Pokud slyšíme slova o rychlejším taperingu od jestřábů z vedení Fedu, není to nic překvapivého. Když ale podobně hovoří i Richard Clarida, o překvapení jde. To, že Fed začne se snižováním nákupů aktiv dříve, než se čekalo, je nyní reálně možné i kvůli lepším datům přicházejícím z ekonomiky. Pro CNBC to uvedl Krishna Guha z vedení společnosti ISI. Rychlejší nástup taperingu by podle něj nebyl právě příznivý pro riziková aktiva, na trzích by vyvolal spekulace ohledně zvyšování sazeb a přinést by mohl i turbulence na dluhopisových trzích. A to i přesto, že se Fed pečlivě věnuje komunikaci týkající se dalšího vývoje nákupu aktiv a nastavení monetární politiky.
Fed musí reflektovat vývoj ekonomických dat, patrný je ale posun směrem k jestřábům. Pokud by o taperingu uvažoval a hovořil již v prosinci, znamenalo by to, že nebude čekat několik čtvrtletí na to, jaká data z hospodářství přijdou. Ekonom byl následně tázán na názor týkající se budoucího šéfa Fedu a na to, zda je „bezpečnější“ volbou Jay Powell, který nyní sedí v čele této instituce. Guha odpověděl, že z pohledu trhů je Powell skutečně bezpečnější volbou, ale prezident Biden nemusí uvažovat stejně a může mít jiné preference než investoři.
CNBC citovala názor bývalého šéfa Lloyda Blankfleina, podle kterého poroste riziko krize v době, kdy budou sazby normalizovány. Powell byl pak podle bankéře „testován“ během krize vyvolané pandemií, což neplatí o kandidátce na jeho křeslo Lael Brainard. Guha na to reagoval s tím, že Brainard by byla trhy vnímána jako hrdlička, ale nejde o „hrdličku bláznivou“. Brainard by tak podle experta v případě, že by se dostala do čela Fedu, rychle konvergovala směrem ke středu.
CNBC připomněla, že v květnu Brainard hovořila o tom, že inflační tlaky ke konci letošního roku pominou. Guha k tomu dodal, že tento odhad nedopadl dobře, ale akciové trhy by i tak mohly zpočátku vnímat tuto ekonomku v čele Fedu jako někoho, kdo bude prosazovat hodně uvolněnou politiku. On sám tomu ale nevěří, pravděpodobnější je posun k umírněnějšímu pohledu. Podle Guhy Brainard věnuje velkou pozornost zaměstnanosti a tomu, zda se zaměstnanost blíží úrovni dosažené v únoru 2020. I zde ale může dojít k posunu a snížení ambicí, protože dosažení této úrovně je dáno i tím, jak se bude vyvíjet míra participace. Namísto cíle tak jde spíše o „aspiraci“.
Na dotaz týkající se mezinárodního vývoje na poli monetární politiky Guha odpověděl, že první zvedne sazby britská BoJ, a to pravděpodobně v prosinci. A nebude to jednorázový krok. ECB bude naopak zvedat znatelně později než Fed, mimo jiné kvůli nižším inflačním tlakům. A Bank of Japan je od zvedání sazeb „vzdálena milion mil“. V následujícím zhruba roce tak bude sazby nahoru táhnout především Fed. To je mimo jiné důvodem, proč je nyní „tak silný dolar“.
Zdroj: CNBC, Youtube