Podle ekonoma Tima Taylora mají někteří z nás představu, že kdysi existovaly časy, kdy „lidé žili v malých skupinách a sdíleli spolu vše potřebné“. Takže „postaráno bylo o všechny, potraviny dostávali ti, kteří je potřebovali, ale pak vzniklo zemědělství a s ním vlastnictví půdy, práce a dalších zdrojů.“ „Organické komunity“ se následně podle této teze rozpadly „pod tíhou konkurence“. Podle Taylora se podobné úvahy dají vystopovat z dob před Marxem a Engelsem a zabýval se jimi mimo jiné i Adam Smith. „Mnozí to berou jako historický fakt,“ dodává ekonom a pídí se po důkazech.
Taylor poukazuje na práci Manvira Singha, podle které některé primitivní kmeny lovců skutečně sdílely potravu velmi rovným způsobem. Někdy ji rozdělovali ti, kteří kořist ulovili, a to plně podle svého uvážení. A i v takových kmenech nacházíme soukromé vlastnictví. Lovci měli speciální práva a výhody, měli přednost při výběru potravy, dostávali ty nejchutnější části kořisti. A „největším privilegiem, kterého si užívali, byl výběr těch, kteří dostanou maso.“
Podle Taylora někteří zastánci teze primitivního komunismu souhlasí, že v malém rozsahu soukromé vlastnictví existovalo, ale ne ve větším. Ani to ale plně neodpovídá tomu, co víme. Například v některých indiánských kmenech existovalo soukromé vlastnictví lovišť či třeba stromů vhodných na výrobu kanoí. Podle některých vědců bylo dokonce takové vlastnictví ve společenství lovců a sběračů běžné.
Singh ve své studii tvrdí, že ve společnosti s vysokou mírou sdílení vedl takový systém k některým hrozným následkům. Ti, kteří například poskytli potravu ostatním, očekávali, že to samé bude nabídnuto jim v budoucnu. Podle vědce to ale vytvořilo systém, v němž byli často usmrceni ti, u kterých se nedalo čekat, že by mohli poskytnout takovou službu. To znamená třeba vdovy či osiřelé děti.
Singh na základě svého výzkumu tvrdí, že vyprávění pohádek o fungujícím primitivním komunismu je kontraproduktivní a ke zlepšení současného systému nevede. Vytváří umělý kontrast mezi „andělskou minulostí a zvrácenou přítomností“, a tím zastírá skutečnou povahu svobody a rovnosti.
Zdroj: The Conversable Economist; Aeon