Palivo, které pohánělo Spojené státy od průmyslové revoluce ve století páry až do éry iPhonů, je odsouváno na vedlejší kolej levnějšími a čistšími alternativami. Podíl uhlí na výrobě elektrické energie ve Spojených státech letos podle dostupných odhadů klesne pod 40 %, což bude nejnižší úroveň od roku 1949, kdy se statistika začala vést. Ještě před čtyřmi lety tento podíl činil 50 %. Do konce dekády by z uhlí měla pocházet méně než třetina americké elektřiny.
Elektrárenské společnosti drasticky omezují využívání uhlí ve svých blocích a nahrazují ho zemním plynem, jehož cena díky nárůstu nabídky výrazně klesla. Plyn má oproti svému staršímu fosilnímu rivalovi další výhody: při jeho spalování do ovzduší uniká mnohem méně toxických látek a plynů, které přispívají ke změně klimatu. Tento faktor bude nabírat na důležitosti s přijímáním přísnějších zákonů na ochranu životního prostředí.
Zemní plyn by letos měl v americké elektroenergetice zaujmout druhé místo s 29% podílem (oproti 20 % v roce 2008). Pětina elektřiny je dnes vyráběna z jádra. Zbytek, kolem 13 %, připadá na vodní, větrné, solární a další obnovitelné zdroje.
Odklon od uhlí pociťuje celé pásmo Apalačských hor, kde se nachází nejvýznamnější ložiska a kde jsou důlní společnosti nuceny propouštět a omezovat těžbu. Energetici se potýkají s logistickým problémem skladování tun nevyužitého uhlí. Množí se soudní pře, jelikož se elektrárny snaží vyvléct z nevýhodných kontraktů a odmítají převzít nasmlouvané dodávky.
Společnost Alpha Natural Resoucrces, čtvrtý největší hráč na uhelném trhu, hodlá letos zredukovat těžbu o 11,5 mil. tun (celá roční produkce NWR), zavřít 12 dolů v Kentucky a Západní Virginii a propustit 353 lidí. Patriot Coal s roční produkcí 27 mil. tun už rozdal výpovědi tisíci lidem a jeho výkonný ředitel musel v květnu rezignovat. Akcie společnosti se během roku z 25 USD za kus sesunuly na něco přes dolar za kus. , který se zhruba 170 mil. vytěžených tun v roce 2010 zaujímal druhé místo na trhu, je na tom jen o něco lépe. Za poslední rok jeho akcie ztratily „jen“ 75 % hodnoty; od začátku roku prakticky jen klesají.
Dominantní pozice uhlí v americké energetice trvala dlouho díky jeho nízké ceně a dostatečným zásobám. Spojené státy jsou po Číně největším těžařem a disponují nejrozsáhlejšími zásobami – současným tempem spotřeby by vydržely víc jak 200 let. Díky pracovním místům v důlním odvětví a přepravě se uhlí také těšilo silné podpoře politiků.
Ještě před pěti lety hodlaly elektrárenské společnosti stavět desítky nových tepelných bloků na spalování uhlí. Zhruba ve stejné době ale došlo k revoluci v plynárenství, jelikož se podařilo objevit levný a efektivní způsob, jak se dostat k dříve nedostupným obrovským zásobám plynu v břidlicových formacích. S růstem nabídky došlo k propadu cen a situace v elektroenergetice se radikálně změnila.
Navíc dochází k zpřísnění environmentální legislativy. Klasické tepelné elektrárny produkují 90krát víc oxidu siřičitého (kyselé deště), pětkrát víc oxidu uhelnatého (smog) a dvakrát tolik CO2 (skleníkový efekt) co paroplynové elektrárny. Zákony schválené v posledních letech omezují emise všech těchto plynů a nově i rtuti. Do tří let si vynutí uzavření 30 až 60 nejstarších a nejšpinavějších elektráren. Navíc elektrárnám hrozí, že již od příštího roku bude muset každý nový uhelný blok umět zachytit a skladovat emise CO2. Tato technologie je přitom extrémně drahá a zatím nepříliš efektivní.
Uhelní těžaři se nevzdávají a věří, že nízké ceny zemního plynu nepotrvají věčně. Přísné zákony na ochranu životního prostředí podle nich také nevydrží dlouho - kvůli škodlivému dopadu na ekonomiku. Těžké časy hodlají přežít orientací na export, který loni dosáhl rekordních 107 mil. tun. Kvalitnější uhlí s vysokou výhřevností, potřebné k výrobě oceli, je poptávané v zemích jako Čína, Indie a Brazílie.
Futures na zemní plyn se v dubnu dostaly na desetileté minimum 1,91 USD za tisíc kubických stop, což je zhruba 68 USD za tisíc m3. Včera plyn na burze uzavíral na 2,23 USD za tisíc stop (80 USD/1000 m3). Aby se uhlí elektrárnám, které mají možnost vybrat si, zase začalo vyplácet, musela by cena plynu vystoupat na víc jak 4,5 USD za tisíc stop (160 USD/1000 m3). Pro srovnání, Česko odebírá plyn od Gazpromu za 400-500 USD za 1000 m3. U nás se uhlí ještě dlouho do důchodu chystat nemusí.
(Zdroje: EIA, Reuters, ČTK)