Několik málo minut před tím, než Mario Draghi přišel z porouchaného výtahu ve Frankfurtu na tiskovou konferenci, předstoupila ve švýcarském Davosu před nažhavené publikum německá kancléřka Angela Merkelová. A na Světovém ekonomickém fóru sdělila v podstatě banalitu: že Německo uznává nezávislost Evropské centrální banky, ale že její masivní a historicky ojedinělá akce by neměla oslabit tlak na reformy v periferních státech eurozóny.
Německo bylo a dále zůstává odpůrcem kroku, který udělala ECB. Jen se to včera různí němečtí politici snažili dávat najevo co nejdiplomatičtěji. A dva němečtí členové vedení ECB, prezident Bundesbanky Jens Widmann a členka výkonného výboru ECB Sabine Lautenschlaegerová byli nejhlasitějšími kritiky.
Rozhodování ECB jsme sledovali on-line. Podívejte se
Německá média předtím varovala, že Němci budou hlavními poškozenými a že budou doplácet na Řeky, Portugalce, Španěly a další národy, které prosazují reformy jen pod velkým tlakem. A že celá operace vůbec nepomůže.
Vlivný bulvární deník Bild, který na Draghim v uplynulých dnech nenechal nitku suchou, včera okamžitě po zveřejnění plánu napsal článek s dvojznačným titulkem "Co se teď stane s mými penězi". S pomocí argumentů jednoho z předních německých expertů se snaží racionálně argumentovat. Ale poslední věta je, že celá operace není pro země eurozóny bez rizika a "mohla by být strašně drahá".
Zazněly i racionálnější argumenty. "To je špatně, nepomůže to, není to správný nástroj pro ekonomické oživení. ECB dosáhla konce své monetární politiky," řekl například ještě včera ráno v televizním pořadu Werner Langen, vůdčí postava německých europoslanců z řad konzervativců, které vede kancléřka Merkelová.
Ani sociální demokraté nejevili známky velkého nadšení. Spíš povinného souhlasu. "Rozhodnutí ECB dává naději na zlepšení ekonomické situace Evropy a posiluje stabilitu eurozóny. Ale nákup vládních dluhopisů nesmí být považován za brzdu potřebných strukturálních reforem," citoval list Financial Times Joachima Posse, poslance sociálních demokratů.
Politici hlavního proudu se tedy alespoň navenek drželi na uzdě. To jeden z vůdčích německých euroskeptiků, bavorský konzervativní poslanec Peter Gauweiler, rovnou řekl, že požádal právní kapacity, aby rozhodnutí Evropské centrální banky napadly u soudu. Má v tom poměrně širokou praxi, společnou měnu a Evropský stabilizační mechanismus, který vznikl po krizi v roce 2008, několikrát napadl u soudu. Neúspěšně.
Německá debata a nedůvěra, která pramení z historického strašáka hyperinflace z 20. let minulého století, tak bude Evropu provázet i nadále.
A kancléřka Merkelová se v Davosu snažila naznačit, že kvantitativní uvolňování není poslední krok k záchraně eurozóny. "Evropa bude i nadále čelit velkým výzvám. Často jsme hovořili o krizi, teď to tak nějak máme pod kontrolou, ale rozhodně ještě nejsme z nejhoršího venku," prohlásila.