Znojemský výrobce netkaných textilií se už svým obratem blíží hranici pěti miliard korun a firma neustále roste. V srpnu začne vyrábět v Egyptě. "Na více než tři roky tam máme nasmlouvaného klíčového zákazníka, jsme tam de facto vyprodaní," říká šéf firmy František Řezáč. Společnost v Egyptě investovala 60 milionů eur, což zdůvodňuje zejména růstovými plány jednoho ze svých klíčových zákazníků. Spekuluje se o společnosti , který má svou výrobu od egyptského závodu jen pár kilometrů. Firma ale jméno důležitého partnera nechce potvrdit ani vyvrátit.
"Vzhledem k naší velikosti si nemůžeme dovolit riziko, že někde něco postavíme a pak si nebudeme vědět rady s prodejem. První musí jít vždy zákazník, musí vytvořit trh, a teprve pak ho následuje ," řekl k tomu Řezáč. zveřejní ve čtvrtek 23. května své hospodářské výsledky za první pololetí roku.
Vaše plány v Egyptě jsou starší než jeho politické problémy započaté arabským jarem, nemáte obavy o váš byznys v této zemi?
Máte pravdu, že náš projekt v Egyptě jsme začali připravovat ještě před arabským jarem, nicméně finální rozhodnutí ohledně jeho realizace padlo až po něm. Stejně jako náš zákazník jsme po svržení Mubarakova režimu znovu prověřovali celý projekt z pohledu nově vzniklé situace.
Přesto, že jsme vnímali určitá rizika, jsme se nakonec rozhodli v projektu pokračovat. Bezpečnostní rizika vnímáme jako velmi nízká. Přes určitou nestabilitu je Egypt stále investičně velmi atraktivní zemí a veškerá infrastruktura včetně úřadů funguje naprosto bez problémů. Kromě toho celá naše investice je pojištěná u EGAP proti politickým rizikům.
A ekonomické riziko?
Egypt potřebuje zahraniční investice. Po naplnění politických ambicí je nyní potřeba zajistit místním lidem práci, aby byly naplněny i ekonomické ambice arabského jara a bez zahraničních investic to není možné. Jakákoliv vláda v Egyptě bude podporovat zahraniční investice a vytvářet atraktivní podmínky pro jejich získání. To platí již nyní, kdy do Egypta míří zástupy podnikatelů z celého světa.
Například z Turecka jich s premiérem dorazilo dvěma letadly přes 300 a ze Spojených států to bylo 50 představitelů největších firem. Egypt vždy byl a stále je velmi důležitou zemí pro mír v regionu a jako takový získává značnou ekonomickou podporu ze zahraničí. Pokud by tedy v Egyptě došlo k nějaké zásadní změně, byl by tu zcela závažnější problém s celosvětovým dopadem a naše investice by v tomto kontextu pozbyla na významnosti.
Jakou podporu tam pociťuje konkrétně ?
Cítíme velmi významnou podporu, což je do jisté míry zapříčiněno i tím, že naše investice byla první po vypuknutí arabského jara. U podpisu smlouvy na koupi pozemku byl osobně egyptský premiér a ministr průmyslu, novináři, televize - každý má zájem demonstrovat, že ta investice dopadne dobře.
Těší mě, že se nám to daří a projekt běží přesně podle harmonogramu. Upřímně, toto není úplně standardní a někteří naši obchodní partneři se potýkali až s dvouletým zpožděním i při mnohem menších projektech.
Kdy bude linka v Egyptě spuštěna?
Ve třetím kvartále tohoto roku. Výrobní haly jsou již postaveny, technologie je smontovaná a připojená do elektrické sítě, vše zatím probíhá v souladu s harmonogramem. První materiál bychom chtěli vyrobit ve druhém kvartále, následně musí proběhnout testy a kvalifikace tohoto materiálu. Komerční dodávky bychom rádi zahájili ve třetím kvartále. Vzhledem k tomu, že v červenci bude ramadán, očekáváme dodávky spíše až v srpnu.
Kdyby Egypt nepostihly nepokoje, vypadala by vaše investice stejně?
Určitě, a byla by i stejně pojištěná, jen by možná byla vnímána jako bezpečnější. Nikdo ale neumí předpovídat politický vývoj. Nicméně, ať už vývoj v Egyptě bude postupovat jakkoliv, my jsme přesvědčeni, že každá tamní vláda bude muset podporovat investice jako takové. To ostatně deklarují všechny politické strany včetně Muslimského bratrstva.
Existuje v Egyptě institut investičních podmínek a využili jste jich?
Podobný systém investičních pobídek, jako je například v ČR, tam v současné době nemají, celá koncepce teprve vzniká a jejich schválení bude vyžadovat stabilnější vládu. Podporu investic řeší prostřednictvím právních a daňových opatření, jež mají pozitivní efekt na investory.
Jedním z takových opatření, které rovněž budeme využívat, je zrychlené odepisování technologie, kdy v prvním roce máte možnost odepsat až 50% hodnoty nové technologie a vytvořit si tak daňový štít, který lze v následujících 5 letech postavit proti zisku a snížit tak své daňové zatížení. Jinými slovy, Egypt se snaží vytvářet pro investory atraktivní podnikatelské prostředí, jen to není oficiálně pojmenováno jako investiční pobídky.
Na rok 2016 zvažujete v Egyptě expanzi, tam už s pobídkami počítáte?
Musíme být realisté. Do našich modelů zapracováváme spíše rizikové faktory jako například cena elektřiny, která je ostatně téma samo pro sebe. Africké státy jsou hladové po investicích a budou o ně soutěžit, stejně jako o ně bojovala střední a východní Evropa. To by se mělo nějakým způsobem projevit, nicméně v tuto chvíli nemáme nic konkrétního, na co by se dalo spoléhat a takto je to zohledněno i v našich modelech.
Druhá linka v Egyptě je tedy zatím "jen" ve stádiu úvah?
Výrobní závod v Egyptě je pro první investice v zahraničí a zatím je vše jak má být. Jsou věci, které se teprve projeví - například vnímáme určitou míru rizika spojenou s lidskými zdroji. Existují zde významné kulturní a náboženské rozdíly a my se s touto novou situací budeme muset vyrovnat. To, jak budeme úspěšní, bude základem pro naše další investice v zahraničí.
Potřebujete v závodě v Egyptě nějaké lidi z Česka?
Ano, zejména zpočátku musíme mít kontrolu nad výrobou a kvalitou. Tým už je připravený, jezdit tam bude zhruba 15 lidí z Česka. Naši zaměstnanci jsou skvěle technicky zdatní, ale slabinou byla jazyková vybavenost.
Proto jsme už před několika lety začali s intenzivním jazykovým vzděláváním – jazykové kurzy, hodiny s rodilými mluvčími a několikatýdenní pobyt na kurzu přímo v Anglii. Dnes tito zaměstnanci ovládají angličtinu natolik, že jsou schopni samostatně jet do Egypta a v tomto jazyce komunikovat a zaučovat naše nové egyptské kolegy.
A angličtina se jim hodí i tady v Česku – technologie jsou z Německa, jejich technici komunikují pouze německy a anglicky. Naši lidé teď už nepotřebují tlumočníka. S jazykovými kurzy chceme nyní dále postupovat i na nižší pozice.
Jedná se především o manažerské pozice?
Pouze částečně. Mimo ředitele Egypt se bude ještě jednat o vedoucího výroby a vedoucího kvality. A na každé směně budeme mít vedoucího, u nás jsou to manažeři linek. Pak tam ještě máte vedoucího skladu a údržbáře.
Ti tři na manažerských pozicích tam zůstávají na delší dobu, směnoví zaměstnanci budou rotovat po třech měsících, kdy je vždy vystřídá nová skupina. Nicméně, při rozjezdu výroby bude v Egyptě celkem okolo 30 lidí z Čech.
Kolik zaměstnanců v Egyptě tedy budete celkem mít?
Bez zmíněných Čechů budeme v Egyptě zaměstnávat okolo 80 lidí, v tomto čísle ale máme započítanou například i ochranku. Co se týče platů, nižší pozice (například zmíněná ochranka) jsou na úrovni 3 000 korun za měsíc hrubého.
Technici už jsou na tom lépe, a jakmile mají zkušenost ze zahraniční firmy, jejich požadavky stoupají a pohybují se na 50 až 75 procentech platu oproti Česku. Všichni egyptští zaměstnanci jsou najatí a od března jsou v provozu. V lednu a únoru jsme měli po dobu 6 týdnů na zaškolení ve Znojmě skupinu našich egyptských kolegů, kteří budou zastávat klíčové pozice ve výrobě. Byli jsme mile překvapeni, jaké měli technické znalosti a jak rychle se dokázali zaučit.
Z výročních zpráv je patrné, že náklady na pracovní sílu jsou u vás v porovnání s konkurencí obecně nižší. Očekáváte, že se tento trend Egyptem potvrdí a zůstane vaší konkurenční výhodou?
V porovnání s podniky z jiných odvětví máme významně méně zaměstnanců díky vyspělé technologii. Výrobní linku u nás obsluhuje na jedné směně šest lidí plus technické zázemí, což se pak projevuje v nižších osobních nákladech. Pokud srovnáme osobní náklady s naší konkurencí ve Švédsku a Dánsku, pak ještě stále máme nižší mzdové náklady. A Egypt by tomu měl rovněž pomoci, mzdové náklady tam jsou jedna z výhod.
Konkurence tlačí na snižování marží, jak aktuální otázka je to u vás?
Vždy to je o aktuální situaci na trhu - o tom, jaká je poptávka a kde jsou výrobní kapacity. V současné době je evropský trh relativně vybalancovaný a není tu přetlak kapacit. Dalším důležitým faktorem je, že v Evropě nebyly oznámeny žádné nové linky, což znamená, že by tento stav měl zůstat zakonzervován ještě po dobu minimálně dvou let, protože i kdybychom se teď rozhodli, že v Evropě postavíme novou linku, tak to bude trvat dva roky.
Otázkou je, zda někdo ze Saúdské Arábie, kde byly v posledních dvou letech uvedeny do provozu tři nové výrobní linky, bude vozit zboží do Evropy, a nakolik se mu to vyplatí. Ale určitě by to nemělo mít nějaký drastický dopad na ceny, marže ani ziskovost.
V Evropě naši konkurenti zaostávají v ziskové marži, což je spojeno s technickou vyspělostí , ale zároveň také s odlišnou strukturou nákladů. Je to kombinace několik faktorů, díky kterým si myslíme, že stále ještě máme spoustu výhod proti naší evropské konkurenci.
Kam budou směřovat vaše výrobky z Egypta? Budou jen pro tamní lokální trh?
Vzdálenost, na kterou se vám ještě ekonomicky vyplatí vézt netkanou textilii, je kolem 800 až 1 000 kilometrů. Když totiž vezete netkanou textilii, z poloviny převážíte vzduch. Standardně jste schopni na kamión naložit zhruba 25tun, ale pouze 12 tun netkané textilie, což je dáno jejím velkým objemem, ale nízkou hmotností.
Převážná většina kapacity linky v Egyptě je již de facto vyprodána. Jde o dlouhodobý kontrakt na více než tři roky. Část zboží bude zůstávat v Egyptě a část bude distribuována v regionu severní Afriky a Středního východu.
Proč míříte právě do Egypta? Nejsou zajímavější země?
Egypt bude ve velmi krátké době významnou zemí pro výrobu dětských plen. Staví se tam velké fabriky - je čtyři kilometry od , dva kilometry od nás je turecká firma Hayat. Plány má i další velký japonský globální hráč, 200 kilometrů od nás. V naší zóně, 500 metrů od nás, je největší tamní lokální výrobce dětských plen.
Nevím vlastně, jak se to stalo, ale máme kolem sebe velké množství výrobců, kteří budou spotřebovávat náš materiál. To je pozitivní vzhledem k případné druhé lince, o které už byla řeč.
Vy jste do Egypta už šli s tím, že se tam takto plní trh?
Věděli jsme, že se jedná o atraktivní region a že budou následovat i ostatní výrobci. Nyní máme k dispozici jednu výrobní linku, musíme se v tomto regionu naučit prodávat a nakupovat - i takový nákup suroviny tam funguje jinak než v Evropě. Až to vše zvládneme a získáme další zákazníky, pak dává smysl investovat do druhé linky.
V jaké měně tam budete fungovat, jsou tam možná nějaká kurzová rizika?
Fakturační měnou bude americký dolar, ale podkladová měna bude euro, minimálně pro podstatnou část ceny. Menší objem nákladů pak bude i v lokální měně, zhruba 10 až 12 procent.
Je budoucnost v otevírání dalších linek, například mimo Egypt?
Naše investice v Egyptě vznikla tak, že jsme do regionu následovali našeho velkého zákazníka, se kterým máme uzavřený dlouhodobý kontrakt na dodávky našeho zboží a který má kousek od nás svou výrobu.
Hodnota naší investice je více jak 60 milionů eur a vzhledem k naší velikosti si nemůžeme dovolit riziko, že někde něco postavíme a pak si nebudeme vědět rady s prodejem.
První musí jít vždy zákazník, musí vytvořit trh, a teprve pak ho následuje . Takže aktivně nové trhy nehledáme, vždy je to na našem zákazníkovi, který se musí na daném trhu etablovat, musí tam mít svou výrobu a vytvořit dlouhodobou poptávku po zboží, který mu tam pak vyrobíme.
Není závislost na několika odběratelích příliš velké riziko?
V Evropě prodáváme tři čtvrtiny naší produkce pěti největším zákazníkům. Koncentrace je to relativně velmi vysoká, ale přesně reflektuje situaci na trhu jednorázových hygienických produktů. My si nemůžeme najít 100 zákazníků, protože jednoduše nejsou.
Naše portfolio klientů navíc odpovídá jejich tržní pozici v Evropě - z tohoto pohledu je to zdravý byznys. Není to jen naše závislost na zákazníkovi, ale je to závislost vzájemná.
A v případě Egypta?
Tam je zase už ten zmiňovaný víceletý kontrakt.