Jeff Hochman, ředitel technické analýzy, Fidelity Worldwide Investment nejraději kupuje akcie a nepoužívá ve svých analýzách jen jeden technický indikátor. Investorům doporučuje, aby svá investiční rozhodnutí nedělali kvůli krátkoodobým výsledkům, ale mysleli spíše v delším časovém horizontu.
Patria Online: Jaké typy fondů byste dnes doporučoval, zohledníme-li všechny překážky, všechna rizika, globální situaci, plusy a mínusy a také výhody...?
Nejlepší bude začít určitými strategiemi. Nechci vám radit něco ve smyslu: Vložte své peníze do fondů Fidelity. Klíčové je, že doba je a bude velice nejistá. Věřím ale, že akciové trhy obecně mírně porostou. Nebude to žádná přímka, ale porostou. A věřím také v mírný růst v celosvětovém měřítku. To znamená, že musíme hledat tam, kde hodnota roste, ale roste pomalu. Jedno z klíčových pravidel investování je umožnit, aby se zisky mohly takříkajíc nabalovat – zkrátka je nechat, aby investice pracovaly za nás. Je třeba hledat společnosti, kterým rostou dividendy. Jde nám tedy nejen o dividendový výnos, ale i o růst samotných dividend v meziročním srovnání. Dobrým příkladem je globální růst dividend. Když se podíváte kamkoliv od Brazílie přes Austrálii až po Řím nebo kamkoliv jinam, tak všude se dají najít dobré příklady růstu dividend, což je velmi důležité. A to v případě, že jdou trhy nahoru i dolů (býčí nebo medvědí trhy, to je jedno).
Patria Online: Jak do toho zapadají rozvíjející se trhy?
Rozvíjející se trhy jsou velice zajímavé, protože o nich všichni tvrdí, že se na nich dá značně vydělat. Prožili jsme si určitý boom, teď zase zažíváme jakési hluché období. Ale co se týká schopnosti najít zajímavé firmy, tak moje společnost má vynikající tým manažerů a analytiků nových trhů, kteří jsou i na klesajících trzích schopni najít dobré společnosti, o kterých vy ani já nevíme. Jsou to většinou lokální firmy, které mají velice unikátní postavení v rámci svého byznys modelu. A to je mnohem důležitější než něco prodávat čistě v rámci nových trhů. Je třeba si vybírat konkrétní tituly a ty si hlídat. Zajímavou oblast z hlediska investic představují dluhopisy s vysokým výnosem. Lidé se jich obecně spíše bojí, třeba posledních pár měsíců si dluhopisy s vysokým výnosem moc dobře nevedou. Pokud se ale trh zase trošku „sebere“, tak dluhopisy s vysokým výnosem půjdou zase mírně dolů. Obecně ale platí, že dluhopisy s vysokým výnosem jsou velice výhodné, což u nich souvisí také se složeným úrokem.
Patria Online: Jaké jsou vaše oblíbené technické indikátory, které nejčastěji používáte?
Nikdy to není jeden jediný indikátor. Vždycky jich musíte sledovat víc. Lidé se často domnívají, že technické indikátory lze využívat jenom z krátkodobého hlediska. To ale není pravda. Zpravidla používám několik základních a jednoduchých technických indikátorů: Například stochastický indikátor nebo indikátor MACD, ale dívám se na ně v dlouhodobém časovém horizontu. Můžu uvést příklad, vlastně celou řadu příkladů: Komodity, měď, zlato. Jejich cena stoupá a klesá. Když je indikátor nahoře, znamená to, že bychom měli být opatrní. Když je dole, jedná se o signál, abychom hlídali, kdy dosáhne svého dna. Pak jsou dané položky nadhodnocené. Momentálně se začínají posouvat opačným směrem. A rozvíjející se trhy se chovají úplně stejně. A když se vám něco pohybuje nahoru a dolů během mnoha let, tak jde o dlouhodobý, nikoliv o krátkodobý horizont.
Patria Online: Řada investorů nebo i čtenářů se nás ptá, jak nejlépe nakoupit nějaký fond, nějaké akcie. Myslíte si, že drobní investoři mohou efektivně investovat na základě technické analýzy?
Mohou. Potíž je ale v tom, že řada lidí nevystihne správný čas pro nákup a správný čas pro prodej. Proto se někdy můžete rozhodnout špatně. A to je problém. Když tito investoři prodají, tak pak nikdy neví, kdy zase nakoupit. Ale z dlouhodobého hlediska investice spíše rostou. Takže abych vám odpověděl: Pokud chcete tyto indikátory používat, tak je musíte buď studovat, nebo je prostě používat. Nic není zadarmo.
Patria Online: Jakou dobu považujete za vhodnou pro osvojení si technické analýzy?
Většina lidí se snaží dělat příliš mnoho rozhodnutí. Nejprve si musíte ujasnit, co je vaším cílem. Pokud se snažíte cíleně a konzistentně tvořit zisk, krátkodobým obchodováním se vám to dařit nebude, pakliže nemáte opravdu hodně zkušeností. Hodně lidí ale nad tím bude sedět a bude se snažit do krátkodobého obchodování proniknout. Ale tam to chce opravdu dobré načasování. Daleko lepším řešením pro většinu lidí bude, když budou dělat méně rozhodnutí a budou se soustředit na dlouhodobější cykly a jejich body zvratu. Krátkodobé obchodování je velice složitá věc. Většina lidí na něm prodělá. A v tom vám nepomůže ani technická, ani fundamentální analýza, pokud pro to nemáte velmi dobrý cit. Z hlediska časového rámce bych tedy řekl, že nejlepší období je tak na dva až tři roky – tedy pro dlouhodobější investice. Pokud chcete dělat spíše krátkodobé investice, pak je třeba mít opravdu velkou míru sebejistoty a umět trefit body, ve kterých se cykly lámou. Můžete třeba najít bod, ve kterém je třeba prodat, ale pak zase nebudete vědět, kdy zase znovu nakoupit. To není lehké.
Patria Online: Myslíte si, že existuje prostor pro zavedení nějakých nových technických indikátorů?
Ano. Prostor je tu vždycky. Zrovna jsem byl na jedné světové konferenci na téma „technická analýza“, kde byli investoři z celého světa. A ti se pořád snaží brát nějaké dobře známé indikátory a trošku je pozměnit. A v téhle oblasti se neustále dějí docela zajímavé věci. Ať už jde třeba o Bollingerovy křivky – mimochodem vynálezce Bollingerových křivek na téhle konferenci osobně byl. A někdo tam měl přednášku na téma jeho vlastního indikátoru, ve které představil jiný způsob jeho využití. To bylo docela zajímavé. Takže to důležité na technické analýze je, že jde v podstatě o aplikovanou statistiku. Pokud tedy chápete principy statistiky, chápete i to, jak tyto indikátory fungují.
Patria Online: Na jakém time-frame (časovém rámci) zákládáte svou analýzu a svá doporučení?
Dnes jsem svým klientům ukazoval, že vždy začínám u dlouhodobého hlediska a postupně se propracovávám k tomu krátkodobějšímu. Řeknu vám to na příkladu. Graf ukazuje, jak vypadá americký akciový trh za posledních asi 80 až 90 let. Vidíme z něj růst. Každý segment na grafu představuje jeden rok. Modré linka znamená plusový rok, červená mínusový rok. Modrá čára ale neustále stoupá. Trhy mezitím padají nebo rostou, pointa toho je, že graf ukazuje velice dlouhodobé hledisko. A pak se můžeme podívat na drobnější a časově omezenější úseky. Když se podíváme třeba na měny z dlouhodobého hlediska, tak euro k dolaru je dneska za nějakých 1,14, téměř za 1,15. Trh uvěřil, že nastane stabilní pokles, ale podívejte se, co se stalo. Na počátku roku bylo na 1,05. A 1,05 není žádné kouzelné číslo. Prostě jenom poukazovalo na daný trend. A když se dostalo na 1,05, tak klesat přestalo. Technický indikátor nám dával reversní signál ke koupi. Teď euro pomalu stoupá, dolar klesá. A tak jsme nahoře.
Patria Online: Pokud tomu tedy dobře rozumím, tak jste spíš takový běžec na dlouhou trať.
Já jsem spíš investor než obchodník. Technické indikátory totiž můžete použít na jakýkoliv časový rámec. Jak na intradenní obchodování, tak na dlouhodobější investice. Běžný člověk by je měl ale používat na delší časový úsek.
Patria Online: Jaký je váš oblíbený investiční nástroj?
Akcie.
Patria Online: A z jakého segmentu? Z průmyslu? Nebo je vám to jedno?
Je mi to jedno, pokud to nepovažuji za spekulativní investici – riziko tam musí být přiměřené. Určitě jde o položky, které jsou na trhu, který roste a v odvětví, které roste. Rád taky vidím nějaký dividendový výnos.
Patria Online: Jak hodnotíte současné akciové trhy?
Řekl bych, že hodnocení akciových trhů je trochu moc pozitivní. Hodnotím současné akcie jako trochu moc drahé, zejména v Americe. Nejde ovšem o bublinu, jaké jsme byli svědky třeba v roce 2000. Některé rozvíjející se trhy jsou ale na druhou stranu možná až příliš nízko. Evropa je pak někde mezi. Takže obecně bych neřekl, že jsme v nějaké bublině, ale ceny zároveň rozhodně nejsou tak nízké, jako třeba v roce 2011, kdy jste mohli zavřít oči a koupit prakticky cokoliv, protože P/E spadlo opravdu dolů. Teď už se to ale zase vrací. Bublina znamená, že něco brzy praskne. Takovou bublinu měla třeba Čína před několika měsíci. Akciový trh tam během devíti měsíců vylétnul asi o 150 %. To bylo šílené. Šlo o bublinu. A jako každá bublina také praskla.
Patria Online: Prozradíte nám jednu nebo dvě strategie, které používáte?
Pokud hledáte jenom jednoznačné investice, takzvaný screaning investment, zaměřujete se jen na kvantitativní hledisko. My jako profesionálové ale máme data, která nám takové tituly umožní najít. Normální člověk je mít spíš nebude. Dnes je ale možné je najít velice snadno i na webu, tedy společnosti, které mají očekávaný růst takový, že jejich finanční koeficient, jejich P/E poměr je nižší než jejich růst. Takže se dají najít, když jsou levné. Říkám to jasně? Zkrátka se snažte nenakupovat akcie, které jsou vysoko nad svým dlouhodobým P/E poměrem. Protože takové akcie vás obecně spíše zklamou.
Patria Online: Ano, je to jasné. Myslíte si, že teď je vhodná chvíle investovat spíše do komodit nebo do ETF?
V krátkodobém horizontu si myslím, že komodity půjdou ještě trochu nahoru. Ale to je tím, že v tom vidím určitý cyklus. Z dlouhodobějšího hlediska bych odpověděl, že ne, protože komodity budou na trzích ještě nějakou dobu spíše klesat. Opět vezmeme na pomoc graf. Vidíte na něm sto let pohybu komodit nahoru a dolů. A většina medvědích trhů trvala okolo deseti až patnácti let po vrcholu. A my jsme tak možná čtvrtý rok za bodem zlomu, takže v rámci tohoto supercyklu to zřejmě pokračovat nebude. Ale máme tu menší zotavení. Myslím si tedy, že po nějakém čase komodity růst přestanou.
Patria Online: Co si myslíte o Číně? Bude představovat z investičního hlediska nějaký problém?
Myslím, že ne. Řekl bych spíš, že svět teď jenom trochu přehání/panikaří, ale Čína má schopnost situaci stabilizovat. Makroprostředí bude dál slabé, ale země nakonec přechod mezi ekonomikou postavenou na průmyslu a ekonomikou založenou na službách zvládne. Takže možnost, že by došlo k nějakému tvrdému přistání a celá ekonomika by se položila a upadla do dluhů, takové riziko sice existuje, ale je myslím nižší, než si většina lidí představuje.
Patria Online: Má podle vás Čína dostatek energie a zdrojů na to, aby všechna rizika pokryla?
Myslím, že má. Mají dostatek možností, jak trh v případě potřeby stabilizovat.
Patria Online: A co diskuze ohledně zvyšování úrokových sazeb FEDem, představuje to nějaký problém?
Trhy se v tuto chvíli hodně obávají toho, že pokud FED úrokové sazby zvedne, tak to bude špatné. Obecně vzato na tom ale nic špatného nebude. Většinou je to tak, že pokud FED úrokové sazby zvedne, je to znakem zlepšující se kondice ekonomiky. Spotřebitelé mají více peněz a očekává se růst. Počáteční reakce někdy může být negativní, ale po několika měsících se trhy vzpamatují a opět se stabilizují. Takže pokud dojde ke zvýšení o 25 BP/čtvrt procenta, a pokud FED potvrdí, že takovéto zvýšení bude na nějakou dobu poslední, nemělo by to pro nikoho představovat žádný velký problém. Dokonce ani pro rozvíjející se trhy.
Patria Online: To zní velice zajímavě.
Kde mohou být rizika?
Všichni se bojí toho, že se to nějak zvrtne a že to bude problém. Ekonomiku to ale ve skutečnosti poškodí jen velice málo. Neřekl bych, že to bude nějaký zlý sen.
Patria Online: A co podle vás momentálně představuje v globálních investicích největší riziko?
To je dobrá otázka. Největším rizikem je, že objem půjček a dluhů, které si vlády berou a produkují, je už tak vysoký, že investoři dříve nebo později řeknou: My už s vámi končíme. Kvantitativní uvolňování už tady nepomůže. A vy jen vrstvíte další a další dluhy. Ale HDP přitom neroste. Tohle je velké riziko.
Patria Online: Jak byste to efektivně řešil?
To je velice těžké. Velice těžké. Jediné, co je tu třeba, je čas. A centrální banky to prostě musejí zkoušet. Ty se totiž dostaly do složité hry. Snaží se vytvořit efekt bohatství. Všechny trhy světa, Tokio, Čína, se prostě snaží vytvořit u cen aktiv efekt bohatství, aby se občané cítili dobře. Aby pořád někdo nespekuloval s nemovitostmi. Budou se tedy snažit podpořit další půjčování, což zase podpoří výdaje, díky čemuž by mělo poskočit HDP. Jenže ono to má zatím jen omezený dopad. A to je problém. Jak by se ale tahle situace dala efektivně vyřešit, to nevím.
Patria Online: Co soudíte o střední a východní Evropě? Je to pro investory zajímavý region?
Abych pravdu řekl, nemám na to nějaký vyhraněný názor. Tahle oblast ale rozhodně vykazuje důležité známky stabilizace na trhu s realitami, to bezpochyby. Víme také, že je tu celá řada problémů a témat, která nás mohou opět vrátit zpět. Zdá se mi ale, že tyto ekonomiky dnes stojí na mnohem pevnější půdě, než třeba před pěti lety. Stále tu samozřejmě panuje veliká závislost na exportu do Německa a nechceme, aby se nějak dál komplikovala kauza . Všichni vědí o co jde a mohlo by to být dost zlé. Já bych ale řekl, že horší už to nebude.
Patria Online: Která průmyslová odvětví z hlediska investic dnes považujete za zajímavá?
Mezi oblasti, které jdou neustále kupředu, patří zdravotnictví a technologie. A obecně platí, že firmy, které jsou takříkajíc inovativní, rovněž nejrychleji rostou. Takže pokud ekonomika roste pomalu, těmto společnostem se většinou daří dobře. Proto tam patří zdravotnictví. Protože v rámci vědy se dějí nové, přelomové věci, které tento obor neustále tlačí vpřed. A to jsme zatím skutečně teprve na počátku. Po mnoho let jsme opravdu stále na počátku.
Patria Online: Děkuji vám za rozhovor.
Jeff Hochman (51) je ředitel Technické analýzy (Director of Technical Analysis) a člen skupiny pro alokaci aktiv společnosti Fidelity (Asset Allocation Group) Fidelity Worldwide Investment. Působí v Londýně, kde řídí tým technických analytiků, který poskytuje podporu manažerům akciových fondů Fidelity (Equity Fund Managers) a akciovým analytikům (Equity Research Analysts) jak na úrovni výběru akciových titulů, tak i na makro úrovni alokace tříd aktiv. Často také reprezentuje Fidelity před klienty, médii a na různých konferencích. Jeff Hochman nastoupil v roce 1996 do Fidelity a před tím strávil pět let v Deutsche Bank na pozici kapitálového analytika a stratéga. Pracoval i pro Chase Manhattan Bank v německém Frankfurtu nad Mohanem. Vystudoval mezinárodní management, politické vědy a anglickou literaturu.