Evropský parlament zamítl protipirátskou smlouvu ACTA. Europoslanci smlouvu doslova smetl, když pro ni hlasovalo pouhých 39 poslanců, zatímco 478 jich bylo proti a 165 se hlasování zdrželo. Zamítnutí dokumentu europoslanci znamená, že v Evropské unii nemůže smlouva vstoupit v platnost.
Smlouvu před závěrečným hlasováním celého parlamentu odmítlo všech pět výborů, které ji projednaly, včetně výboru pro mezinárodní obchod, jehož stanovisko bylo v klíčové.
Poslanci také zamítli kompromisní návrh komisaře pro obchod Karla De Guchta, aby závěrečné hlasování odložili a vyčkali na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Soudní dvůr má na komisařův návrh vydat stanovisko, zda je ACTA v souladu s evropským právem.
"Jsem velmi potěšen, že parlament následoval mé doporučení smlouvu ACTA odmítnout," řekl po hlasování britský poslanec David Martin, který předkládal podklady k hlasování. Zopakoval své výhrady, že dokument je příliš vágní, může být nesprávně vykládán, a mohl by tedy ohrozit občanské svobody. Zároveň však zdůraznil, že je potřeba nalézt alternativní způsob ochrany duševního vlastnictví v EU.
Obchodní dohoda proti padělání (Anti-Counterfeiting Trade Agreement – ACTA) měla omezit šíření nelegálních kopií filmů a hudby nebo padělků zboží. Jejím cílem bylo chránit intelektuální vlastnictví.
Kritici tvrdí, že smlouva by nepřípustně okleštila svobodu šíření informací na internetu, umožnila by ho cenzurovat a jejím důsledkem by bylo uzavření mnoha portálů.
Odpor vyvolala zejména část smlouvy, která měla dát policii právo prohledávat počítače a další osobní věci cestujících na hranicích. Celníci by podle ní mohli prohlížet obsah externích disků, paměťových karet, tabletů i mobilů a zkoumat, zda neobsahují nelegálně držené dílo chráněné autorským zákonem.
Smlouva ACTA byla vyjednána EU, Spojenými státy, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Mexikem, Marokem, Novým Zélandem, Singapurem, Jižní Koreou a Švýcarskem s cílem posílit dodržování práv duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni. Dnešní hlasování EP znamená, že ani EU, ani její členské státy se k dokumentu nemohou připojit.
Podle obhájců smlouva ACTA zamezí počítačovému pirátství, nelegálnímu kopírování či přílivu padělaného zboží na evropské trhy. Odpůrci však tvrdí, že dokument naruší svobodu na internetu a volný přístup k informacím.
Smlouva vyvolala vlnu protestů v evropských metropolích, včetně Prahy, a vlna odporu se vzedmula i ve Spojených státech amerických. Česká vláda v únoru pozastavila ratifikaci dokumentu.
Během jednání, která předcházela hlasování o souhlasu s ACTA nebo jejím odmítnutí, čelil Evropský parlament nebývalému lobbyingu tisíců občanů EU, kteří pomocí demonstrací v ulicích, e-mailů a telefonátů vyzývali poslance, aby dokument odmítli. Parlament také obdržel petici, kterou podepsalo 2,8 milionu občanů z celého světa, která jej rovněž vyzývala k odmítnutí smlouvy ACTA.
(Zdroj: ČTK, MediaFax)