Pohled na prosincovou inflaci může být ve světle diskuze o deflačních obavách poněkud matoucí. Index spotřebitelských cen se minulý měsíc meziměsíčně zvýšil o 0,4 procenta, meziroční inflace stoupla z listopadových 1,1 procenta na 1,4 procenta. Nicméně již v lednu inflace výrazně klesne, bez vlivu oslabení kurzu koruny skutečně hrozilo riziko poklesu inflace v dalších měsících k nule, či dokonce pod nulu.
Nejvýznamněji k růstu celkové cenové hladiny v prosinci přispěly potraviny, které zdražily o 2,2 procenta. Nicméně růst cen potravin prozatím není potřeba připisovat slabší koruně, zhruba dvouprocentní růst cen potravin v prosinci je obvyklým sezónním jevem. Ten se projevuje zejména v růstu cen zeleniny a ovoce. První minulý měsíc zdražilo o 13,7 procenta, druhé o 10,6 procenta.
Devizové intervence, které oslabily kurz koruny, se ale stačily promítnout do vyšších cen pohonných hmot. Zároveň ke konci roku mírně rostly ceny ropy na komoditních trzích. Nafta i benzín v prosinci zdražily zhruba o 60 haléřů na litr.
Opačně na inflaci působil sezónní výprodej oblečení a obuvi, který snížil jejich ceny o 0,5 procenta. V ostatních částech spotřebního koše k výraznějším změnám cen nedošlo.
Po prosincovém mírném zvýšení přijde v lednu pokles inflace opět pod jedno procento. Důvodem je výrazné snížení cen elektřiny pro domácnosti a neopakování vlivu vyšších sazeb DPH. V dalších měsících bude postupně do inflace čím dál viditelněji prosakovat vliv oslabení kurzu koruny po intervenci centrální banky. Přesto by měla průměrná míra inflace v letošním roce dosáhnout pouze 1,0 procenta a měly by být nejnižší za posledních 11 let.