Dechberoucí ceny pšenice a spol. jsou jak známo jedním z hlavních projevů války na Ukrajině. Celosvětově pozorovatelným a společensky nepříjemným následkem je dramatický růst cen potravin a s ním související vysoká spotřebitelská inflace. Například v USA se dílčí index cen potravin pohybuje meziročně nejvýše od raných 80. let minulého století. V eurozóně je dokonce na maximech historických, což je ale dáno tím, že časová řada začíná až v letech devadesátých.
Trh se zemědělskými komoditami je zkrátka globální a vysoké ceny pšenice a spol., navíc přiživené růstem cen energií (zemědělství je jedním z energeticky vůbec nejnáročnějších odvětví) a ostatních vstupů (jako hnojiv) mají za následek růst cen zemědělských výrobců. A ten se následně propisuje právě i do inflace spotřebitelské.
Jako na každý trh je možné se i na ten s potravinami (NACE sektor C10) podívat ze dvou stran - z nabídkové a poptávkové. A je otázkou, zda se cenové tlaky od výrobců ke spotřebitelům (tedy z PPI do CPI) přenáší stejně v případě, že cenový nárůst je hnaný převisem poptávky či nedostatkem nabídky. Obě situace totiž vyústí v pozorovaný růst výrobních cen.
Pokud se podíváme například na sousední Německo, v jeho případě se zdá, že jisté rozdíly mezi efektem poptávkových a nabídkových šoků existují. Šok poptávkový (projevuje se současným růstem výrobních cen i produkce) mívá v meziměsíční dynamice na spotřebitelskou inflaci trvalejší efekt, nežli šok nabídkový (růst ceny a zároveň pokles produkce). Ten má na inflaci zase o něco silnější vliv, který navíc i rychleji nabíhá (maximální efekt má asi za půl roku), rychleji ale odezní.
Čtenáře asi nepřekvapí, že v úplně poslední době pozorujeme zejména šoky nabídkové. Identifikovat lze nicméně i významné poptávkové.
A co z toho plyne? Pakliže se nedočkáme nějakých pozitivních překvapení (například v podobě výraznějších vývozů ukrajinských obilovin) či administrativních zásahů, tak s vysokou a zrychlující inflací v cenách potravin asi bohužel musíme počítat i v následujících měsících…
*** TRHY ***
Koruna
Tlak na korunu nepolevuje, neboť se od hranice EUR/CZK 24,70 vzdaluje jen zcela minimálně. Zároveň je tak patrné, že trh naznačuje nové bankovní radě ČNB, že ke stabilizaci kurzu nevedou ani sazby na současné úrovni…
Eurodolar
Eurodolar sedí pod hranicí 1,06 a vyčkává na důležitější data, která by měla přijít až zítra v podobě německé inflace. Dnes by teoreticky jistou volatilitu mohly přinést komentáře z ECB, která má pravidelnou konferenci v portugalské Sintře. Pro eurodolar by mohlo být důležité pokud by prezidentka Lagardeová či hlavní ekonom Lane detailněji přiblížili, jak chtějí vyřešit dilema v podobě nutnosti utáhnout měnovou politiku a nenechat Itálii zbankrotovat.
Regionální Forex
Forint, který v posledních seancích opět vydatně oslabil, bude velmi pečlivě sledovat dnešní zasedání MNB. Maďarská centrální banka bude rozhodovat o tom, jak přenastavit základní úrokovou sazbu (5,90 %), která je nyní opět významně níže než jednotýdenní depozitní sazba (7,25 %). Zvýšené rozpětí mezi oběma sazbami, slabý forint a velmi vysoká inflace by si zasloužily agresivnější reakci, než zvýšení základní sazby o pouhých 50 bazických bodů.
MNB by minimálně měla naznačit, že ve čtvrtek je připravena zvýšit i jednotýdenní sazbu a v tomto procesu hodlá pokračovat i v dalších týdnech. V opačném případě riskuje, že pár EUR/HUF se trvale usadí nad hladinou 400 a bude mít tendenci směřovat výše.