Česká republika by v souladu s požadavkem NATO měla být schopna do konce roku 2030 navýšit objem svých vojenských výdajů na 2 % HDP. Alespoň to v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl ministr obrany Martin Stropnický.
“Můj odhad je, že se budeme schopni k požadavku NATO propracovat do roku 2030. Může se zdát, že nejde o ambiciózní cíl, nicméně jej považuju za realistický,” uvedl ministr obrany pro Bloomberg. V rámci vytyčeného cíle je připravován nový koncept pro armádní složky, který bude lépe odrážet současnou geopolitickou situaci. Jedním z cílů má být například navýšení jednotek na 27 tisíc ze současných 22 tisíc a dosažení úrovně zhruba 5 tisíc záložních sil. Konkrétní podoba strategie by měla být podle Stropnického připravena do konce letošního roku.
Česká republika se v právě probíhajícím měsíci zavázala navýšit roční objem vojenských výdajů na 1,4 % HDP do konce roku 2020 ze současného 1 %. Podle Stropnického tento krok odráží měnící se bezpečnostní situaci ve světě, kde počítá, že nedojde k rychlému řešení konfliktů na Ukrajině a Středním východě. Odbodný postoj k situaci zaujímají i další menší státy NATO. Ty si dle něj dělají obavy především o ruskou hrozbu.
Najdou se však i tací, kdo v požadavku na navýšení vojenských výdajů smysl nevidí. Stropnický dokonce v rozhovoru uvedl, že někteří evropští politici nemusí sdílet názor na nezbytnost zvyšování výdajů na obranu, především pak po dekádách
odzbrojování spojených s koncem studené války a finanční krizí
zatěžující jejich ekonomiky.
V současné chvíli nezávazný požadavek z dílny NATO splňují z 28 členských zemí pouze Spojené státy, Velká Británie, Estonsko a Řecko. Státy, které jeho znění nevyhoví, pak podle dohody zástupců NATO ze začátku září mají na jeho dosažení následující dekádu. Zároveň pak zastaví jakýkoliv pokles ve výdajích na obranu.
Zdroj: Bloomberg