Stocks online

NameClose at
09/06/2026
Change
(%)
ČEZ1,272.000.24sentiment_arrow
COLTCZ1,030.00-0.19sentiment_arrow
CSG358.00-2.08sentiment_arrow
Doosan499.505.83sentiment_arrow
E4U334.002.45sentiment_arrow
ERSTE2,486.000.93sentiment_arrow
Gevorkyan199.000.00sentiment_arrow
KARO149.000.00sentiment_arrow
KB993.500.15sentiment_arrow
Kofola522.00-0.19sentiment_arrow
MONETA196.001.87sentiment_arrow
Photon7.280.00sentiment_arrow
Pilulka123.50-0.40sentiment_arrow
PM18,840.000.86sentiment_arrow
Primoco800.000.00sentiment_arrow
TMR372.000.00sentiment_arrow
VIG1,483.003.34sentiment_arrow
09/06/2026 16:25:01

Indices online

FOREX ONLINE

Currency
pair
 Best
buy
Best
sell
Change
(%)
EUR/CZK24.132024.1865-0.18sentiment_arrow
EUR/HUF355.7222356.26590.01sentiment_arrow
EUR/PLN4.23744.2475-0.01sentiment_arrow
EUR/RON5.23065.2434-0.11sentiment_arrow
USD/CZK20.920020.9600-0.19sentiment_arrow
USD/HUF308.3400308.74000.00sentiment_arrow
USD/PLN3.67343.6809-0.01sentiment_arrow
USD/RON4.53394.5439-0.12sentiment_arrow
09/06/2026 23:47:48
Delayed data, Real-time data info

Detail - articles
Krugman: Vzdělání už nepomáhá, je třeba zdanit zisky a investice

Krugman: Vzdělání už nepomáhá, je třeba zdanit zisky a investice

17/06/2013 18:23
Author: Redakce, Patria.cz

V roce 1786 protestovali zaměstnanci textilní výroby v Leedsu proti strojům, které jim braly práci. V protestní petici se ptali, jak se mají poté, co ztratili práci, starat o své rodiny. Nešlo o bláznivé otázky. Mechanizace nakonec zvedla životní standard v celé Británii, není ale ani zdaleka jasné, zda na počátku průmyslové revoluce z pokroku těžili i běžní zaměstnanci továren. Žijeme dnes v podobné době? A pokud ano, co s tím uděláme?

Až donedávna převládal názor, že vliv technologií na pracující je pozitivní. Ne všichni těžili z jejich přínosů. Předpokládalo se však, že s klesající poptávkou po méně kvalifikovaných zaměstnancích roste poptávka po lidech s vyšší kvalifikací. Řešením tak bylo více vzdělání. Nyní se ale ukazuje, že tento pohled má vady na kráse. Nevysvětluje například to, proč se tak liší příjmy nejbohatšího 1 % populace od lidí s vyšším vzděláním. Dnes se navíc ukazuje, že i vzdělaní lidé čelí s vysokou pravděpodobností ztrátě pracovního místa, či snížení platu. Jsou na tom tedy podobně jako ti méně kvalifikovaní a snaha o dosažení vyššího vzdělání tak může problémy jak eliminovat, tak tvořit.

Podle mého názoru nastala změna kolem roku 2000. Po desetiletí bylo rozložení příjmů mezi práci a kapitál stabilní, pak ale začal podíl mezd klesat. Nejde přitom o vývoj, který by byl specifický pro USA. Je patrný po celém světě, může být tudíž vyvolán globálním technologickým pokrokem. McKinsey Global Institute jmenuje dvanáct technologií, které mohou mít v budoucnu obrovský dopad na ekonomiku. Stačí rychlý pohled na to, abychom viděli, že obětí těchto změn budou většinou zaměstnanci. A to ti, kteří hodně investovali do svého vzdělání. Příkladem je zlepšování softwaru, který by měl provádět činnosti, které byly dříve prací univerzitně vzdělaných lidí.

Měli by se lidé tedy prostě začít učit něco jiného? Vzdělání dnes již řešením rostoucí příjmové nerovnosti není (pochybuji, že kdy bylo). Pokud chceme vytvořit něco, co se alespoň podobá společnosti střední třídy, musíme vytvořit silnou sociální záchrannou síť. Ta by negarantovala pouze zdravotní péči, ale také minimální příjem. S tím, jak rostou příjmy spojené s kapitálem, by taková síť musela být financována zdaněním zisků či investičních příjmů. Už nyní slyším protesty v duchu „zla redistribuce“. Co bychom ale měli konkrétně dělat jiného, ptá se na stránkách NYTimes Paul Krugman. Na svém blogu se pak mimo jiné věnuje eurozóně a ECB:

Zoufalství ve mě vyvolává Mario Draghi. Je chytrý a flexibilní a je tak pravděpodobné, že bude v čele ECB dlouho. Možná až do konce, protože euro nemusí vydržet. To, co Draghi říká o inflaci, je omyl na několika úrovních, a to se projevuje i na politice ECB. Na poslední tiskové konferenci dostal Draghi následující otázku: „Jsem ze země s 27% nezaměstnaností, která vyvolává depresi. Fiskální politika je utažená, to samé platí o monetární politice, protože úvěry jsou pro menší firmy nedostupné. A vy tvrdíte Španělům, Portugalcům, Irům a dokonce i Italům, že ECB nemůže dělat nic s tím, že inflace leží pod 2 %?“

Draghi odpověděl, že nízká inflace není sama o sobě špatná, protože si díky ní lze koupit více věcí. ECB navíc zatím neočekává deflaci. Té by se obávala. Pak Draghi opět bránil politiku utahování, znovu s několika mizernými argumenty. Ale zůstaňme u inflace. Představa, že s nízkou inflací si lze koupit více věcí, je i pro studenta ekonomie známým klamem. Nízká inflace totiž znamená i nižší růst a tudíž i nižší příjmy. Ještě horší je to s deflací. Každý profesionální ekonom snad chápe, že nulová inflace není žádnou pevně danou hranicí. Nízká inflace může sama o sobě znamenat problém. Pokud ekonomika trpí nedostatkem poptávky, jako tomu je v Evropě, hraje významnou roli nulová hranice sazeb. Larry Ball odhaduje, že kdyby Spojené státy vstupovaly do krize s 4% inflací namísto 2 %, nezaměstnanost by v posledních letech byla o 2 procentní body níže. Evropa má stejný problém, který je ještě horší kvůli nedostatku fiskální integrace.

Další problém spojený s nízkou inflací představuje rigidita mezd směrem dolů a do určité míry i rigidita cenová. Relativní ceny a mzdy se neustále mění a v utlumené ekonomice se negativní efekt málo flexibilních mezd projevuje i při nízké inflaci. Je to jasně patrné ve Spojených státech i v eurozóně. Tam se navíc předpokládá, že zadlužené země obnoví svou konkurenceschopnost vnitřní devalvací. Nechce se mi věřit, že si Draghi těchto problémů není vědom, možná se uvedeným způsobem vyjadřuje jen kvůli jestřábům v ECB. I tak je ale velmi znepokojivé, že staré mýty se omílají stále dokola.

(Zdroj: NYTimes, blog Paula Krugmana)


Your opinion
You can start the on-line discussion here. So far there has been no opinion added to the discussion. All users must be signed in (Přihlásit). If you do not have an account where you could sign in, please register zde.

CEEATX Austrian Traded Index
09/06/2026 17:50Budapest SE Index
09/06/2026 17:20CROBEX Index
09/06/2026 16:25DAX Index
09/06/2026 17:50Ljubljana Stock Exchange SBI TOP Index
09/06/2026 16:00OMX Copenhagen PI
09/06/2026 17:00OMX Tallinn GI
09/06/2026 15:05OMX Vilnius GI
09/06/2026 15:05PX Index
09/06/2026SAX Index
09/06/2026 17:00Warsaw SE WIG-20 Single Market Index
09/06/2026 17:15
Real-time indicationValueChange (%)
ASX All Ordinaries Index 8,824.80 -0.35sentiment_arrow
ATX Austrian Traded Index 6,008.65 0.05sentiment_arrow
CAC 40 Index 8,203.43 0.05sentiment_arrow
FTSE Eurotop 100 Index 4,768.53 -0.44sentiment_arrow
Budapest SE Index 133,372.63 -0.25sentiment_arrow
CECE Index 3,940.60 0.58sentiment_arrow
DAX Index 24,433.06 -0.74sentiment_arrow
S&P 500 indication 3,585.62 -1.51sentiment_arrow
PX Index 2,548.87 0.98sentiment_arrow
NASDAQ 100 Index 29,084.50 -1.12sentiment_arrow
NASDAQ Composite Index 25,678.82 -0.97sentiment_arrow
RTS Index 1,138.08 0.47sentiment_arrow
Shanghai SE Composite Index 4,010.03 1.28sentiment_arrow
FTSE MIB Index 50,275.09 0.13sentiment_arrow
Warsaw SE WIG-20 Single Market Index 3,640.31 0.32sentiment_arrow
Swiss Market Index 13,356.31 0.27sentiment_arrow
X-DAX Index PR 24,512.54 -0.35sentiment_arrow
Hang Seng Index 24,565.90 -0.37sentiment_arrow
Toronto SE 300 Composite Index 34,410.59 -0.20sentiment_arrow
XETRA Tecdax Performance index 4,005.67 -1.52sentiment_arrow