Ultra-uvolněná měnová politika podle Banky pro mezinárodní platby (BIS) mohla v řadě zemí přispět k nárůstu majetkových nerovností (více zde). BIS sice souhlasí, že v běžných dobách nemá debata o redistribučních efektech měnové politiky velký smysl - měnová politika, jak nedávno připomenul viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, vždy při plnění svých cílů (inflace) z principu svými kroky přerozděluje (mezi dlužníky a věřiteli nebo exportéry a importéry). V průběhu hospodářského cyklu se ale měnová politika mění, a tak se mění i směry přerozdělování. Jednoduše řečeno, centrální banky by neměly systematicky jedněm brát a druhým dávat - v dlouhém období by měly být její kroky plus mínus neutrální.
A v tomto bodě je dnešek trochu jiný. Claudio Borio z BIS upozorňuje, že super-nízké úrokové sazby má řada měnových oblastí netradičně dlouhou dobu (7-8 let). Dopad měnové politiky na rozdělení bohatství tak může být trvalejšího rázu. Navíc tentokrát centrální banky nasadily řadu nekonvenčních nástrojů, které nikoliv zprostředkovaně, ale přímo ovlivňují cenu aktiv od dluhopisů po akcie (QE). Na co tedy BIS přišla?
Že lépe na tom v posledních osmi letech byli lidé, kteří ve svém majetku drží větší podíl akcií a hůře ti, kteří většinu majetku drží v nemovitostech. Měnová expanze totiž alespoň doposud více podpořila ceny akcií a méně ceny nemovitostí. A jsou to většinou chudší lidé, kteří drží většinu majetku v nemovitostech - v USA je to přes 90 %, zatímco 20 % nejbohatších Američanů má v nemovitostech jen 50 % svého jmění. Závěry jsou ale podmíněné řadou zjednodušujících předpokladů (vynechány jsou například penzijní plány) a BIS spíše než jednoznačné závěry předkládá zajímavý první průzkum málo probádaného terénu.
Region - forex
Nečekaně nízká únorová inflace v Maďarsku se včera projevila na kurzu forintu. Jeho oslabení však bylo jen dočasné a z pohledu celého dne nakonec forint mírně posílil. Část pozornosti uzmulo i zveřejnění objemu intervencí ČNB za leden, který překročil dvě miliardy EUR. Vývoj kurzu koruny a objemy stahované likvidity přitom naznačují, že se situace v únoru a v březnu zklidnila.
Korunu a spol. dnes budou zajímat domácí data, konkrétně ta inflační. Lednové zvýšení inflace na 0,6 % nastavilo laťku pro inflaci pro následujícího půl roku. Odhadujeme, že v únoru inflace jen mírně poklesla, a to především zásluhou snížených cen pohonných hmot, nicméně proti tomuto trendu zafungoval vliv zdražení cigaret v důsledku vyšších spotřebních daní. Únorová inflace se tak nejspíše znovu mírně vzdálila od prognózy ČNB, což by samo o sobě nemuselo mít zásadní důsledky. Pro rozhodování o případném zavedení záporných úrokových sazeb bude podstatnější zmíněný vývoj na devizovém trhu a postoj ECB. V každém případě nepočítáme s tím, že by se ČNB podařilo v ročním horizontu dosáhnout inflačního cíle.
Dluhopis
Americké výnosy včera korigovaly předchozí vývoj a klesaly podél celé křivky, přičemž desetiletý výnos se snížil o 8 bps. Mohl k němu přispět i pokles cen ropy pod 40 USD/barel. Jednání o řeckém dluhu prozatím na trh výraznější dopad nemají, větší pozornost se stále soustředí na zasedání ECB ve čtvrtek.
Komodity
Cena ropy Brent se vrátila pod 40 USD/barel, nicméně drží se stále poměrně blízko této úrovni. Zajímavá data přitom včera zveřejnila americká agentura EIA. Její nejnovější prognóza poukázala na citelně větší budování zásob ropy v letošním roce než ta minulá. K němu by mělo docházet hlavně ve druhém čtvrtletí, což je v souladu s naším názorem. Vývoj cen ropy tak budou v následujících týdnech z jedné strany ovlivňovat možné debaty producentů o omezení těžby, na straně druhé pravděpodobně relativně velký tlak na pokles ceny z fyzického trhu. Cesta k dohodě producentů, která by měla na cenu ropy hmatatelný vliv, se nám zdá klikatá. Domníváme se proto, že v nejbližších měsících bude cena ropy ze současných úrovní klesat. Dodejme, že velmi zajímavý a sledovaný bude jistě páteční report IEA (10:00).