Podnikatelské a lobbistické skupiny i v loňském roce ovlivňovaly veřejné zakázky, personální obsazení a strategická rozhodnutí významných společností se státní účastí. Napsala to Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě. Podle tajné služby šlo například o České aerolinie, Českou poštu, České dráhy a ČD Cargo. Také státní podnik jako Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) postupoval při zadávání tendrů netransparentně, zakázku firmy Lesy ČR se zase snažily ovlivnit lesnické společnosti. Podle vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM) vláda na tyto hrozby reaguje v protikorupční strategii.
Podnikatelé a lobbisté podle BIS využívali k prosazení svých zájmů ve firmách se státní účastí lidi, kteří mají úzké vazby na jejich vedení. "Některé prodeje majetku společností vzbuzovaly značné pochybnosti o jejich transparentnosti a výhodnosti pro stát. Management rovněž záměrně informoval kontrolní orgány společností neúplně nebo zkresleně," uvedla kontrarozvědka. Některé finanční instituce, například Česká exportní banka, pak podle ní postupovaly nestandardně a financovaly rizikové projekty.
"Vláda reaguje celou řadou opatření, včetně některých, která jsou v protikorupční strategii," řekla Peake na tiskové konferenci po jednání vlády. Připomněla, že vláda v červenci schválila změny ve způsobu jmenování zástupců států a územněsprávních celků do správních a dozorčích rad státních a polostátních firem. "Samozřejmě, že na to stoprocentně reagovat nejde," poznamenala.
Například Česká pošta se proti tvrzení, že u ní docházelo k ovlivňování zakázek, brání. "Že se různé skupiny snaží prokazatelně ovlivňovat kdekterý podnik ještě neznamená, že se jim to na České poště daří," uvedl mluvčí České pošty Ivo Mravinac. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) pak bude ke zprávě žádat upřesnění například v případě možných tlaků okolo Aeroholdingu. "Vím, že s panem premiérem jsme se věnovali obsazení dozorčí rady velmi pečlivě. Těžko si tam u jakéhokoliv jména dovedu představit vliv té či oné podnikatelské skupiny," řekl.
Státní společnosti se zase podle BIS dohadovaly s uchazeči o veřejné zakázky na společném postupu. Například SŽDC například vyhlašovala tendry zdánlivě transparentně, ale její představitelé s vybranými kandidáty individuálně předjednali podmínky soutěže, nebo jim dávali interní informace.
Uchazeči se při výběrových řízeních navzájem dohadovali na společném postupu. Machinacím pak nezabránily ani elektronická aukce, které měly zaručit transparentnost. "BIS zaznamenala případy, kdy v průběhu elektronické aukce použila část uchazečů skrytý způsob dorozumívání, které mělo sloužit k rozpoznání jinak anonymních účastníků aukce," napsala tajná služba. Smluvené společnosti si podle ní před aukcí přidělily dvouciferné kódy, které pak uváděly v jimi nabízených cenách.
Formální charakter měla také některá výběrová řízení v oblasti energetiky, protože podle tajné služby bylo o vítězi rozhodnuto ještě před jejich vyhlášením. Podniky jako (756,05 CZK, 0,51%) a jeho dceřiná společnost Škoda Praha Invest pak podle kontrarozvědky obcházely zákon o veřejných zakázkách tím, že tendry zadávaly prostřednictvím dceřiné společnosti sektorového zadavatele.
Energetické firmy nebo Czech Coal se pak podle BIS přes své kontakty ve státní správě nebo cestou poradních orgánů a profesních organizací snažily ovlivňovat v oblasti energetiky.
U některých strategických energetických projektů se podle BIS prosadily poradenské společnosti, které k tomu využily své osobní vazby na zástupce státních firem. Na českou energetiku měly vliv také nadnárodní podniky, které se snaží ovládnout celý proces od těžby přes přepravu až po konečné využití energetických surovin. "Zdaleka nejagilnějšími byly v těchto aktivitách především ruské subjekty," uvedla BIS. V centru ruského zájmu byla podle ní tranzitní infrastruktura pro dodávky energetických surovin do ČR.
Ruské špiony v ČR zajímala loni hlavně dostavba Temelína
Agenti ruských zpravodajských služeb se i v loňském roce v České republice zaměřili zejména na ekonomiku a energetiku. Podle BIS převažovala mezi zájmy ruských zpravodajců ekonomická témata, která se ale často překrývala s politickými a obrannými. Hlavní zájem vnímala česká kontrarozvědka v souvislosti s energetikou a ve zprávě zmiňuje tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. "Ruské zpravodajské důstojníky však bylo možno zaznamenat i na různých společenských či networkingových akcích, kde se snažili utužovat staré kontakty a poznávat nové lidi," uvádí BIS.
Kontrašpionáž se zabývala také komunálními a krajskými samosprávami. Podle ní je místy narušené jejich fungování, čehož údajně využívají ruští agenti k získání informací z oblasti místní politiky a kvůli podpoře obchodních záměrů ruských společností.
Kromě toho se úředníci podle BIS dostávají nestandardními aktivitami, o kterých ví, nebo jsou do nich zapojení také cizinci, do situace, kdy na ně mají agenti kompromitující materiály. "Skutečnost, že ruské zpravodajské služby mají značný přehled o dysfunkčním jednání na úrovni samospráv, je riziková zejména tím, že krajská politika je přirozeným zdrojem kádrů pro vrcholovou politiku a ústřední orgány státní správy," uvádí BIS.
Kromě špionů z Ruska zaznamenala BIS také zájmy agentů z Číny o ekonomické a vědeckotechnické informace. Podle BIS ale čínští důstojníci neznamenají pro Česko riziko a snaží se držet v mezích svého diplomatického krytí. Snaží se vyhledávat lidi, společnosti a technologie.
(Zdroj: ČTK, BIS)