Nouriel Roubini: Důvody pro další pokles zlata (až pod 1000 USD…)

Rally na zlatu, která probíhala mezi lety 2009 a 2011 a během níž se cena tohoto kovu vyhoupla na více než dvojnásobek, nesla všechny známky klasické bubliny, které lze na trzích aktiv vidět, uvedl ekonom Nouriel Roubini, který se během pokrizových let vryl do povědomí účastníků finančních trhů jako prognostik-pesimista. V tomto duchu předpovídá zlatu pád pod 1000 dolarů za trojskou unci a pro ústup na úrovně z roku 2009 jmenuje hned několik důvodů.

Za jeden z klíčových faktorů vedoucích k pokračujícímu poklesu tržní hodnoty zlata Roubini považuje „extrémně konzervativní postoj politiků, především ve Spojených státech“. Ti podle něj udělali kovu kontraproduktivní reklamu. „Podle této pravicové frakce je zlato jediným nástrojem jištění proti riziku plynoucímu z vládních kroků proti soukromému vlastnictví. Tito fanatici také věří v nevyhnutelnost návratu ke zlatému standardu, v očekávání hyperinflace v důsledku znehodnocování papírových peněz centrálními bankami.“ Podle Roubiniho jsou ale podobné argumenty, mimo jiné vzhledem ke klesající inflaci a nemožnosti využít zlato jako měnu, neudržitelné.

Současná konstelace podmínek v ekonomice a na finančních trzích zlatu podle ekonoma nepřeje. Roubini poznamenává, že zlato ztrácí hodnotu především nedostatkem inflačních tlaků, kdy globální cenová hladina klesá navzdory kvantitativnímu uvolňování, které vede ke zdvojnásobení nebo až ztrojnásobení peněžní nabídky ve většině vyspělých ekonomik. „Důvod je jednoduchý: zatímco měnová báze prudce roste, rychlost oběhu peněz propadla a banky hromadí likviditu ve formě přebytečných rezerv. Pokračující oddlužování soukromého i veřejného sektoru drží tempo růstu globální poptávky pod tempem růstu nabídky,“ argumentuje.

Zlatu nenahrává ani očekávání pozvolného oživování ekonomiky, které by mělo být provázeno růstem reálných úrokových sazeb a utahováním extrémně uvolněné měnové politiky. V tomto kontextu se nejeví výhodně ani v relativním srovnání v rámci tříd aktiv: zatímco ekonomický růst zpravidla žene výše ceny akcií a nemovitostí, které tak nabízejí vyšší investiční výnos vyhladovělým investorům, zlato, které je chápáno především jako uchovatel hodnoty, žádný příjem nenabízí. Lidé nakupovali zlato v době, kdy úrokové sazby očištěné o reálnou inflaci mířily do záporných hodnot v důsledku série kol tzv. QE, v době nízkých výnosů vládních dluhopisů, podotýká Roubini. 

Vývoj ceny zlata za poslední rok


 
Býci na trhu zlata navíc stojí ještě před dalším problémem a tím jsou vládní zlaté rezervy, respektive manipulace s nimi. Roubini připomíná případ, kdy v jediném dubnovém dni cena zlata zaznamenala propad o 13 procent po zprávě, že Kypr prodá na trhu malou část svých zlatých rezerv v objemu 400 milionů dolarů. Země jako Itálie, které mají masivní rezervy zlata, by mohl zlákat podobný rok, a to by bylo dalším impulsem k poklesu (ceny zlata).“

Zlato dosáhlo v polovině dubna svého více než dvouletého minima u 1321 USD/tr. unce. Důvěru v otočení vzhůru z medvědího trhu rozdmýchával na konci května šéf Světové rady pro zlato (WGC) Marcus Grubb. Ten čeká, že poptávka po zlatě z Asie dosáhne za druhé čtvrtletí rekordní úrovně a předčí tak odliv investic ze zlatých fondů (ETF). Právě toto přenesení vah je považováno za podmínku pro obrat tržního vývoje na komoditě. Podle květnových zpráv právě z fondů navázaných na vývoj vzácného kovu od začátku roku odteklo rekordních téměř 21 miliard dolarů. 

 
(Zdroj: CNBC, Bloomberg)