Ve světě…
Flirtování s recesí: Investiční společnost Pictet ve své nové analýze hovoří o rostoucím riziku recese ve světové ekonomice. Vede jí k tomu další pokles globálního PMI a celkové zhoršování sentimentu (ovšem s výjimkou Spojených států). „Je možné, že lednový pesimismus byl do značné míry způsoben prosincovým negativním vývojem na finančních trzích. Je pravděpodobné, že v následujících měsících se sentiment opět zlepší poté, co trhy v lednu rostly“, píše Pictet. Dodává ovšem, že slabá jsou i tvrdá data přicházející z globální ekonomiky a klíčem pro další vývoj budou zejména jednání mezi USA a Čínou zaměřená na vyřešení vzájemných obchodních sporů. Následující graf z analýzy nazvané „Flirtování s globální recesí“ porovnává vývoj PMI s produktem světové ekonomiky:
Čínská digitální dividenda: MMF připomíná, že „digitalizace vytvořila v Číně miliony nových pracovních míst a generuje asi třetinu až polovinu celkového růstu zaměstnanosti“. V následujícím grafu je zobrazen růst zaměstnanosti v sektoru ICT (informační a komunikační technologie) a růst průměrné mzdy v sektoru. Během pěti let do roku 2016 vytvořil sektor konkrétně 14 milionů nových pracovních míst, průměrná mzda se zhruba zdvojnásobila.
MMF také připomíná, že ICT je „pouze součástí širšího obrázku“. Ten totiž zahrnuje i oblast e-commerce a sdílené ekonomie. Takže celková tvorba pracovních míst v těchto sektorech je ještě větší. Například e-commerce platforma společnosti Alibaba Group má téměř 11 milionů malých a středně velkých firem, které za posledních deset let podle MMF vytvořily asi 30 milionů pracovních míst.
Poptávka po vozech je prostě obrovská: Izabella Kaminska na stránkách FTAlphaville tvrdí, že „Elon Musk je často považován za génia“. Podle jejího názoru ale má někdy tendenci „pronášet věci, které jsou evidentní a myslet si, že řekl něco velmi hlubokého“. Příkladem je podle ní jeden z komentářů k posledním čtvrtletním výsledkům společnosti . Musk tehdy pronesl, že „poptávka po Modelu 3 je šíleně vysoká. Brzdí jí ale malá dostupnost. Lidé totiž doslova nemají peníze na to, aby si toto auto koupili. Nemá to co dělat s jejich touhou jej koupit, prostě jen nemají na svém bankovním účtu dost peněz. Pokud by tohle auto bylo dostupnější, tak je poptávka mimořádná“.
Kaminska se domnívá, že s ohledem na výše uvedená slova by zřejmě stálo za to si trochu zopakovat, že právě cena je klíčovým faktorem, který ovlivňuje výši poptávky a nabídky produktu. A dává několik hypotetických příkladů, u kterých by šlo tvrdit podobné věci, jako u Modelu 3. „Johnny je dělník a bere jen minimální mzdu. Sní ale o tom, že bude žít jako popová hvězda a miluje hlavně soukromé tryskáče. A v zemi je mnoho takových lidí, kteří přemýšlí jako on a zároveň berou jen minimální mzdu“, píše Kaminska. A dodádává, že i zde by šlo tvrdit, že poptávka po soukromých tryskáčích je šíleně vysoká, dolů jí táhne jen malý detail – finanční nedostupnost těchto letadel. Takže tu není problémem touha lidí, ale pouze to, že na účtu nemají dost peněz. Jinak by byla poptávka mimořádně vysoká. Podobně by se dalo uvažovat o soukromých ostrovech, či třeba luxusním oblečení – i u nich je problémem „jen“ to, že jsou málo finančně dostupné.
Další Trumpova liška v kurníku: Donald Trump jmenoval do čela některých institucí lidi, kteří tam podle dosavadních standardů moc nezapadají. Jak tvrdí The Atlantic, do čela Environmental Protection Agency, která má na starosti ochranu životního prostředí, dosadil „lobistu z energetiky a člověka, který je skeptický ke změnám klimatu“. Současný šéf Consumer Financial Protection Bureau, která má hájit zájmy spotřebitelů, zase dříve tvrdil, že tato organizace by vůbec neměla existovat. V čele ministerstva práce je člověk, který má firmy vyplácející jen minimální mzdy, v čele ministerstva školství člověk, který kritizuje veřejné školy. „Takže moc nepřekvapí, že minulý týden Trump přišel s dalším potenciální liškou v kurníku. Do čela Světové banky totiž dosazuje David Malpasse“, píše The Atlantic.
Malpass je „bývalý ekonom z Wall Street, který Světovou banku kritizoval jako příliš intruzivní instituci“. Podle něj také zašel multilateralismus příliš daleko a poškozuje jak americký, tak celosvětový ekonomický růst. The Atlantic dodává, že Světová banka ani její klientské země zatím nemají velkou ochotu proti tomuto Trumpovu kroku bojovat. Nicméně jde „o další důkaz toho, že dosavadní gentlemanská dohoda, podle které stojí v čele banky Američan a v čele MMF Evropan, je již přežitá“.
Míra porodnosti evropských korporací: Eurostat přináší tento týden srovnání „míry porodnosti“ korporátního sektoru. Jde o poměr nově vytvořených společností k celkovému počtu aktivních firem v dané zemi a v celé Unii. Nejvyšší porodnosti dosáhla Litva, Malta, Lotyšsko a Portugalsko s Velkou Británií. U nich se pohybuje nad 15 %. Naopak nejnižší je korporátní porodnost v zemích jako Řecko, ale také Belgie, Rakousko a Německo (méně než 7 %). Průměr celé Unie se dostal na necelých 10 %. Česká republika s 8,7 % porodností se řadí mezi země s nižšími hodnotami a je na tom stejně, jako Chorvatsko, zatímco Slovensko, Polsko, či Maďarsko jsou nad průměrem EU:
… a u nás doma
Kapři si svůj rybník nevypustí: Ondřej Šteffl je ředitel Scio, zakladatel ScioŠkol, matematik a podnikatel. V rozhovoru pro ihned.cz tvrdí, že „nejen že se školy potýkají s nedostatkem učitelů, pedagogické fakulty navíc neumí připravit své absolventy na reálnou práci s dětmi a raději se zaměřují na nekonečné teoretické přednášky o nedůležitých tématech“. Podle Šteffla „existuje chaos v přípravě vzdělávacích programů, protože se každý odborník zaměřuje pouze na svůj obor, o kterém si myslí, že je ten nejdůležitější“. Pedagogické fakulty podle Šteffla „pořád učí hlavně teorii a zanedbávají praxi...místo toho, aby se například učili přicházet s nápady, jak udělat biologii zajímavou, učí se třeba to, jak ovlivňuje rychlost transportu glukózy aktivita intracelulární hexokinázy a stovky dalších podobných podrobností, kterým často nerozumí ani graduovaní biologové....na pedagogických fakultách totiž působí pořád převážně právě teoretici, a kapři si svůj rybník nevypustí“.
Pokud nechceš, odejdi: Ihned.cz přináší tento týden i rozhovor s Janem Rýdlem, který „v devadesátých letech spolu s kolegy manažersky privatizoval a z potíží vyvedl strojírnu TOS Varnsdorf“. Ten mimo jiné uvedl: „Při hovorech o strategii jsme zjistili, že největší ohrožení existence firmy je nedostatek kvalitní pracovní síly...ve Varnsdorfu máme státní střední školu, ze které vyjde 30 až 50 děcek ročně, ale nepoužitelných...když jsme odtamtud vzali kluka, začínali jsme s ním od začátku. Tak jsme si řekli: Stojí nás to stejně peníze, pojďme, uděláme si školu...zatím máme čtyři obory, dva maturitní a dva učební, letos vyjdou první kluci ze třetích ročníků...na vstupu do školy jsem nechal do skla vytesat veliké heslo: Neumíš, naučíme tě, nemůžeš, pomůžeme ti, nechceš, nepotřebujeme tě, odejdi“.
Z ČR Řecko: Tento týden do třetice z ihned.cz - ekonomka Eva Zamrazilová tam ve své eseji píše, že „naše země patří mezi nejméně zadlužené státy EU. Dluh sektoru veřejných institucí se navíc v posledních letech v poměru k HDP snižoval,...jenže se potýkáme se stejným problémem jako prakticky všechny vyspělé země světa. Stárneme“. Podle ekonomky se proto blížíme vážnému ekonomickému problému, „který má potenciál zasáhnout životy nejen nás, ale i našich dětí a vnoučat. Jde o neudržitelnost důchodového systému“.
Problém spočívá v tom, že „až do důchodu začnou odcházet silné populační ročníky 70. let minulého století, nezajistí pomyslnému důchodovému účtu přebytky ani budoucí další vrcholy hospodářského cyklu...prudký nárůst výdajů na důchody vyvrcholí kolem roku 2059, kdy bude deficit důchodového systému překračovat pět procent HDP...dluh sektoru veřejných institucí by se vyšplhal ze stávající komfortní úrovně kolem 30 procent HDP na šesti- až osminásobek...veřejné finance by byly tak jako tak neudržitelné a veřejný dluh by nebylo možné financovat na trzích“.