Aktualizováno Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v září nadále zhoršovaly. Index nákupních manažerů ve výrobě, sestavovaný společností Markit pro , nejen že zůstal pod neutrální hranicí 50 bodů, a to již šestý měsíc v řadě, ale dále klesl ze srpnové hodnoty 48,7 bodu na 48 bodů. To je nejhorší výsledek od letošního května. Analytici v průzkumu agentury Reuters přitom očekávali jen nepatrný pokles na 48,6 bodu.
Pokles českého výrobního sektoru v září nic nezbrzdilo. Výroba klesala nejrychlejším tempem za poslední tři roky a poptávka na domácím trhu i v zahraničí zůstala slabá. Nákupy, zásoby i zaměstnanost se během sledovaného období snížily. Nárůst cen vstupů byl navíc nejvyšší od června roku 2011, uvedla Markit.
Poprvé od poloviny roku 2009 došlo k poklesu výroby dva měsíce v řadě, tempo poklesu navíc zrychlilo na nejvyšší úroveň od července 2009. Na snižování výroby se během září podepsalo další snížení objemu nových zakázek, které klesají již půl roku v řadě, přičemž pomalejší snižování nových exportních zakázek svědčí především o slabosti domácího trhu. Nové exportní zakázky přesto klesají již 11 měsíců za sebou. Zhoršující se situace se projevila také v poklesu zaměstnanosti ve výrobním sektoru a výrazném zvýšení tempa nárůstu cen vstupů. Ceny účtované českými výrobci přitom pokračovaly v poklesu, a to osmým měsícem v řadě.
„Výrobní PMI za září přichází po zveřejnění červencových dat, která poukazují na oživení průmyslové výroby a maloobchodu. Tento růst je ale zkreslen nízkou základnou, ze které byl odvozen a všechny ostatní indikátory, včetně domácí obchodní a spotřebitelské důvěry sledované ČSÚ, údajů z trhu práce, německého IFO a zářijového PMI nasvědčují tomu, že ekonomika nejpravděpodobněji sklouzne ještě hlouběji do recese. Jediným pozitivem zůstává to, že je to pomalý proces, doufáme tedy, že recese bude mělká, i když následné zotavení bude pravděpodobně dlouhé a pomalé,“ komentovala dnešní čísla ekonomka pro střední a východní Evropu u Agata Urbanska.
Pokles výroby indikovaný hodnotou PMI nižší než 50 bodů je patrný i v dalších evropských zemích včetně největší ekonomiky Německa. Podle zpřesněných údajů byl německý PMI ve výrobě za září mírně revidován z 47,3 bodu na 47,4 bodu. Souhrnný index za eurozónu byl zpřesněn na 46,1 bodu z rovných 46 bodů (konsensus Bloomberg 46,0 b.), ve Francii přinesla revize konečných 42,7 b. z předchozích 42,6 b., v Itálii klesl PMI na 46,7 na 43,6 bodu (trh čekal růst na 47,5 b.) a ve Švýcarsku na 43,6 z 46,7 bodu (konsensus 47,5 bodu). V rámci sousedních zemí České republiky si výrobní sektor v Polsku v září pohoršil z 48,3 na rovných 47 bodů (kons. 48 b.), zatímco maďarský index PMI jako jediný vzrostl – z revidovaných 49,6 b. na 52,5 b.