Centrálním bankéřům z ECB se dnes dostalo dalšího důkazu, že inflační tlaky v evropské ekonomice již nejsou překážkou nové stimulaci hospodářského růstu. Ceny v průmyslu zůstaly v dubnu v eurozóně i v celé Evropské unii ve srovnání s předchozím měsícem beze změn, zatímco ještě o měsíc dříve vykazovaly shodný půlprocentní růst a ekonomové pro duben předpovídali zmírnění růstu jen na 0,2 procenta.
Dnešní data z Evropského statistický úřadu ukázala, že v samotné eurozóně vzrostly ceny průmyslových výrobců meziročně o 2,6 procenta (v celé EU +2,8 procenta), zatímco analytici očekávali 2,7% růst. Tempo růstu výrobní inflace tak bylo nejslabší od března roku 2010. Radost ze zpomalení vzestupu cenové hladiny vstupů průmyslových výrobců však mírně zhatila dnešní revize březnového růstu z 3,3 procenta na 3,5 procenta.
Náklady na energie průmyslovým výrobcům v dubnu také zmírnily růst, a to z březnových 9 procent na 6,8 procenta. Stalo se tak poté, co energetické komodity začaly ve světě klesat – ropa ztratila za poslední dva měsíce skoro pětinu hodnoty. Bez zahrnutí energetiky vzrostly v dubnu meziměsíčně ceny v průmyslu o 0,2 procenta jak v eurozóně, tak i v celé Evropské unii.
Jedná se za krátkou dobu již o druhý signál pro Evropskou centrální banku (ECB), že se nemusí příliš ohlížet na dopad svých případných nových stimulačních kroků na cenovou hladinu v eurozóně. Minulý čtvrtek totiž rychlý odhad Eurostatu ukázal, že meziroční míra inflace v eurozóně měla v květnu dosáhnout 2,4 procenta, což by byla nejnižší úroveň za posledních 15 měsíců.
Celá řada ekonomů očekává, že v příštích měsících ECB přistoupí nejméně k jednomu snížení své klíčové sazby ze současného rovného procenta o 25 bazických bodů. Jedenáct ze 73 odborníků dotázaných v posledním průzkumu agentury Reuters z minulého týdne uvedlo, že by se tak mohlo stát dokonce už na dalším zasedání ECB naplánovaném na 7. června 2012.
Většina analytiků se nicméně stále domnívá, že centrální bankéři eurozóny tentokráte ještě s nastavením hlavního nástroje měnové politiky nepohnou a zůstanou pouze u slovních intervencí a tlaku na politiky eurozóny, aby urychleně zasáhnuli.
„Čeká se, že prezident ECB Mario Draghi nechá otevřenou možnost pomoci strádajícím bankám v regionu, ale pravděpodobně zůstane u svého současného postoje, podle něhož jednotlivé členské země eurozóny samy zodpovídají za své problémy s rozpočty a ekonomickým růstem,“ napsal dnes renomovaný deník The Wall Street Journal.
(Zdroj: AP, Bloomberg, ČTK, Eurostat, FXStreet, The Wall Street Journal)