Stocks online

NameBest
buy
Best
sell
Change
(%)
COLTCZ--0.00sentiment_arrow
CSG--0.00sentiment_arrow
ČEZ--0.00sentiment_arrow
Doosan--0.00sentiment_arrow
ERSTE--0.00sentiment_arrow
Gevorkyan--0.00sentiment_arrow
KARO--0.00sentiment_arrow
Kofola--0.00sentiment_arrow
KB--0.00sentiment_arrow
MONETA--0.00sentiment_arrow
PM--0.00sentiment_arrow
Pilulka--0.00sentiment_arrow
Primoco--0.00sentiment_arrow
VIG--0.00sentiment_arrow
09/06/2026 08:00:02

Indices online

FOREX ONLINE

Currency
pair
 Best
buy
Best
sell
Change
(%)
EUR/CZK24.172924.2051-0.06sentiment_arrow
EUR/HUF354.9232355.4670-0.21sentiment_arrow
EUR/PLN4.23114.2408-0.16sentiment_arrow
EUR/RON5.22945.2421-0.13sentiment_arrow
USD/CZK20.941020.9640-0.13sentiment_arrow
USD/HUF307.4700307.8700-0.28sentiment_arrow
USD/PLN3.66523.6727-0.24sentiment_arrow
USD/RON4.53024.5402-0.20sentiment_arrow
09/06/2026 08:45:58
Delayed data, Real-time data info

Detail - articles
Prodavači času

Prodavači času

22/05/2013 18:17

Na počátku května jsme si zde mohli přečíst inspirativní článek od neznámého autora zaměřující se na absurdní poplatky našich bank. Pro mě byly nejzajímavější úvahy na téma úroku. Ten je jednou ze základních cen v ekonomice a bez přehánění i filozofickým oříškem. Ve zmíněném článku se objevilo mimo jiné následující:

„Až do začátku 16. století bylo půjčování peněz považováno za lichvu, za těžký hřích. Znamenalo totiž prodávat dar od boha – čas. Jednalo se vlastně o zneužívání bližního, který se dostal do nesnází. Půjčení peněz za úrok nebylo nic jiného než zahálčivý způsob vydělávání peněz, protože stačilo pouze čekat. Lichváři na smrtelné posteli se báli, že skončí v pekle a vraceli úroky všem, které za svůj život okradli“. K tomu neznámý autor přidal citát od neznámého františkánského mnicha ze 14. století: „Obchodník není oprávněn v daném typu transakce požadovat vyšší platbu od toho, kdo nemůže účet srovnat hned než od člověka, který může zaplatit ihned. Kdyby to udělal, tak by prodával čas a dopustil by se lichvy tím, že prodává něco, co mu nepatří.“

Církev 16. století byla zřejmě selektivně uvažující institucí. Čas je od boha, či přesněji řečeno z něj. Stejně jako obilí, chleba, voda a všechny další „komodity“, proti jejichž obchodování vykladači písma neprotestovali a neprotestují. Úrok je ale přesto trnem v oku nejednoho školastika a moralistů obecně. Onen mnich měl pravdu v tom, že věřitel vlastně prodává čas. Přesněji řečeno, prodává svou spotřebu v čase. Chci-li spotřebovávat z něčeho, co nemám, musím zaplatit. Umožním-li to někomu, je na místě kompenzace. Podstatu věci zastírá to, pokud vše situujeme do obrázku zazobaného lichváře, ke kterému přichází vyhublý chuďas poprosit o pár grejcarů na skývu chleba. Pokud by ale byl obecně platný princip nulového úročení, nesměl by úrokovou kompenzaci požadovat ani tento chuďas, ke kterému by pro zbytek peněz přišel zazobanec.

Princip je ale ještě jednodušší. Položme si několik otázek: Pokud byste si mohli vybrat, pojedete na dovolenou radši hned, nebo za pět let? Půjdete do kina na zajímavý film hned, nebo radši až za rok? Dáte si dobrou večeři dnes večer, nebo za měsíc? Pokud odpovídáme ze „standardní“ pozice (tedy ne třeba z pozice „dnes mě bolí záda a večeři bych si neužil“), u většiny z nás budou asi patrné jasné preference pro „dnes, hned, nyní...“ Dokonce se můžeme věnovat i tomu, jak silné tyto preference jsou. Například: O co lepší/dražší by musela být večeře za měsíc, abych se kvůli ní vzal dobré večeře dnes? Odpovědi se mohou lišit, dovolím si ale tvrdit, že většina populace by požadovala, aby budoucí večeře byla dražší. Jinak řečeno, požadovala by úrok. Požadovala by, aby za zřeknutí se „nyní“ dostlala více „potom“.

Uvedené ale nemusí být pouze předmětem hrubého konzumerismu (možná, že ten situaci také spíše zastírá). Všichni víme, že „kdo rychle dává, dvakrát dává“. To ale zrcadlově znamená, že kdo rychle bere, dvakrát bere. Jinak řečeno, „nyní“ je více než „potom“*. Očekával bych i to, že pokud se zeptáme zarytého odpůrce úroků, kdy by měly být zrušeny, odpoví, že ihned. Tedy ne za půl roku, pět, či deset let. Ale hned. I zde je tedy jasná preference „hned“ před „pak“. Jinak řečeno, princip úročení platí i při uvažování o jeho eliminaci.

Na obchodu s časem nevidím nic nekalého. Měl by probíhat férově a je na nás, zda se budeme účastnit. Svým způsobem nám vlastně dává možnost se ho neúčastnit. Podle mého je totiž v jádru věci míchání toho, jak fungují základní ekomechanismy a toho, čemu říkám dobročinnost z donucení. Existence odpovídajícího (ne lichvářského) úroku má své ekonomicko-psychologické rácio (a vsadil bych se, že ti, kteří ho popírají, se podle něho sami chovají). To ale neznamená, že úrok musíme vyžadovat. Pokud mám v obchodě zaplatit 595 a nechám tam 600 , je to dar a je důležité, aby si toho byla strana darující i strana obdarovávaná vědoma. Jinak řečeno, není to samozřejmost, není to vynuceno, je to naše pěkné rozhodnutí. Podobné je to s úroky (konec konců, mohu je přijímat z banky a věnovat na dobročinnost). Tato sociální soudržnost dobrovolná je mnohem hodnotnější než ta vynucená zákonem, či manipulací. I u času jsou nejhorší dary z donucení a z povinnosti.


*Uvažování navíc držíme pouze v rovině spotřeby – půjček na něco, co negeneruje příjmy v budoucnu. Pokud se přeneseme do roviny investiční, je situace ještě jasnější. Je něco nekalého na tom, že půjčíme na koupi traktoru, který zvýší zisky farmáře a on se s námi o ně podělí – splatí úrok z půjčky? Jediná „nekalost“ je v tom, že úrok je fixní platbou, zatímco zisky jsou variabilní a nejisté. Namísto úroku by tak byl namístě podíl ze zisků, ale na principu to nic nemění. Mimochodem, z pohledu nesouhlasících s úrokem nyní žijeme v době zaslíbené. Velmi nízké sazby, které někdo dokonce považuje za finanční represi, jsou totiž skoro „cílovým“ modelem. Největším blahodárcem tak jsou centrální banky – ne kvůli jejich boji s recesí, či depresí, ale kvůli výrazné eliminaci efektivního úročení.


Your opinion
You can start the on-line discussion here. So far there has been no opinion added to the discussion. All users must be signed in (Přihlásit). If you do not have an account where you could sign in, please register zde.

CEEATX Austrian Traded Index
08/06/2026Budapest SE Index
08/06/2026Bucharest SE BET Index
08/06/2026CROBEX Index
08/06/2026DAX Index
08/06/2026Ljubljana Stock Exchange SBI TOP Index
08/06/2026NASDAQ OMX Riga
08/06/2026OMX Copenhagen PI
08/06/2026OMX Tallinn GI
08/06/2026OMX Vilnius GI
08/06/2026PX Index
08/06/2026SAX Index
08/06/2026Warsaw SE WIG-20 Single Market Index
08/06/2026
Real-time indicationValueChange (%)
ASX All Ordinaries Index 8,824.80 -0.35sentiment_arrow
ATX Austrian Traded Index 6,005.89 -1.29sentiment_arrow
CAC 40 Index 8,199.29 -0.23sentiment_arrow
FTSE Eurotop 100 Index 4,797.34 -0.01sentiment_arrow
Budapest SE Index 133,710.40 0.03sentiment_arrow
CECE Index 3,917.78 -0.04sentiment_arrow
DAX Index 24,616.22 -0.58sentiment_arrow
S&P 500 indication 3,585.62 -1.51sentiment_arrow
PX Index 2,524.11 0.00sentiment_arrow
NASDAQ 100 Index 29,414.26 1.58sentiment_arrow
NASDAQ Composite Index 25,929.66 0.86sentiment_arrow
RTS Index 1,138.08 0.47sentiment_arrow
Shanghai SE Composite Index 4,007.55 1.22sentiment_arrow
FTSE MIB Index 50,228.85 0.67sentiment_arrow
Warsaw SE WIG-20 Single Market Index 3,628.56 0.58sentiment_arrow
Swiss Market Index 13,320.99 -0.50sentiment_arrow
X-DAX Index PR 24,612.09 0.05sentiment_arrow
Hang Seng Index 24,724.85 0.27sentiment_arrow
Toronto SE 300 Composite Index 34,532.38 0.35sentiment_arrow
XETRA Tecdax Performance index 4,067.45 -0.16sentiment_arrow