetím čtvrtletí Evropská centrální banka (ECB) začne s dalšími opatřením, které mají Evropě pomoci překonat dluhovou krizi.
"Domníváme se nyní, že pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny v příštím nebo v tom následujícím roce je zhruba 50 až 75 procent," napsal Buiter v analýze, kterou včera rozeslala svým klientům. Podle něj je v prognóze ještě mnoho neznámých. Nicméně odhaduje, že počátkem roku 2013 Řecko přijde o euro a zažije prudkou devalvaci své náhradní národní měny. V témže roce se v zemi silně omezí ekonomická aktivita a v roce 2014 bude následovat jen malý růst.
„Věříme, že ECB bude ochotna dodávat řeckým bankám likviditu (k nahrazení ztracených depozit) až do voleb konaných 17. června,“ píše se v aktuální zprávě . Z dalších parlamentních voleb totiž podle nevzejde taková vláda, která by byla schopná uskutečnit plán odsouhlasený s trojkou mezinárodních věřitelů, což přinese konec financování země do EFSF a MMF. „Zásoby hotovosti řecké vlády jsou ale omezené a pravděpodobně do konce roku dojdou,“ dokresluje svůj scénář .
Co bude odchod Řecka z eurozóny znamenat pro vývoj tamní ekonomiky? To nejlépe shrnuje srovnání minulé (červeně, ještě bez očekáváného exitu z EMU) a současné prognózy vývoje řeckého hrubého domácího produktu a inflace. V nové prognóze ekonomického vývoje v Řecku do roku 2016 Citi pro příští rok v případě opouštění eura odhaduje 10% propad HDP a růst inflace na 20 procenta. V letech 2015-16 by však již mělo přijít 4-5% oživení.
"Myslíme si, že negativní ekonomická a finanční nákaza směrem k dalším evropským zemím bude nevyhnutelná. A vlastně se už tak určitým způsobem děje," dodal Buiter. Evropské instituce však další vlnu ekonomické krize podle nenechají bez politické odezvy.
„Očekáváme, že vlády spolu s ECB poskytnou trhu další „extra dlouhé“ refinanční operace a sníží ve třetím kvartále sazby o půl procentního bodu, aby tak uvedla v život opatření pro zamezení šíření nákazy (dluhovou krizí napříč Evropou),“ shrnul další body nové prognózy hlavní ekonom banky.
Citi však neočekává, že by se Evropa v brzké době měla posunout směrem k eurobondům nebo jiné formě sdílení rozpočtového břemene. „Pokud by však eskaloval odliv depozit z bank na okraji eurozóny, mohou se evropští politici dohodnout na posílení společně financovaného programu garancí vkladů a taktéž společně financovanému schématu rekapitalizace bank.
Portugalsko a Irsko si podle přesto požádají o druhý mezinárodní finanční balík pomoci. Také Španělsko se dle prognózy dočká sdružené pomoci od EU, Mezinárodního měnového fondu a bankovních věřitelů. Španělsko a Itálie budou také vyžadovat spuštění programu na podporu jejich státních dluhopisů.
Buiter soudí, že eurozóna odchod Řecka zvládne a že už žádná další členská země ho nebude muset následovat. Evropský bankovní systém tak bude dál v pořádku fungovat. Konec krize pro eurozónu to ale znamenat ještě nebude.
(Zdroj: ČTK, , BusinessInsider)