Jacques de Larosiere odstoupil z čela francouzské centrální banky před více než dvaceti lety. Když ale v roce 2008 vrcholila globální finanční krize, byl jedním z lidí, které Evropská komise žádala o radu, jak dát do pořádku evropské banky. Podle tohoto ekonoma se doposud asi 90% jeho doporučení dostalo do příslušných zákonů. To však neznamená, že by nyní byl spokojen. Podle něho je v jádru současných ekonomických problémů Evropy finanční regulace. ECB sice drží sazby nízko, z čehož ale nevyplývá, že by monetární politika v širším slova smyslu byla uvolněná. Naopak. Evropu tíží proces oddlužení, který byl vyvolán silným utažením regulace. K němu došlo po roce 2008.
„Všichni se domníváme, že centrální banky velmi ulehčily přístup k penězům. Pokud se ale podíváme na vývoj širších peněz, žádný velký růst nevidíme. Na jedné straně sice centrální banky tlačí do systému peníze, proti tomu ale působí požadavky na velké navýšení kapitálu bank,“ uvádí de Larosiere. Asi 80% peněz přitom netvoří centrální banky, nýbrž banky komerční – skrz poskytování úvěrů. Od roku 2012 se ovšem půjčky nefinančnímu soukromému sektoru propadly. Není to přitom důsledek malé poptávky po úvěrech. V zemích jako je Itálie, či Španělsko se odmítá asi 48 % žádostí o úvěr. Zatímco běžně tento poměr dosahuje asi 10 – 20 %. Poptávka po úvěrech tedy je, problém se nachází na straně nabídky.
V Evropě je popsaný problém ještě významnější než v USA – tam jsou totiž více rozšířeny dluhopisové a akciové trhy. Banky přitom podle de Larosiereho navýšení kapitálu potřebují. Trhy ale nechtějí čekat několik let, až tak učiní. Zvýšení bezpečnosti bank požadují ihned. Banky poté nejsou schopny navyšovat kapitál vydáváním nových akcií a musí tak omezovat úvěrovou nabídku. Od krize tak už se rozvahy bank zmenšily o 10%.
Tento vývoj vede i k tomu, že v eurozóně nefunguje monetární přenosový mechanismus. „Řešením je obnova fungování sekuritizace,“ říká de Larosiere. Evropa se na vydávání nových akcií a dluhopisů nikdy nespoléhala tolik jako Spojené státy, po krizi na ně zanevřela až příliš. Pokud se má Evropa vrátit k růstu, musí proběhnout přechod na ekonomiku, která více využívá financování přes trhy. Avšak důležité je správné využití nových zdrojů bank po navýšení kapitálu. Měly by je použít pro poskytování úvěrů a ne pro obchody na vlastní účet. „Pokud se podíváme do minulosti, je patrné, že po krizích se objeví tendence k přílišné regulaci. Musíme ale dosáhnout rovnováhy mezi potřebou přísnějších pravidel a efektivně fungujícím finančním systémem“, tvrdí de Larosiere.
(Zdroj: WSJ)