Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Víkendář: Mnichovská dohoda a dnešní geopolitická realita

Víkendář: Mnichovská dohoda a dnešní geopolitická realita

17.05.2015 8:00
Autor: Redakce, Patria.cz

Slavíme 70. výročí konce druhé světové války. Ten nepřinesl globální mír, ale spíše novou konstelaci světových velmocí a novou rovnováhu mezi nimi. Velké evropské říše padly, byly nahrazeny Spojenými státy a Sovětským svazem. Geopolitika, technologie a válka zůstaly dál úzce propojeny. Pro Spojené státy začala druhá světová válka šokem jménem Pearl Harbor. Pro Sovětský svaz to byl šok ve formě invaze z června 1941. A pro třetí tehdejší mocnost, Velkou Británii, bylo šokem zejména to, jak rychle padla Francie.

Pearl Harbor

Mezi americkými politiky panovala široká shoda na tom, že dojde k válce s Japonskem. Něco tušila i veřejnost. Nikdo ale nečekal útok na Pearl Harbor. Ani veřejnost, ani politici nemohli uvěřit tomu, jakou silou Japonsko disponuje. K tomu se přidal šok z Velké deprese. Obojí vyústilo v posun v celkovém smýšlení Američanů. Ti byli do té doby hlubokými optimisty, po těchto událostech ale vznikl dojem, že bezpečí a prosperita byly jen iluzí, za kterou číhá hrozba. Začaly panovat obavy, že se vše může rychle změnit k horšímu.

Pearl Harbor ovlivnil i americkou obrannou politiku. Ta začala být budována na principu: „Nepřítele lze identifikovat, místo a čas jeho útoku ale ne.“ Začalo se předpokládat, že válka může přijít v každém okamžiku a pokud se poleví v bdělosti, nastane druhý Pearl Harbor. Tento přístup spolu s nedůvěrou v Sovětský svaz definoval pro Američany celou studenou válku.

Američané zkoumali vývoj, který je nakonec zatáhl do druhé světové války. Dospěli k názoru, že na počátku všeho stála Mnichovská dohoda, která umožnila nacistům zabrat část Československa. Z toho pro Američany plynulo, že je třeba jednat preventivně a včas. Následně se to projevilo jak na jejich postupu v Iráku, tak na postoji vůči Rusku. USA také došly k názoru, že pokud má být eliminováno riziko dalšího Mnichova, je nutné mít k okamžité dispozici obrovskou vojenskou sílu.

Sovětské strategické chyby

Sovětský svaz si prošel vlastním Pearl Harborem v červnu 1941, kdy Německo přes mírové dohody provedlo invazi. Sověti dohodu uzavřeli ze dvou důvodů. Za prvé nebyli schopni přesvědčit Francii a Británii, aby s nimi uzavřely spojenectví proti Hitlerovi. A za druhé jim dohoda umožnila rozšířit jejich území na Západ bez toho, aby padl jediný výstřel. Bylo to chytré, ale ne inteligentní.

Sověti počítali s tím, že německá invaze do Francie bude vypadat jako při předchozí válce a Německo z ní bude značně vyčerpáno. Sovětský svaz by pak mohl na Německo zaútočit ve chvíli, kdy to pro něj bude nejvýhodnější. Nakonec to ale byli Němci, kdo si vybíral místo a čas. Poučení pro ně bylo jasné: Politické hry a jednání nemohou nahradit vojenskou sílu.

Během studené války se pak spoléhali zejména na budování satelitních států a přátelských vazeb. Varšavská smlouva nebyla spolkem spřízněných zemí, ale geopolitickou realitou. Členské země byly pod přímou vojenskou i politickou kontrolou Sovětského svazu. Sověti se podobně jako USA obávali jaderného útoku. Jejich zbraně byly technologicky zaostalé, ale strach z jaderných zbraní nebyl v Rusku tak hluboce zakořeněn jako ve Spojených státech. Rusové se spíše obávali nějakého jiného útoku ze Západu a snažili se tak o to, aby jejich vojska byla vysunuta co nejvíce tímto směrem. Na rozdíl od Američanů pak nepřemýšleli o tom, jak je jejich vláda schopna odvrátit pohromy. Pro ně vláda pohromy vytvářela.

Pád Francie a překvapení Britů

Velká Británie byla v šoku z toho, jak rychle Francie padla. Stejně tak ale tento vývoj přinesl úlevu od strachu, že Britové budou muset bojovat na francouzské půdě. Britové pak začali sázet na dvě věci. Za prvé se spoléhali na to, že je od Němců ochrání moře a vzdušné síly. Za druhé věřili, že Spojené státy se dříve či později dostanou do válečného stavu. Obojí se ukázalo jako správný předpoklad.

Britové ale nakonec z války jako vítězná mocnost nevyšli. Němci je sice neokupovali, ale svým způsobem tak činili Američané. Byla to okupace, kterou Británie potřebovala, ale zároveň ukončila její existenci jako jedné ze světových velmocí. Na počátku ale stála prohra Francie. Její armáda byla na papíře výborná a mnohem silnější než armáda německá. I přesto však rychle prohrála.

Ačkoliv jsou dnes Američané zase optimisty, pod povrchem je stále cítit přesvědčení, že vše nakonec skončí špatně. Je to pozůstatek Velké deprese a útoku na Pearl Harbor. U Rusů je patrný cynismus, pod ním je ale cítit patriotismus. Putin jedná podobně jako Stalin a Brežněv, snaží se o strategické tahy podporované silou armády a veřejnosti se to líbí. Británie bývala říší, nyní je ostrovním státem. A skotští nacionalisté mohou změnit i to, jak vypadá dnes.

Zdroj: Stratfor


Čtěte více:

Ředění – cesta k záchraně pozice, nebo přímo do pekel? 2. Díl
16.05.2015 8:00
V minulém článku, který se věnoval problematice průměrování nákupní ce...
Víkendář: Lépe už bylo?
16.05.2015 7:30
Veřejnost ve vyspělých ekonomikách stále cítí důsledky Velké recese a ...

Váš názor
  • Navrhuju volit priste Karla
    17.05.2015 19:10

    nebo Babise. Take se mi zije o neco klidneji, kdyz vim, ze Ukrajina buduje svobodne demokratickou zed, prikop, plot a strazni veze na hranici s Ruskem, aby ochranila i zbytek evropy od ruske vychodni agrese. Ti rusti zloradi a rozvraceci svobody a demokracie nam chteji v noci podrezat krky, velka zed nas ale ochrani.. Podobnou stavi napriklad v Polsku nebo Litve. Kdyz uz jsme ochranili evropske investory pred chybnym investovanim na Krymu, ja bych k tomu pridal jeste zavazne doporuceni nevycestovavat na vychod, jeden nikdy nevi, co mu tam udelaji. Penize jako hotovost bych zakazal taky, kdo nema ucet v soukrome bance, nemel by mit volebni pravo, beztak je to nejaky pomatenec. *** Trikrat slava flexibilnimu vyvoji a svetlym zitrkum, ktere takoveto strategie prinaseji.
    Mezernik
Aktuální komentáře
29.03.2024
11:43Perly týdne: Snižovat váhu technologií? Síla americké ekonomiky a sazby. Japonský trh mimořádný?
8:40Čínská realitní krize se šíří do největších bank. Zatím je 'ještě zvládnutelná'
28.03.2024
17:21Růstové a hodnotové akcie a jeden padesátiletý cyklus
16:53Jaký závěr nás čeká tentokrát? Wall Street v úvodu pouze přešlapuje  
16:06Přehled (ne)obchodování na trzích přes Velikonoce 2024
16:06Čínský výrobce chytrých telefonů Xiaomi vstupuje na trh s elektromobily
15:48Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil pouze na 3,4 procenta
15:44Tesla už odepsala na akciích 350 miliard dolarů. Očekávání investorů ohledně dalšího vývoje jsou nevalná
13:29Invesco: Významný týden pro měnovou politiku je pro trhy dobrým znamením
12:22Než otevře Wall Street: Snowflake, MillerKnoll, Sprinklr  
11:20Podle guvernéra Fedu by se po posledních datech o ekonomice měla snížení sazeb odložit nebo zredukovat
11:02Investoři se připravují na konec kvartálu, Fed nechce spěchat se snižováním  
9:42Jan Bureš: HDP revidován vzhůru, reálné příjmy domácností rostou a s nimi i útraty
8:55Se snižováním sazeb v USA není kam spěchat, opakuje guvernér Fedu Waller. Futures jsou zelené  
8:52Putin: Rusko nezaútočí na Pobaltí, Polsko či Česko. Jde jen o strašení lidí
8:45Rozbřesk: HDP potvrdí pozitivní obrat v útratách domácností
6:03Britské akcie jsou nyní (historicky) mimořádně levné a Evropa už obchoduje s výrazným diskontem i vůči Japonsku
27.03.2024
21:19Americké indexy posilovaly díky silnému závěru  
18:26Jen kousek od intervence? Akcie a dluhopisy dnes lehce v zeleném  
17:50Pavol Mokoš: Je čas svézt se na vlně růstu, ne chytat dno. A technické cíle pro pražské banky

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
13:30USA - Jádrový deflátor PCE, y/y
13:30USA - Výdaje na osobní spotřebu, m/m