Jako lekci z účtů, které okrajové ekonomiky eurozóny vystavily Německu, lze brát dnešní slova Angely Merkelové: „Ještě nedozrál čas, aby měla Evropská unie více než 28 členů.“ Německá kancléřka přitom nastínila, jakou cestou by možná ráda německé příspěvky EU v budoucnu utrácela, když podpořila možnost „finančních odměn“ pro současné členské státy, které půjdou cestou reforem pro posílení konkurenceschopnosti země.
„Až Chorvatsko vstoupí (do EU), nebudu iniciovat žádné přístupové rozhovory s dalšími zeměmi,“ slíbila dnes německým poslancům kancléřky Angela Merkelová, před dnešní cestu na summit EU v Bruselu. Noví kandidáti podle ní musejí být vybíráni mnohem pečlivěji než v minulosti, aby "splňovali požadavky na hospodářské schopnosti a konkurenceschopnost".
Chorvatsko po šestiletém vyjednávání podepsalo smlouvu o vstupu do Evropské unie skoro přesně před rokem (19. 12. 2011) a má se stát k prvnímu července 2013 osmadvacátou zemí evropského bloku. Chorvatsko je po Slovinsku (vstoupilo 2004) druhou zemí někdejší Jugoslávie, která splnila podmínky přijetí do unie.
Chorvatsko v posledních letech utržilo několik šrámů na své pověsti. Poslední z nich není je starý jen tři týdny. Tehdy chorvatský soud poslal na 10 let do vězení bývalého premiéra Iva Sanadera za přijímání úplatků a zneužívání moci v případech, do nichž je zapletena maďarská ropná a plynárenská společnost MOL a rakouská bankovní skupina Hypo Group Alpe Adria (HGAA).
Své si s Chorvaty „užil“ v roce 2011 také šéf realitní skupiny Orco Property Group Jean-Francois Ott. Chorvatská policie se „zajímala“ o Otta v souvislosti vyšetřování šestice zaměstnanců Suncani Hvar v rámci možné ekonomické kriminality v letech 2005 až 2008. Firma tehdy dokončovala právní dokumenty dle lokálního i mezinárodního práva, vztahující se k vyřešení sporu s chorvatskou vládou ohledně projektu Suncani Hvar a Ott byl bez právního dokumentu zadržován v Chorvatsku. „Mé zadržování v Záhřebu bylo šokující, nenormální chování a bylo osobním útokem s cílem zastrašit společnost Orco a dopadem na jeho reputaci. Domnívali, že Orco ztichne a odejde, ale takto to nebude,“ uvedl tehdy Ott. „Jednání chorvatského privatizačního fondu v rámci projektu připomíná spíše jednání země zcela odlišné od té, která se chce stát součástí největšího obchodního bloku na světě. Doufal jsem, že půjdeme ruku v ruce s chorvatskou vládou. Byla to zřejmě pošetilá myšlenka. Tento případ ukazuje, že region Balkánu je stále světelné roky vzdálen od členských zemí Evropské unie a to včetně těch postkomunistických, jako je ČR, Maďarsko či Polsko," uvedl k tehdy k věci šéf Orca Ott.
Peníze za reformy?
Merkelová dnes při vystoupení v Bundestagu uvedla, že cesta k silné a stabilní Evropě bude podle ní ještě dlouhá a obtížná. Od dnes zahájeného summitu si slibuje dohodu na "jízdním řádu" k užší hospodářsko-politické koordinaci unie, kterou považuje za klíč k posílení konkurenceschopnosti v EU.
"Úspěchy roku 2012 ukazují, že jsme pokročili na cestě k Evropě stability a síly, ale s dosaženým se nesmíme spokojit. Zbývá toho ještě hodně udělat, abychom získali zpět důvěru pro Evropskou unii jako celek a trvale zajistili budoucnost Evropy," konstatovala Merkelová v projevu před německými poslanci.
Za první signály, že se EU daří překonávat současnou krizi, označila Merkelová úspěchy Irska při odbourávání rozpočtových deficitů a snižování mzdových výdajů v Portugalsku, Španělsku i Řecku. Tedy v zemích eurozóny nejtíživěji postižených dluhovou krizí, kvůli níž musely požádat o finanční pomoc.
Německá kancléřka před poslanci také naznačila, jakým směrem by se EU nyní měla ubírat, aby se vymanila z krize a recese. „Dokáži si představit, financování konkrétních opatření v rámci solidarity podporující konkurenceschopnosti, pokud budou jasně cíle a omezené co do času i velikosti,“ řekla dnes Merkelová.
Navázala tak na svou myšlenku „účelové solidarity“, kterou představila před necelými dvěma měsíci. „Aby členské státy dostaly možnost zlepšit svou konkurenceschopnost a skutečně tak dostát implementaci svých závazků, navrhuji zavedení nového prvku solidarity,“ řekla v polovině října Merkelová při podobném projevu k zákonodárcům v dolní komoře německého parlamentu. „Potřebujeme solidaritu, ale potřebujeme takovou formu solidarity, která povede k našemu cíli: větší konkurenceschopnosti,“ dodala tehdy a zároveň přímo odmítla jakoukoliv formu sdílení dluhu v rámci Evropy. Finanční pomoc bez podmínek v některých (blíže nespecifikovaných) případech podle ní totiž vedla pouze k ochabnutí snah o modernizaci a zefektivnění ekonomiky.
Řecko má nárok na další tranši
Včera oznámená realizace zpětného odkupu dluhopisů Řecko podle dnešních slov Angely Merkelové opravňuje k získání další tranše finanční pomoci. „Doufám, že Eurogroup bude schopna rozhodnout o nové tranši pro Řecko již dnes,“ apelovala dnes na ministry financí eurozóny.
Řecko včera oznámilo zpětný odkup dluhopisů v celkovém objemu 31,9 mld. eur a s průměrnou cenou 33,8 procenta nominální hodnoty u dluhopisů se splatností v letech 2023 až 2042. Transakce by tedy zemi měla vyjít na 11,3 miliardy eur, zatímco původně evropští politici mluvili jen o 10 miliardách eur využitých k tomuto účelu. O dodatečných 1,29 miliardy eur podle agenturních zpráva požádá mezinárodní věřitele.
Odkup dluhopisů je klíčovou podmínkou k tomu, aby Řecko mohlo pokračovat v čerpání slíbené finanční pomoci od mezinárodních věřitelů. Bez této pomoci by zemi hrozil bankrot. Řecký dluh nyní dosahuje 340 miliard eur.
„Každý, kdo zná situaci v Řecku, ví, že je opravdu důležité, aby řecká vláda mohla platit své účty a rekapitalizovat své banky,“ řekla dnes Merkelová před německými poslanci.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, Der Spiegel)