Recese, která v Evropě odstartovala už v prvním čtvrtletí, se zatím na trhu práce na první pohled nijak dramaticky nepodepsala. Alespoň to lze na první pohled vyčíst z vývoje míry nezaměstnanosti, která na konci května dosáhla 6,7 %. V eurozóně se sice dostala ještě o něco výše (na 7,4 %), avšak ani tam nelze hovořit o jejím dramatickém nárůstu. Už vůbec není její vývoj srovnatelný s tím, co se odehrávalo po pádu banky Lehman Brothers nebo po roce 2012, kdy bylo bez práce víc než 12 % lidí. Přesto nejsou aktuální (květnové) údaje důvodem k uspokojení z mírného průběhu recese.
Kromě obvyklých výpovědních lhůt, různě aplikovaných napříč kontinentem, díky kterým se lidé nemusí hned tak hrnout na úřady práce, zafungoval efekt kurzarbeitu, držící zaměstnance ve firmách i v době bezzakázkové. Firmy mají na čas pokryty mzdové náklady z prostředků státu, tedy od ostatních daňových poplatníků nebo přesněji věřitelů, nicméně dříve nebo později budou stejně nuceny reagovat na vývoj poptávky po zboží či poskytovaných službách. S ohledem na tuto – povětšinou hůře uchopitelnou či odhadnutelnou – proměnnou tak raději vyčkávají s tzv. racionalizací. Dalším důvodem, proč nezaměstnanost dramaticky neroste, je závislost některých zemí na zahraničních (neunijních) pracovnících. Příkladem budiž ČR, kde odchod nebo spíše nenávrat agenturních zaměstnanců nemůže rozhodně přepsat statistiky domácího trhu práce, takže situace vypadá stále velmi poklidně. Třetím důvodem pak může být ekonomická neaktivita některých zaměstnanců, a tak za pozornost trhů stojí nejenom samotná míra nezaměstnanosti, ale přesuny mezi těmi, co pracují nebo si práci hledají, a těmi, co už to vzdali. Tento efekt známe spíš ze Spojených států, avšak tentokrát může zafungovat i v evropském měřítku. Stejně jako odchody nezaměstnaných za speciálními dávkami, které jim sice práci nezajistí, ale přestanou být oficiálně nezaměstnanými (viz Itálie, kde se nezaměstnanost překvapivě propadla dokonce na desetileté minimum).
Určitě by se daly najít i další důvody, proč statistiky nezaměstnanosti neodrážejí dostatečně rychle a jasně tak jako dříve vývoj ekonomiky a nenaznačují hloubku jejího dosavadního propadu. To ovšem neznamená, že je situace na evropském trhu práce tak úplně v pohodě. Spíše jen odráží fakt, že si vlády díky stimulům „koupily“ čas a skutečná hloubka problému se tak odhalí až na podzim. To by však už mělo být alespoň zřejmé, s jak silným oživením poptávky, a tedy i s návratem k „normálu“ mohou firmy počítat.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna během včerejšího obchodování stejně jako ostatní měny v regionu posilovala a v průběhu odpoledne se díky klesající averzi k riziku dostala až pod hranici 26,60 EUR/CZK. Ve srovnání s aktuální prognózou ČNB je tak o necelé dvě procenta silnější. To však samo o sobě by nemělo být důvodem k akci ze strany centrální banky, neboť inflace dál zůstává nad prognózou a ČNB budou spíš zajímat čísla z reálné ekonomiky, která ukážou, ke kterému z připravených scénářů vlastně inklinuje současná hospodářská realita. Klid panuje i na dluhopisovém trhu, který v červenci čeká na další várku delších státních dluhopisů, kterými Ministerstvo financí bude financovat narůstající schodek rozpočtu. Na řadu má přijít i nový eurobond v maximálním objemu 300 mil. eur, u nějž však zatím v kalendáři chybí doba splatnosti.
Zahraniční forex
Lepší než očekávaná data z amerického trhu práce neměla na eurodolarový trh včera zásadnější vliv. Červnové payrolls byly totiž kompenzovány poměrně slabými týdenním statistikami z trhu práce. Dnes se trh dopoledne zaměří na evropská PMI z oblasti služeb, ale jinak by měl být vcelku klid, neboť v USA je dnes svátek.
Ropa
Ropa Brent včera úspěšně atakovala hranici 43 USD/barel, dnes ráno nicméně mírné ztrácí. Přestože počet nově nakažených koronavirem v USA již potřetí v řadě pokořil rekord (více než 50 000), ropný trh zůstává v optimistické náladě a nadále očekává oživení svižné ropné poptávky, které povzbudí vyrovnávání tržní bilance.
Včerejší data agentury Baker Hughes o aktivitě amerických producentů naznačují, že by počet aktivních vrtných souprav mohl nalézt své dno (185 minulý týden vs. 788 před rokem). Opětovnému restartu produkce břidlicové ropy pomůže vyšší cena ropa, při které jsou již někteří významní producenti (zejména v oblasti Permianu) opět profitabilní.