Zhoršení likvidity a ohrožení diverzifikace investorů jsou hlavní rizika plánovaného zdanění finančních transakcí, která by mohla jako bumerang zasáhnout členské státy rozhodnuté k tomuto kroku. Varuje agenturou Bloomberg na světlo vynesená neveřejná zpráva panelu vrcholných evropských činitelů zodpovědných za otázky státního dluhu. Žádá proto výjimku pro vládní dluhopisy z nové formy zdanění.
V Evropě zasažené dluhovou krizí podle panelu EU rozhodně nyní není prostor pro zvyšování nákladů na státní půjčky. Z dvoustránkové analýzy adresované Bruselu před necelým měsícem vyplývá, že transakční daň by negativně ovlivnila primární emisi státních dluhopisů, obchodování na sekundárním trhu s těmito cennými papíry i s deriváty na ně navázanými, ale také případné programy zpětného odkupu dluhu.
„Navržená daň z finančních transakcí podhodnocuje dopad na tržní likviditu. Důsledkem by bylo výrazné snížení atraktivity vládních dluhopisů a ohrožení diverzifikace základny investorů, zvláště v případě těch, kteří mají v centru své strategie právě likviditu,“ upozorňuje ve zprávě pro Brusel Anne Leclercq, šéfka divize státního dluhu a kapitálových trhů belgického ministerstva financí.
Podobná varování za poslední měsíc zazněla i z ECB, kde se proti zdanění finančních transakcí v Evropskou komisí navržené podobě postavil například guvernér německé centrální banky Jens Weidmann, jemuž se nelíbí její značný dopad na trh takzvaných repo úvěrů, které jsou pro centrální banky klíčovým nástrojem zajišťování finanční likvidity v bankovním sektoru. Proti konkrétním detailům nové formy zdanění v květnu vystoupili také další členové rady guvernérů ECB - Yves Mersch a Benoit Coeure.
Evropská komise v únoru schválila návrh, podle něhož by se zdaňovaly všechny transakce s vazbou na státy, které daň z finančních transakcí zavedly. Sazba této daně by v případě akcií a dluhopisů byla na úrovni 0,1 procenta a v případě derivátových nástrojů 0,01 procenta. Daň z finančních transakcí přislíbily v lednu příštího roku zavést vlády v Německu, Francii, Rakousku, Belgii, Estonsku, Řecku, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Slovinsku a na Slovensku. Další země se mohou k iniciativě připojit později. Komise počítá s tím, že uložení daně z finančních transakcí v jedenácti členských státech vygeneruje roční příjem mezi 30 až 35 miliardami eur.
Špatná zpráva pro burzy
Po přes rok trvající silné kritice zavedení transakční daně od zástupců některých členských zemí a většiny finančního sektoru Brusel v únoru konečně přestavil i vlastní odhady reálného dopadu na obchodování na trzích a kroky, kterými chce chránit reálnou ekonomiku.
„Navrhované zdanění finančních transakcí by mohlo vést k propadu počtu obchodů s akciemi o 15 procent, v případě transakcí s deriváty by propad mohl být až 75 procent,“ citovala odhady Evropské unie agentury Bloomberg. Finanční trhy na obou stranách Atlantiku se přitom již delší dobu potýkají s problémy způsobenými poklesem zobchodovaných objemů, který přímo doléhá na zisky provozovatelů burz i ochotu nových emitentů na trh vstupovat. Případná výjimka pro státní dluhopisy by přitom obchody s akciemi ještě více znevýhodnila v očích investorů.
Evropská komise nicméně věří, že menší počet realizovaných obchodů nemusí nutně negativně ovlivnit likviditu na trzích. S ohledem na ochranu reálné ekonomiky se daň z finančních transakcí nebude, stejně jako v původním návrhu EK, vztahovat na běžné finanční operace občanů a podniků (např. půjčky, platby, pojištění, vklady apod.). Neuplatní se ani na tradiční investiční bankovní činnosti týkající se navyšování kapitálu nebo na finanční transakce realizované v souvislosti s restrukturalizačními operacemi.
Jasné kontury se rozpadají
Pochyby o klíčových aspektech navrhované daně z finančních transakcí se objevily už i mezi 11 zeměmi eurozóny, které tento návrh Evropské komise přijaly. Vynořující se rozpory by mohly vést k odložení nebo výraznému pozměnění plánu, od něhož si signatářské státy slibují, podle kritiků marně, desítky miliard eur do rozpočtů navíc.
Z jiného dokumentu Bruselu, na který nedávno upozornila agentura Reuters plynu, že v rámci EU existují nejasností ohledně toho, které úřady budou mít výběr daně na starosti a kdo bude zodpovědný v případě, že partner v transakci daň nezaplatí. Jsou zde také obavy z dopadů daně na penzijní fondy a úvěrové náklady firemního sektoru.
Rozpory mezi signatáři vedou některé komentátory k pochybám, zda blížící se datum zavedení daně z finančních transakcí je vůbec reálné "Pokud tato daň vůbec někdy spatří světlo světa, bude velmi odlišná od toho, co se dnes předkládá," řekl Nicolas Véron, francouzský ekonom a Senior Fellow vlivného bruselského think tanku Bruegel.
Mezi vlivné odpůrce transakční daně se dnes zařadila i Evropská investiční banka. Ta dnes varovala, že zavedení daně z finančních transakcí v aktuálně navrhované podobě by pro její rozpočet znamenalo dodatečnou zátěž na úrovni 1,65 miliardy eur. Pro úvěry poskytované EIB by to podle zprávy této instituce znamenalo zdražení o 11 až 32 bazických bodů.
"Přineslo by to citelné zvýšení průměrné marže aplikované na klienty EIB, a to ve chvíli, kde je naopak ze strany členských zemí požadováno posílení růstu skrze navýšení objemu poskytovaných úvěrů," uvedla EIB, jejímž cílem je poskytovat úvěry s nízkým úrokem firmám z EU a ze zemí kolem EU, a posílit tak hospodářský růst v méně rozvinutých oblastech.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, Evropská komise, ČTK)