Stocks online

NameBest
buy
Best
sell
Change
(%)
COLTCZ--0.00sentiment_arrow
CSG--0.00sentiment_arrow
ČEZ--0.00sentiment_arrow
Doosan--0.00sentiment_arrow
ERSTE--0.00sentiment_arrow
Gevorkyan--0.00sentiment_arrow
KARO--0.00sentiment_arrow
Kofola--0.00sentiment_arrow
KB--0.00sentiment_arrow
MONETA--0.00sentiment_arrow
PM--0.00sentiment_arrow
Pilulka--0.00sentiment_arrow
Primoco--0.00sentiment_arrow
VIG--0.00sentiment_arrow
09/06/2026 07:30:49

Indices online

FOREX ONLINE

Currency
pair
 Best
buy
Best
sell
Change
(%)
EUR/CZK24.169924.2079-0.06sentiment_arrow
EUR/HUF354.8488355.3926-0.23sentiment_arrow
EUR/PLN4.23404.2436-0.09sentiment_arrow
EUR/RON5.23555.2483-0.01sentiment_arrow
USD/CZK20.936020.9640-0.14sentiment_arrow
USD/HUF307.3700307.7700-0.31sentiment_arrow
USD/PLN3.66753.6750-0.17sentiment_arrow
USD/RON4.53504.5450-0.09sentiment_arrow
09/06/2026 07:53:58
Delayed data, Real-time data info

Detail - articles
Zachrání euro červené a modré dluhopisy?

Zachrání euro červené a modré dluhopisy?

28/06/2012 15:36
Author: Redakce, Patria.cz

Pokud se má eurozóna dostat z krize, musí být splněny dva základní cíle. Prvním z nich je navedení Řecka, Portugalska a dalších zadlužených ekonomik na trajektorii, která je povede ke klesajícímu poměru dluhu k HDP. Fiskální utahování zde nefunguje, protože tento poměr zvedá. Fungoval by odpis dluhu, možná i větší záchranné půjčky. Tyto dvě možnosti by ale zase vytvořily morální hazard a ztížily by tak dosažení druhého cíle. Tím je snížení pravděpodobnosti dalších dluhových krizí v budoucnu. Toho lze dosáhnout jen fiskální zodpovědností. Její dosažení prostřednictvím různých pravidel dříve nefungovalo, protože nebylo vynucováno.

Součástí řešení mohou být eurodluhopisy. Euro trpělo fragmentací dluhopisových trhů ještě v době, kdy si eurozóna vedla dobře. Centrální banky v Číně a dalších zemích přitom zoufale hledají alternativu k dolaru a americkým vládním dluhopisům. Eurodluhopisy by i přes všechny problémy představovaly atraktivní alternativu jak pro centrální bankéře, tak pro portfolio investory po celém světě. Musí být ale vhodně strukturovány a mít pevný fundamentální i politický základ. Například Německo momentálně proti navrhovaným eurodluhopisům protestuje, protože kdyby je jednotlivé vlády vydávaly bez omezení, problém nezodpovědné fiskální politiky by to pouze prohloubilo. Přichází proto s alternativním návrhem.

Je tu ale verze eurodluhopisů, která by fungovat mohla. Dluh do výše 60 % HDP jednotlivých zemí by získal garance ze strany celé eurozóny. Měl by seniorní statut a v podstatě by šlo o eurodluhopisy. Tyto „modré“ dluhopisy“ by investoři vnímali jako bezpečné. Pokud by země vydala dluhopisy nad hranicí 60 % HDP, šlo by o podřízený dluh – „červené“ dluhopisy, které by garance eurozóny neměly. Ručily by za ně tedy jen jednotlivé země. Tento návrh již byl v Evropě intenzivně probírán, vyzdvihovány byly ale hlavně jeho nedostatky. Podle mého názoru však umožňuje hlavně to, aby daná země těžila z posunu správným směrem. Pokud se budou investoři domnívat, že dluh vzrostl jen kvůli mimořádným okolnostem (například přírodní pohroma), nebyla by riziková prémie na nové dluhopisy vysoká. V ostatních případech by u červených dluhopisů fungoval regulační mechanismus vysokých sazeb podobně, jako je tomu u jednotlivých států v USA, nebo jako tomu bylo u Itálie a Řecka před vstupem do eura.

Mechanismus rizikových prémií u červených dluhopisů by fungoval automaticky. Nemuseli bychom se spoléhat na dopisy od bruselských byrokratů, kteří se stejně ukázali být bezmocní. Nutné by nebyly ani dluhové limity, které stejně nelze vymáhat. Do uvedeného režimu modrých a červených dluhopisů samozřejmě není možné skočit okamžitě. Nejdříve je nutno vyřešit nadměrnou zadluženost a problémy bankovního sektoru, jinak by tento plán byl sám o sobě destabilizující, protože by většinu zemí poslal do červené zóny. Lze jen těžko říci, jaká jsou dobrá krátkodobá řešení. V případě Řecka to může být default a odchod z eurozóny. Vlády a banky ostatních zemí budou muset být ochráněny před nákazou dalšími penězi z EFSF, ESM a od ECB. S nimi se budou samozřejmě pojit přísné podmínky.

Uvedené je výtahem z „Could Eurobonds be the answer to the Eurozone crisis?“, autorem je Jeffrey Frankel, profesor ekonomie na Harvard Kennedy School.

(Zdroj: VOX)


Your opinion
You can start the on-line discussion here. So far there has been no opinion added to the discussion. All users must be signed in (Přihlásit). If you do not have an account where you could sign in, please register zde.

CEEATX Austrian Traded Index
08/06/2026Budapest SE Index
08/06/2026Bucharest SE BET Index
08/06/2026CROBEX Index
08/06/2026DAX Index
08/06/2026Ljubljana Stock Exchange SBI TOP Index
08/06/2026NASDAQ OMX Riga
08/06/2026OMX Copenhagen PI
08/06/2026OMX Tallinn GI
08/06/2026OMX Vilnius GI
08/06/2026PX Index
08/06/2026SAX Index
08/06/2026Warsaw SE WIG-20 Single Market Index
08/06/2026
Real-time indicationValueChange (%)
ASX All Ordinaries Index 8,830.40 -0.29sentiment_arrow
ATX Austrian Traded Index 6,005.89 -1.29sentiment_arrow
CAC 40 Index 8,199.29 -0.23sentiment_arrow
FTSE Eurotop 100 Index 4,797.34 -0.01sentiment_arrow
Budapest SE Index 133,710.40 0.03sentiment_arrow
CECE Index 3,917.78 -0.04sentiment_arrow
DAX Index 24,616.22 -0.58sentiment_arrow
S&P 500 indication 3,585.62 -1.51sentiment_arrow
PX Index 2,524.11 0.00sentiment_arrow
NASDAQ 100 Index 29,414.26 1.58sentiment_arrow
NASDAQ Composite Index 25,929.66 0.86sentiment_arrow
RTS Index 1,138.08 0.47sentiment_arrow
Shanghai SE Composite Index 3,991.41 0.81sentiment_arrow
FTSE MIB Index 50,228.85 0.67sentiment_arrow
Warsaw SE WIG-20 Single Market Index 3,628.56 0.58sentiment_arrow
Swiss Market Index 13,320.99 -0.50sentiment_arrow
X-DAX Index PR 24,599.01 0.44sentiment_arrow
Hang Seng Index 24,667.87 0.04sentiment_arrow
Toronto SE 300 Composite Index 34,532.38 0.35sentiment_arrow
XETRA Tecdax Performance index 4,067.45 -0.16sentiment_arrow